. . . . . "elektrick\u00E9 sign\u00E1ly"@cs . . . . . . . . . "nervov\u00FDch impuls\u016F"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "ak\u010Dn\u00EDm potenci\u00E1lem"@cs . . "impulsy lidsk\u00E9ho mozku"@cs . . . . "Ak\u010Dn\u00ED potenci\u00E1l (zkratka AP) je ve fyziologii kr\u00E1tk\u00FD okam\u017Eik, kdy se membr\u00E1nov\u00FD potenci\u00E1l bu\u0148ky rychle zv\u00FD\u0161\u00ED a zase sn\u00ED\u017E\u00ED. Tato zm\u011Bna se d\u00E1le \u0161\u00ED\u0159\u00ED jedn\u00EDm sm\u011Brem. Ak\u010Dn\u00ED potenci\u00E1ly se vyskytuj\u00ED u rostlinn\u00FDch bun\u011Bk a u n\u011Bkolika typ\u016F \u017Eivo\u010Di\u0161n\u00FDch bun\u011Bk, u takzvan\u00FDch vzru\u0161iv\u00FDch bun\u011Bk. Mezi n\u011B pat\u0159\u00ED neurony, svalov\u00E9 bu\u0148ky a endokrinn\u00ED bu\u0148ky. U neuron\u016F hraje AP hlavn\u00ED roli p\u0159i mezibun\u011B\u010Dn\u00E9 komunikaci. U ostatn\u00EDch druh\u016F bun\u011Bk je jeho funkc\u00ED stimulovat intracelul\u00E1rn\u00ED pochody."@cs . . . "depolarizaci"@cs . . . . . . . . "ak\u010Dn\u00EDmu potenci\u00E1lu"@cs . . "ak\u010Dn\u00EDho potenci\u00E1lu"@cs . . . . "503175"^^ . . . . . . . . "Ak\u010Dn\u00ED potenci\u00E1l"@cs . "aktivuje"@cs . . . . . . . . "ak\u010Dn\u00EDch potenci\u00E1l\u016F"@cs . . . . . . "46231"^^ . . . . . . . . . "Ak\u010Dn\u00ED potenci\u00E1l"@cs . . . . "ak\u010Dn\u00ED potenci\u00E1ly"@cs . . . . . "ak\u010Dn\u00ED potenci\u00E1l "@cs . . . . . . . . . "ak\u010Dn\u00ED potenci\u00E1l"@cs . . . . . . . "Ak\u010Dn\u00ED potenci\u00E1l (zkratka AP) je ve fyziologii kr\u00E1tk\u00FD okam\u017Eik, kdy se membr\u00E1nov\u00FD potenci\u00E1l bu\u0148ky rychle zv\u00FD\u0161\u00ED a zase sn\u00ED\u017E\u00ED. Tato zm\u011Bna se d\u00E1le \u0161\u00ED\u0159\u00ED jedn\u00EDm sm\u011Brem. Ak\u010Dn\u00ED potenci\u00E1ly se vyskytuj\u00ED u rostlinn\u00FDch bun\u011Bk a u n\u011Bkolika typ\u016F \u017Eivo\u010Di\u0161n\u00FDch bun\u011Bk, u takzvan\u00FDch vzru\u0161iv\u00FDch bun\u011Bk. Mezi n\u011B pat\u0159\u00ED neurony, svalov\u00E9 bu\u0148ky a endokrinn\u00ED bu\u0148ky. U neuron\u016F hraje AP hlavn\u00ED roli p\u0159i mezibun\u011B\u010Dn\u00E9 komunikaci. U ostatn\u00EDch druh\u016F bun\u011Bk je jeho funkc\u00ED stimulovat intracelul\u00E1rn\u00ED pochody. Ve svalov\u00FDch bu\u0148k\u00E1ch je ak\u010Dn\u00ED potenci\u00E1l prvn\u00EDm krokem v \u0159et\u011Bzci ud\u00E1lost\u00ED vedouc\u00EDch ke stahu. V \u00DF-bu\u0148k\u00E1ch slinivky podn\u011Bcuj\u00ED sekreci inzulinu. Ak\u010Dn\u00ED potenci\u00E1ly neuron\u016F jsou zn\u00E1m\u00E9 tak\u00E9 jako nervov\u00E9 impulzy.Ak\u010Dn\u00ED potenci\u00E1ly jsou vytv\u00E1\u0159eny speci\u00E1ln\u00EDmi typy nap\u011B\u0165ov\u011B \u0159\u00EDzen\u00FDch iontov\u00FDch kan\u00E1l\u016F, kter\u00E9 jsou vno\u0159en\u00E9 v membr\u00E1n\u011B bu\u0148ky. Tyto kan\u00E1ly jsou uzav\u0159eny, kdy\u017E se hodnota membr\u00E1nov\u00E9ho potenci\u00E1lu pohybuje kolem klidov\u00E9 hodnoty. Otev\u00EDraj\u00ED se, kdy\u017E membr\u00E1nov\u00FD potenci\u00E1ldos\u00E1hne ur\u010Dit\u00E9 prahov\u00E9 hodnoty. Kdy\u017E se kan\u00E1ly otev\u0159ou (pokud dojde k depolarizaci v nap\u011Bt\u00ED membr\u00E1ny), tak jsou do bu\u0148ky vpu\u0161t\u011Bny kationty sod\u00EDku, kter\u00E9 zm\u011Bn\u00ED elektrochemick\u00FD gradient. To vede ke zv\u00FD\u0161en\u00ED hodnoty membr\u00E1nov\u00E9ho potenci\u00E1lu. To d\u00E1le zp\u016Fsob\u00ED otev\u0159en\u00ED dal\u0161\u00EDch kan\u00E1l\u016F, co\u017Evytvo\u0159\u00ED vy\u0161\u0161\u00ED elektrick\u00FD impuls nap\u0159\u00ED\u010D membr\u00E1nou, a tak d\u00E1le. Tento proces bou\u0159liv\u011B prob\u00EDh\u00E1, dokud nejsou otev\u0159eny v\u0161echny dostupn\u00E9 kan\u00E1ly. V\u00FDsledkem je obrovsk\u00FD vzr\u016Fst membr\u00E1nov\u00E9ho potenci\u00E1lu. Rapidn\u00ED p\u0159\u00EDtok sodn\u00FDch iont\u016F obr\u00E1t\u00ED polaritu (dojde k tzv. transpolarizaci) a iontov\u00E9 kan\u00E1ly se rychle uzav\u0159ou. Kdy\u017E se kan\u00E1ly pro sod\u00EDk uzav\u0159ou, tak u\u017E ionty sod\u00EDku nemohou vnikat do neuronu a jsou aktivn\u00EDm transportem p\u0159em\u00EDst\u011Bny vn\u011B bu\u0148ky. Pak se aktivuj\u00ED kan\u00E1ly pro drasl\u00EDk, jen\u017E za\u010Dne proudit ven z bu\u0148ky, a t\u00EDm vrac\u00ED membr\u00E1nov\u00FD potenci\u00E1l na p\u016Fvodn\u00ED hodnotu. Po vzniku AP dojde vlivem draseln\u00FDch iont\u016F k p\u0159echodn\u00E9mu negativn\u00EDmu posunu hodnoty membr\u00E1nov\u00E9ho potenci\u00E1lu, k tzv. refraktern\u00ED dob\u011B, kter\u00E1 n\u00E1sleduje po hyperpolarizaci. Tento mechanismus br\u00E1n\u00ED tomu, aby se AP \u0161\u00ED\u0159il zp\u011Bt stejnou cestou, kterou p\u016Fvodn\u011B dorazil. V\u00FDjimkou jsou v\u00E1penn\u00E9 kan\u00E1lky, kter\u00E9 zp\u011Btn\u00E9 \u0161\u00ED\u0159en\u00ED umo\u017E\u0148uj\u00ED, tzv. neur\u00E1ln\u00ED zp\u011Btn\u00E1 propagace.V \u017Eivo\u010Di\u0161n\u00FDch bu\u0148k\u00E1ch jsou dva hlavn\u00ED druhy ak\u010Dn\u00EDch potenci\u00E1l\u016F. Jeden typ je vyvol\u00E1n kan\u00E1ly pro sod\u00EDk a druh\u00FD kan\u00E1ly pro v\u00E1pn\u00EDk. Mechanismus sod\u00EDku trv\u00E1 m\u00E9n\u011B ne\u017E 1 milisekundu, zat\u00EDmco mechanismus v\u00E1pn\u00EDku m\u016F\u017Ee trvat 100 milisekund i d\u00E9le. U n\u011Bkter\u00FDch neuron\u016F slou\u017E\u00ED pomal\u00E9 mechanismy v\u00E1pn\u00EDkujako hnac\u00ED s\u00EDla pro d\u00E9letrvaj\u00EDc\u00ED mechanismy sod\u00EDku. Na druhou stranu, u bun\u011Bk srde\u010Dn\u00EDho svalu je to p\u0159esn\u011B naopak."@cs . "ak\u010Dn\u00EDmi potenci\u00E1ly"@cs . . . "16461649"^^ . . . . . . . . . . . . . . . "skrze ak\u010Dn\u00ED potenci\u00E1l"@cs . . . . . . . . . . . . "130"^^ . . . . . . . .