. . . . "15758387"^^ . . . . . "238233"^^ . . . . . . . . . . . . "Andrea Appiani"@cs . "40"^^ . . . . "Busta Appianiho na pal\u00E1ci Palazzo Brentani v Mil\u00E1n\u011B, 1829\u201330"@cs . "2992"^^ . . . . . . . . . . . . . . "Busta Appianiho na pal\u00E1ci Palazzo Brentani v Mil\u00E1n\u011B, 1829\u201330"@cs . . . . . . . "Andrea Appiani (23. kv\u011Btna 1754 Mil\u00E1n \u2014 8. listopadu 1817 tamt\u00E9\u017E) byl italsk\u00FD mal\u00ED\u0159 obdob\u00ED klasicismu.Appiani byl synem l\u00E9ka\u0159e a p\u016Fvodn\u011B m\u011Bl povol\u00E1n\u00EDm n\u00E1sledovat otce. Nakonec ale zv\u00EDt\u011Bzilo v\u00FDtvarn\u00E9 nad\u00E1n\u00ED. Jeho prvn\u00EDm u\u010Dili\u0161t\u011Bm byla soukrom\u00E1 akademie mal\u00ED\u0159e Carla Maria Giudiciho (1723\u20131804). Od roku 1769 byl \u017E\u00E1kem mal\u00ED\u0159e fresek Antonia de Giorgiho ve \u0161kole p\u0159i galerii Ambrosiana v Mil\u00E1nu. Do taj\u016F olejov\u00E9 malby jej zasv\u011Btil Martin Knoller, anatomii a socha\u0159stv\u00ED jej vyu\u010Doval Gaetano Monti."@cs . . . . . . . . . . . . "Andrea Appiani (23. kv\u011Btna 1754 Mil\u00E1n \u2014 8. listopadu 1817 tamt\u00E9\u017E) byl italsk\u00FD mal\u00ED\u0159 obdob\u00ED klasicismu.Appiani byl synem l\u00E9ka\u0159e a p\u016Fvodn\u011B m\u011Bl povol\u00E1n\u00EDm n\u00E1sledovat otce. Nakonec ale zv\u00EDt\u011Bzilo v\u00FDtvarn\u00E9 nad\u00E1n\u00ED. Jeho prvn\u00EDm u\u010Dili\u0161t\u011Bm byla soukrom\u00E1 akademie mal\u00ED\u0159e Carla Maria Giudiciho (1723\u20131804). Od roku 1769 byl \u017E\u00E1kem mal\u00ED\u0159e fresek Antonia de Giorgiho ve \u0161kole p\u0159i galerii Ambrosiana v Mil\u00E1nu. Do taj\u016F olejov\u00E9 malby jej zasv\u011Btil Martin Knoller, anatomii a socha\u0159stv\u00ED jej vyu\u010Doval Gaetano Monti. Appiani se intenzivn\u011B zab\u00FDval i ot\u00E1zkami estetiky, v \u010Dem\u017E jej podporoval b\u00E1sn\u00EDk Giuseppe Parini. Roku 1776 se Appiani vzd\u011Bl\u00E1val na Academia di belle arti di Brera, kde byl jeho u\u010Ditelem Julien Traballesi. Sv\u016Fj osobit\u00FD styl z\u00EDskal podrobn\u00FDm studiem d\u011Bl klasik\u016F italsk\u00E9 malby, zejm\u00E9na Rafaela, Leonarda a Bernardina Luiniho. Krom\u011B cest do Pa\u0159\u00ED\u017Ee a \u0158\u00EDma a v letech 1790\u20131791 do Florencie, Neapole a Parmy cestoval velmi m\u00E1lo a cel\u00FD \u017Eivot pro\u017Eil v Mil\u00E1nu, kde jsou jeho d\u00EDla v mnoha pal\u00E1c\u00EDch a kostelech. Napoleon jej jmenoval dvorn\u00EDm mal\u00ED\u0159em a zajistil mu pevn\u00FD ro\u010Dn\u00ED p\u0159\u00EDjem. Po p\u00E1du Napoleona byl Appiani n\u00E1hle zcela bez p\u0159\u00EDjmu a psychicky deprimov\u00E1n zcela p\u0159estal malovat. \u017Divil se jen prodejem sv\u00FDch d\u011Bl. Po dvou infarktech zem\u0159el v Mil\u00E1nu. K jeho nejlep\u0161\u00EDm d\u00EDl\u016Fm je po\u010D\u00EDt\u00E1na freskov\u00E1 v\u00FDzdoba kr\u00E1lovsk\u00E9 vily v Monze (Amor a Psych\u00E9), malby v klenb\u011B kostela Santa Maria di San Celso v Mil\u00E1nu a \u0159ada portr\u00E9t\u016F Napoleona Bonaparta a jeho rodiny i \u010Detn\u00FDch p\u0159edn\u00EDch osobnost\u00ED konsul\u00E1tu a c\u00EDsa\u0159stv\u00ED. V literatu\u0159e je Andrea Appiani naz\u00FDv\u00E1n \u201Estar\u0161\u00ED\u201C, na rozd\u00EDl od \u201Emlad\u0161\u00EDho\u201C, jeho prasynovce stejn\u00E9ho jm\u00E9na, kter\u00FD byl mal\u00ED\u0159em historick\u00FDch pl\u00E1ten v \u0158\u00EDm\u011B. Dal\u0161\u00ED mal\u00ED\u0159i stejn\u00E9ho p\u0159\u00EDjmen\u00ED Francesco a Niccolo nebyli jeho p\u0159\u00EDbuzn\u00ED.\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t "@cs . . . "Andrea Appiani"@cs . . . . . . . . . . . . . . . "8812000000"^^ . . . . .