"5886"^^ . . . . . . "anglickou abecedou"@cs . . . . "p\u00EDsmen bez diakritiky"@cs . . . "Anglick\u00E1 abeceda"@cs . . "Anglick\u00E1 abeceda"@cs . . . "45"^^ . . . . . . . . . . . "anglick\u00E1 abeceda"@cs . . . . . . . "Jako anglick\u00E1 abeceda se ozna\u010Duje nejz\u00E1kladn\u011Bj\u0161\u00ED \u010D\u00E1st latinsk\u00E9 abecedy, co\u017E je 26 z\u00E1kladn\u00EDch p\u00EDsmen bez diakritiky (pop\u0159. 26 mal\u00FDch a 26 velk\u00FDch p\u00EDsmen), kter\u00E1 jsou pou\u017E\u00EDv\u00E1na v anglick\u00FDch slovech. V abecedn\u00EDm po\u0159\u00E1dku to jsou:A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y ZV\u00FDslovnost: ej, b\u00FD, s\u00FD, d\u00FD, \u00FD, ef, d\u017E\u00FD, ejd\u017E, \u00E1j, d\u017Eej, kej, el, em, en, ou, p\u00ED, kj\u016F, \u00E1r, es, t\u00FD, j\u016F, v\u00FD, dabl j\u016F, eks, v\u00E1j, zetVz\u00E1cn\u011B se ve p\u0159ejat\u00FDch slovech (jako nap\u0159."@cs . . "anglick\u00E9 abecedy"@cs . . . . "anglickou abecedu"@cs . . . "1613"^^ . . . "15447042"^^ . . . . . "Jako anglick\u00E1 abeceda se ozna\u010Duje nejz\u00E1kladn\u011Bj\u0161\u00ED \u010D\u00E1st latinsk\u00E9 abecedy, co\u017E je 26 z\u00E1kladn\u00EDch p\u00EDsmen bez diakritiky (pop\u0159. 26 mal\u00FDch a 26 velk\u00FDch p\u00EDsmen), kter\u00E1 jsou pou\u017E\u00EDv\u00E1na v anglick\u00FDch slovech. V abecedn\u00EDm po\u0159\u00E1dku to jsou:A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y ZV\u00FDslovnost: ej, b\u00FD, s\u00FD, d\u00FD, \u00FD, ef, d\u017E\u00FD, ejd\u017E, \u00E1j, d\u017Eej, kej, el, em, en, ou, p\u00ED, kj\u016F, \u00E1r, es, t\u00FD, j\u016F, v\u00FD, dabl j\u016F, eks, v\u00E1j, zetVz\u00E1cn\u011B se ve p\u0159ejat\u00FDch slovech (jako nap\u0159. v\u00FDraz pro kav\u00E1rnu caf\u00E9) mohou vyskytovat i p\u00EDsmena s diakritikou, nej\u010Dast\u011Bji p\u00EDsmeno \u00C9 ve slovech p\u0159ejat\u00FDch z francouz\u0161tiny.Tat\u00E1\u017E sada znak\u016F byla v 60. letech z\u00E1sluhou rozvoje po\u010D\u00EDta\u010Dov\u00E9ho a telekomunika\u010Dn\u00EDho pr\u016Fmyslu ve Spojen\u00FDch st\u00E1tech p\u0159ijata organizac\u00ED ISO jako tzv. z\u00E1kladn\u00ED latinka ISO. D\u00EDky t\u00E9to normalizaci se dnes podpora t\u011Bchto znak\u016F d\u00E1 o\u010Dek\u00E1vat od v podstat\u011B libovoln\u00E9ho za\u0159\u00EDzen\u00ED (po\u010D\u00EDta\u010De, psac\u00EDho stroje, mobiln\u00EDho telefonu, \u2026), zat\u00EDmco podpora jin\u00FDch znak\u016F (tzv. n\u00E1rodn\u00EDch abeced) ji\u017E nemus\u00ED b\u00FDt tak dokonal\u00E1.Mnoho po\u010D\u00EDta\u010Dov\u00FDch syst\u00E9m\u016F um\u00ED pracovat pouze se znaky t\u00E9to abecedy, v programovac\u00EDch jazyc\u00EDch jsou obvykle v identifik\u00E1torech povolena pouze p\u00EDsmena anglick\u00E9 abecedy, \u010D\u00EDslice a znak podtr\u017E\u00EDtka."@cs . . . . . .