. . . . . . . . . . . . "69"^^ . . . . . . "firm\u011B Arado"@cs . . . . . "Arado"@cs . . . . "Arado Flugzeugwerke byl n\u011Bmeck\u00FD v\u00FDrobce letadel, p\u016Fvodn\u011B zalo\u017Een\u00FD jako pobo\u010Dka tov\u00E1rny spole\u010Dnosti Flugzeugbau Friedrichshafen ve Warnem\u00FCnde, kter\u00E1 existovala od roku 1917.Po prvn\u00ED sv\u011Btov\u00E9 v\u00E1lce musela firma se svou mate\u0159skou spole\u010Dnost\u00ED kv\u016Fli Versaillesk\u00E9 smlouv\u011B zastavit \u010Dinnost."@cs . . . . . . . . . . "Arado Flugzeugwerke byl n\u011Bmeck\u00FD v\u00FDrobce letadel, p\u016Fvodn\u011B zalo\u017Een\u00FD jako pobo\u010Dka tov\u00E1rny spole\u010Dnosti Flugzeugbau Friedrichshafen ve Warnem\u00FCnde, kter\u00E1 existovala od roku 1917.Po prvn\u00ED sv\u011Btov\u00E9 v\u00E1lce musela firma se svou mate\u0159skou spole\u010Dnost\u00ED kv\u016Fli Versaillesk\u00E9 smlouv\u011B zastavit \u010Dinnost. Roku 1921 firmu koupil Heinrich L\u00FCbbe a v roce 1924 se zde op\u011Bt za\u010Daly vyr\u00E1b\u011Bt letadla, tentokr\u00E1t pro v\u00FDvoz.V roce 1925, L\u00FCbbe spole\u010Dnost p\u0159ejmenoval na Arado Handelsgesellschaft (\"obchodn\u00ED spole\u010Dnost Arado\"), ale po roce 1933 ji nacistick\u00E1 vl\u00E1da nechala p\u0159ejmenovat na p\u0159esn\u011Bj\u0161\u00ED Arado Flugzeugwerke GmbH.Prvn\u00EDm hlavn\u00EDm konstrukt\u00E9rem se stal ing. Walter Rethel, kter\u00FD od roku 1918 pracoval jako konstrukt\u00E9r spole\u010Dnosti Kondor Flugzeugbau a potom ve firm\u011B Fokker v Holandsku.Prvn\u00EDmi letouny vyroben\u00FDmi v z\u00E1vodech Arado byly cvi\u010Dn\u00E9 stroje SC I a SC II. Po nich n\u00E1sledovaly \u0161koln\u00ED letoun S III z roku 1928, \u0161koln\u00ED hydropl\u00E1n W 2, jednom\u00EDstn\u00FD st\u00EDhac\u00ED letoun SD I a \u010Dty\u0159m\u00EDstn\u00FD V 1, kter\u00FD byl pou\u017E\u00EDv\u00E1n v Deutsche Luft Hansa jako po\u0161tovn\u00ED do sv\u00E9 hav\u00E1rie 19. prosince 1929.Dal\u0161\u00EDmi konstrukcemi byly st\u00EDhac\u00ED dvouplo\u0161n\u00EDky SD II a SD III z roku 1929, st\u00EDhac\u00ED hydropl\u00E1n SSD I a lehk\u00E9 sportovn\u00ED stroje V 2 a L I, kter\u00FD byl navr\u017Een druh\u00FDm konstrukt\u00E9rem firmy ing. Hoffmanem.Z n\u00E1vrh\u016F in\u017Een\u00FDra Rethela jednom\u00EDstn\u00FDch st\u00EDha\u010Dek SD I a SD II vznikl v roce 1930 ve firm\u011B Siemens-Halske licen\u010Dn\u011B vyr\u00E1b\u011Bn\u00FD jednom\u00EDstn\u00FD dvouplo\u0161n\u00EDk Arado Ar 64, kter\u00FD byl poh\u00E1n\u011Bn\u00FD \u0159adov\u00FDm dev\u00EDtiv\u00E1lcov\u00FDm vzduchem chlazen\u00FDm motorem Bristol Jupiter. I kdy\u017E m\u011Bl tradi\u010Dn\u00ED konstrukci a jeho v\u00FDkony nebyly nejlep\u0161\u00ED, stal se dal\u0161\u00EDm krokem k prvn\u00ED s\u00E9riov\u00E9 st\u00EDha\u010Dce tehdy je\u0161t\u011B tajn\u00E9 Luftwaffe Arado Ar 65.Firma Arado pot\u00E9 dos\u00E1hla \u00FAsp\u011Bchu s letounem Arado Ar 66, kter\u00FD se stal standardn\u00EDm cvi\u010Dn\u00FDm letadlem Luftwaffe. D\u00E1le se zde vyr\u00E1b\u011Bly prvn\u00ED st\u00EDha\u010Dky Luftwaffe - Ar 65 a Ar 68. Roku 1936 RLM (Reichsluftfahrtministerium - \"\u0159\u00ED\u0161sk\u00E9 ministerstvo letectv\u00ED\") trvalo na tom, \u017Ee jako d\u016Fkaz loajality by m\u011Bl L\u00FCbbe vstoupit do NSDAP. Ten v\u0161ak odm\u00EDtl a tak byla jeho firma zn\u00E1rodn\u011Bna a na vedouc\u00ED pozice se dostali Erich Serno a Felix Wagenf\u00FChr. Nov\u00FDm hlavn\u00EDm konstrukt\u00E9rem se stal ing. Walter Blume, kter\u00FD nahradil ing. Rethela.Je\u0161t\u011B p\u0159ed vypuknut\u00EDm II. sv\u011Btov\u00E9 v\u00E1lky bylo v z\u00E1vodech Arado licen\u010Dn\u011B vyrobeno mimo jin\u00E9 75 letoun\u016F Heinkel He 51, 140 kus\u016F Heinkel He 59, 100 stroj\u016F Heinkel He 60 a p\u0159ibli\u017En\u011B 300 bombard\u00E9r\u016F Heinkel He 111.Od roku 1938 byly z\u00E1vody ve Warnem\u00FCnde za\u010Dlen\u011Bny do programu v\u00FDroby letoun\u016F Messerschmitt Bf 109. V konstruk\u010Dn\u00ED kancel\u00E1\u0159i pak vznikaly projekty nov\u00FDch letoun\u016F, kter\u00E9 se koncem 30. let \u00FA\u010Dastnily sout\u011B\u017E\u00ED na standardn\u00ED stroje Luftwaffe. V sout\u011B\u017Ei \u0161koln\u00EDch letoun\u016F v\u0161ak zv\u00EDt\u011Bzil Focke-Wulf Fw 44, Arado Ar 69 skon\u010Dil na druh\u00E9m m\u00EDst\u011B. Lehk\u00E1 st\u00EDha\u010Dka a sou\u010Dasn\u011B stroj pro pokra\u010Dovac\u00ED v\u00FDcvik Arado Ar 76 se zase um\u00EDstil za letounem Focke-Wulf Fw 56 St\u00F6sser.S p\u0159\u00EDchodem druh\u00E9 sv\u011Btov\u00E9 se zde v\u0161ak vyr\u00E1b\u011Bl nejpou\u017E\u00EDvan\u011Bj\u0161\u00ED cvi\u010Dn\u00FD letoun LuftwaffeAr 96 i jeho upraven\u00E9 verze Arado Ar 296/Arado Ar 396 a tak\u00E9 Ar 196 - pr\u016Fzkumn\u00FD hydropl\u00E1n pou\u017E\u00EDvan\u00FD na n\u011Bmeck\u00FDch v\u00E1le\u010Dn\u00FDch lod\u00EDch. Ar 196 za v\u00E1lky vyr\u00E1b\u011Bly v licenci z\u00E1vody Fokker v Holandsku a spole\u010Dnost SNCA v St. Nazaire ve Francii. Nane\u0161t\u011Bst\u00ED pro Arado, nebylo mnoho jejich dal\u0161\u00EDch n\u00E1vrh\u016F uskute\u010Dn\u011Bno ve prosp\u011Bch siln\u011Bj\u0161\u00ED konkurence.Leteck\u00E9 z\u00E1vody Arado byly krom\u011B Warnem\u00FCnde a Brandenburgu-Neuendorfu, kter\u00FD spole\u010Dnost Arado p\u0159evzala 6. z\u00E1\u0159\u00ED 1934, um\u00EDst\u011Bny rovn\u011B\u017E v Babelsbergu u Berl\u00EDna, v Egeru, Rathenow, Wittenbergu, Tutow, Anklamu a Neubrandenburgu.Tov\u00E1rna ve Warnem\u00FCnde se do z\u00E1\u0159\u00ED 1941 zab\u00FDvala p\u0159edev\u0161\u00EDm v\u00FDrobou Bf 109, od srpna 1941 do konce v\u00E1lky pak licen\u010Dn\u00ED v\u00FDrobou stroj\u016F Focke-Wulf Fw 190.Pobo\u010Dka v Brandenburgu-Neuendorfuod roku 1940 produkovala bombard\u00E9ry Junkers Ju 88 a od b\u0159ezna se zab\u00FDvala v\u00FDrobou bombard\u00E9r\u016F Heinkel He 177 Greif. Do ukon\u010Den\u00ED v\u00FDroby v srpnu 1944 zde vzniklo 716 t\u011Bchto letoun\u016F. Jedn\u00EDm z posledn\u00EDch n\u00E1vrh\u016F tohoto z\u00E1vodu byl prvn\u00ED proudov\u00FD bombard\u00E9r Ar 234.Koncem roku 1944 firma Arado a jej\u00ED v\u00FDrobn\u00ED z\u00E1vody zam\u011Bstn\u00E1valy ve st\u00E1l\u00E9m pracovn\u00EDm pom\u011Bru 15 786 pracovn\u00EDk\u016F a dal\u0161\u00EDch 16 260 pracovalo pro jej\u00ED pot\u0159eby v jin\u00FDch firm\u00E1ch. V celkov\u00E9m po\u010Dtu zam\u011Bstnanc\u016F a osob pracuj\u00EDc\u00EDch pro spole\u010Dnost Arado tvo\u0159ili 34% zahrani\u010Dn\u00ED d\u011Bln\u00EDci a cca 8% politi\u010Dt\u00ED v\u011Bzni \u010Di v\u00E1le\u010Dn\u00ED zajatci.V roce 1945 byla firma zlikvidov\u00E1na, ale v\u00FDroba letoun\u016F Ar 96 pokra\u010Dovala ve firm\u011B Zl\u00EDn je\u0161t\u011B mnoho let po v\u00E1lce jako C.2B."@cs . . . . . . . . . . . . . . . . "Arado"@cs . . . . . . . . . "5469"^^ . . "syrsk\u00E9 m\u011Bsto Arados"@cs . . . . . . "591396"^^ . . "Arado Flugzeugwerke GmbH"@cs . . . "15079277"^^ . . . . . . . . "Arado Flugzeugwerke"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . .