. . "218037"^^ . . . "Arnaut Daniel"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Arnaut Daniel byl provens\u00E1lsk\u00FD trubad\u00FAr ze 13. stolet\u00ED, ozna\u010Dovan\u00FD Dantem za \u201Enejlep\u0161\u00EDho tv\u016Frce\u201C (italsky il miglior fabbro) a Petrarcou za \u201Evelk\u00E9ho mistra l\u00E1sky\u201C."@cs . . . . . . . "Arnaut Daniel"@cs . . . . . . "Arnaut Daniel byl provens\u00E1lsk\u00FD trubad\u00FAr ze 13. stolet\u00ED, ozna\u010Dovan\u00FD Dantem za \u201Enejlep\u0161\u00EDho tv\u016Frce\u201C (italsky il miglior fabbro) a Petrarcou za \u201Evelk\u00E9ho mistra l\u00E1sky\u201C. Ve dvac\u00E1t\u00E9m stolet\u00ED je v knize Ezry Pounda The Spirit of Romance (1910) hodnocen jako nejv\u011Bt\u0161\u00ED b\u00E1sn\u00EDk v\u0161ech dob.Podle jednoho ze \u017Eivotopis\u016F se narodil ve \u0161lechtick\u00E9 rodin\u011B na hrad\u011B v obci Rib\u00E9rac ve francouzsk\u00E9 provincii P\u00E9rigord, p\u0159esto\u017Ee v\u011Bt\u0161ina \u017Eivotopis\u016F mluv\u00ED o zni\u010Duj\u00EDc\u00EDch finan\u010Dn\u00EDch probl\u00E9mech, s nimi\u017E se pot\u00FDkal; Raimon de Durfort ho popisuje jako \"studenta, zb\u00EDda\u010Del\u00E9ho hrou v kostky a vrhc\u00E1by\".Daniel byl vyn\u00E1lezcem sestiny, b\u00E1sn\u011B o \u0161esti slok\u00E1ch dosti slo\u017Eit\u00E9ho uspo\u0159\u00E1d\u00E1n\u00ED. Longfellow tvrdil, \u017Ee byl tak\u00E9 autorem ryt\u00ED\u0159sk\u00E9 romance Lancillotto (Lancelot), nicm\u00E9n\u011B toto tvrzen\u00ED je zcela nepodlo\u017Een\u00E9. Dante ho pon\u011Bkud tajupln\u011B zmi\u0148uje jako autora \"prose di romanzi\" (snad \"prozaick\u00E9 romance\").Nejzn\u00E1m\u011Bj\u0161\u00ED je Daniel proto, \u017Ee ho Dante Alighieri zmi\u0148uje ve sv\u00E9 Bo\u017Esk\u00E9 komedii: je v O\u010Distci, kam se dostal pro cht\u00ED\u010D. Dante se ho pt\u00E1 kdo je, b\u00E1sn\u00EDkova odpov\u011B\u010F je ps\u00E1na provens\u00E1lsky:(O\u010Distec, zp\u011Bv 26, 140-147, \u010Desk\u00FD p\u0159eklad je doslovn\u00FD a nemus\u00ED se proto shodovat s jin\u00FDmi p\u0159eklady Bo\u017Esk\u00E9 komedie)Tyto ver\u0161e evropskou kulturu dosti ovlivnily, nap\u0159\u00EDklad druh\u00E1 b\u00E1snick\u00E1 sb\u00EDrka Thomase Stearnse Eliota se jmenuje podle za\u010D\u00E1tku jednoho z ver\u0161\u016F \"Ara Vos Prec\" (provens\u00E1lsky \"Proto t\u011B zap\u0159\u00EDsah\u00E1m\"). Jeho rozs\u00E1hl\u00E1 b\u00E1se\u0148 Pust\u00E1 zem\u011B je d\u00E1le v\u011Bnov\u00E1na Poundovi, kter\u00FD je v dedikaci titulov\u00E1n jako \u201Eil miglior fabbro\u201C, tedy t\u00EDmt\u00E9\u017E titulem, jak\u00FDm Dante ozna\u010Duje Daniela.Podle Pounda jsou Danielovy nejzn\u00E1m\u011Bj\u0161\u00ED ver\u0161e t\u0159i ver\u0161e z jeho des\u00E1t\u00E9 p\u00EDsn\u011B:(\u010Cesk\u00FD p\u0159eklad Emanuel Frynta.)D\u00E1le se dochovalo \u0161estn\u00E1ct text\u016F trubad\u00FArsk\u00FDch p\u00EDsn\u00ED Arnauta Daniela, k jedn\u00E9 z nich existuje i hudba, kter\u00E1 ale byla slo\u017Eena nezn\u00E1m\u00FDm autorem minim\u00E1ln\u011B sto let po b\u00E1sn\u00EDkov\u011B smrti. \u017D\u00E1dn\u00E1 p\u016Fvodn\u00ED hudba se nezachovala."@cs . . . "36"^^ . . . . . . . "Arnautem Danielem"@cs . . . "3582"^^ . . . "14391971"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . .