. . . "Pod pojmem Balk\u00E1nsk\u00FD jazykov\u00FD svaz se rozum\u00ED skupina jazyk\u016F, kter\u00E1 vykazuje spole\u010Dn\u00E9 rysy, by\u0165 jsou jednotliv\u00E9 jazyky od sebe geneticky velmi vzd\u00E1len\u00E9. Do tohoto svazu pat\u0159\u00ED p\u0159edev\u0161\u00EDm alb\u00E1n\u0161tina, makedon\u0161tina, arumun\u0161tina, d\u00E1le tak\u00E9 bulhar\u0161tina, rumun\u0161tina, \u0159e\u010Dtina, ture\u010Dtina[zdroj?] a n\u011Bkter\u00E1 v\u00FDchodn\u00ED a ji\u017En\u00ED n\u00E1\u0159e\u010D\u00ED srb\u0161tiny."@cs . . . . "633583"^^ . "26"^^ . . . "Balk\u00E1nsk\u00FD jazykov\u00FD svaz"@cs . . . . "balk\u00E1nsk\u00E9ho jazykov\u00E9ho svazu"@cs . "balk\u00E1nsk\u00E9m jazykov\u00E9m svazu"@cs . . . "1927"^^ . . . "15419020"^^ . . . . . . . . . . . "Pod pojmem Balk\u00E1nsk\u00FD jazykov\u00FD svaz se rozum\u00ED skupina jazyk\u016F, kter\u00E1 vykazuje spole\u010Dn\u00E9 rysy, by\u0165 jsou jednotliv\u00E9 jazyky od sebe geneticky velmi vzd\u00E1len\u00E9. Do tohoto svazu pat\u0159\u00ED p\u0159edev\u0161\u00EDm alb\u00E1n\u0161tina, makedon\u0161tina, arumun\u0161tina, d\u00E1le tak\u00E9 bulhar\u0161tina, rumun\u0161tina, \u0159e\u010Dtina, ture\u010Dtina[zdroj?] a n\u011Bkter\u00E1 v\u00FDchodn\u00ED a ji\u017En\u00ED n\u00E1\u0159e\u010D\u00ED srb\u0161tiny. Jedn\u00E1 se o rysy, kter\u00E9 jednotliv\u00E9 jazyky p\u0159ijaly bu\u010F jeden od druh\u00E9ho, \u010Di pod vlivem r\u016Fzn\u00FDch substr\u00E1t\u016F \u010Di latiny.Typick\u00FDmi spole\u010Dn\u00FDmi znaky jsou postponovan\u00FD ur\u010Dit\u00FD \u010Dlen (mak. \u0432\u043E\u0434\u0430\u0442\u0430 \"voda\", arumunsky casele \"domy\"), tvorba budouc\u00EDho \u010Dasu pomoc\u00ED slovesa cht\u00EDt (mak. \u045C\u0435 \u0432\u0438\u0434\u0430\u043C \"uvid\u00EDm\", arumunsky voi bere/va si beau \"budu p\u00EDt\"), posesivn\u00ED minul\u00FD \u010Das (mak. \u0438\u043C\u0430\u043C \u0432\u0438\u0434\u0435\u043D\u043E \"vid\u011Bl jsem\", arumunsky amu dat\u00E2 \"dal jsem\"), absence infinitivu (mak. \u0441\u0430\u043A\u0430\u043C \u0434\u0430 \u0443\u0447\u0430\u043C \"chci se u\u010Dit\") a zdvojov\u00E1n\u00ED z\u00E1jmen u p\u0159edm\u011Btu (v n\u011Bkter\u00FDch regionech s diferen\u010Dn\u00EDm zna\u010Den\u00EDm p\u0159edm\u011Btu, nap\u0159. mal. \u0458\u0430 \u0432\u0438\u0434\u0430\u043C (\u043D\u0430) \u0436\u0435\u043D\u0430\u0442\u0430, arumunsky u vedzu (pi) muljerlju \"vid\u00EDm (tu) \u017Eenu\").U p\u016Fvodn\u011B flektivn\u00EDch jazyk\u016F (bulhar\u0161tina, makedon\u0161tina) do\u0161lo pod vlivem ostatn\u00EDch k \u00FAbytku, \u010Di z\u00E1niku p\u00E1d\u016F. U jin\u00FDch se sjednotil dativ s genitivem, \u010Di jin\u00E9 p\u00E1dy. Standardn\u00ED srbsk\u00FD jazyk m\u00E1 v mno\u017En\u00E9m \u010D\u00EDsle jeden tvar pro dativ, lok\u00E1l a instrument\u00E1l.V srbochorvatsk\u00E9m jazykov\u00E9m prostoru lze sledovat n\u00E1r\u016Fst prvk\u016F typick\u00E9ho pro tyto jazyky postupn\u011B od z\u00E1padu na v\u00FDchod. Zat\u00EDmco ve standardn\u00ED chorvat\u0161tin\u011B se s nimi setkat tak\u0159ka nelze, u srbsk\u00E9ho jazyka se ji\u017E n\u011Bkter\u00E9 objevuj\u00ED, v\u011Bt\u0161inou jako alternativa k p\u016Fvodn\u00EDm tvar\u016Fm; v n\u00E1\u0159e\u010D\u00EDch z okol\u00ED Ni\u0161e, Pirota, a Kosova ji\u017E p\u0159eva\u017Euj\u00ED prvky balk\u00E1nsk\u00E9ho jazykov\u00E9ho svazu zcela."@cs . . . . "balk\u00E1nsk\u00E9"@cs .