. . . . "1299788"^^ . "15087664"^^ . . . . "2910"^^ . "Bod lambda"@cs . . . "Bod lambda je teplota, p\u0159i kter\u00E9 helium jako b\u011B\u017En\u00E1 kapalina p\u0159ech\u00E1z\u00ED do supratekut\u00E9ho helia II (p\u0159ibli\u017En\u011B 2,17 K pro 1 atmosf\u00E9ru). Nejni\u017E\u0161\u00ED tlak, p\u0159i kter\u00E9m mohou He-I a He-II koexistovat, je vypa\u0159ovac\u00ED\u2212He-I\u2212He-II trojn\u00FD bod p\u0159i teplot\u011B 2,176 8 K a 5,048 Pa, co\u017E je \"tlak nasycen\u00E9 p\u00E1ry\" p\u0159i t\u00E9to teplot\u011B (plyn \u010Dist\u00E9ho helia v tepeln\u00E9 rovnov\u00E1ze nad povrchem kapaliny v hermetick\u00E9 n\u00E1dob\u011B)."@cs . "17"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . "Bod lambda je teplota, p\u0159i kter\u00E9 helium jako b\u011B\u017En\u00E1 kapalina p\u0159ech\u00E1z\u00ED do supratekut\u00E9ho helia II (p\u0159ibli\u017En\u011B 2,17 K pro 1 atmosf\u00E9ru). Nejni\u017E\u0161\u00ED tlak, p\u0159i kter\u00E9m mohou He-I a He-II koexistovat, je vypa\u0159ovac\u00ED\u2212He-I\u2212He-II trojn\u00FD bod p\u0159i teplot\u011B 2,176 8 K a 5,048 Pa, co\u017E je \"tlak nasycen\u00E9 p\u00E1ry\" p\u0159i t\u00E9to teplot\u011B (plyn \u010Dist\u00E9ho helia v tepeln\u00E9 rovnov\u00E1ze nad povrchem kapaliny v hermetick\u00E9 n\u00E1dob\u011B). Nejvy\u0161\u0161\u00ED tlak, p\u0159i kter\u00E9m He-I a He-II mohou koexistovat, je trojn\u00FD bod s pevn\u00FDm heliem p\u0159i teplot\u011B 1,762 K a tlaku 29,725 atmosf\u00E9r.N\u00E1zev bodu je odvozen z grafu (na obr\u00E1zku), kter\u00FD vypl\u00FDv\u00E1 z vynesen\u00ED m\u011Brn\u00E9 tepeln\u00E9 kapacity jako funkce teploty (za dan\u00E9ho tlaku ve v\u00FD\u0161e uveden\u00E9m rozsahu, v p\u0159\u00EDkladu je pou\u017Eita 1 atmosf\u00E9ra), kter\u00FD p\u0159ipom\u00EDn\u00E1 \u0159eck\u00E9 p\u00EDsmeno lambda. M\u011Brn\u00E1 tepeln\u00E1 kapacita m\u00E1 tendenci se bl\u00ED\u017Eit nekone\u010Dnu, jak se teplota bl\u00ED\u017E\u00ED bodu Lambda. Hrot vrcholu je tak ostr\u00FD, \u017Ee kritick\u00FD exponent charakterizuj\u00EDc\u00ED divergenci tepeln\u00E9 kapacity lze m\u011B\u0159it p\u0159esn\u011B pouze v nulov\u00E9 gravitaci, poskytuj\u00EDc\u00ED jednotnou hustotu p\u0159es zna\u010Dn\u00FD objem tekutiny. Proto byla tepeln\u00E1 kapacita m\u011B\u0159ena p\u0159i misi raketopl\u00E1nu v roce 1992."@cs . . . . . .