. "5"^^ . . . . . . . . . . . . . "Brennus"@cs . . . "Brennus byl n\u00E1\u010Deln\u00EDkem Senon\u016F, galsk\u00E9ho kmene s\u00EDdl\u00EDc\u00EDho na z\u00E1padn\u00EDm pob\u0159e\u017E\u00ED Jadersk\u00E9ho mo\u0159e, kter\u00FD se v roce 387 p\u0159. n. l. vypravil z P\u0159edalpsk\u00E9 Galie, porazil \u0158\u00EDmany v bitv\u011B u \u0159eky Allie a n\u00E1sledn\u011B vydrancoval samotn\u00FD \u0158\u00EDm. Podle n\u011Bkter\u00FDch sou\u010Dasn\u00FDch teori\u00ED nebylo slovo Brennus jm\u00E9nem, n\u00FDbr\u017E pouze titulem. D\u00E1le se vyskytuj\u00ED pochybnosti o tom, zda tomuto galsk\u00E9mu n\u00E1\u010Deln\u00EDku nebylo p\u0159isouzeno jm\u00E9no podle jin\u00E9ho Brenna, jen\u017E na za\u010D\u00E1tku 3. stolet\u00ED p\u0159. n. l."@cs . . "Brenna"@cs . . . . "15721822"^^ . . . . . . . . . "Brenna \"prvn\u00EDho\""@cs . . "Socha Brenna z 18. nebo 19. stolet\u00ED, nalezen\u00E1 na jedn\u00E9 francouzsk\u00E9 lodi."@cs . . "Socha Brenna z 18. nebo 19. stolet\u00ED, nalezen\u00E1 na jedn\u00E9 francouzsk\u00E9 lodi."@cs . . . . . "Brennus mg 9724.jpg"@cs . "Brennus"@cs . . . . . "n\u00E1\u010Deln\u00EDkovi, kter\u00FD vyplenil \u0158\u00EDm"@cs . . . "Brennem"@cs . . . . . . . . . . . . . "249592"^^ . . . . . "Brennus"@cs . "5473"^^ . "Brennus byl n\u00E1\u010Deln\u00EDkem Senon\u016F, galsk\u00E9ho kmene s\u00EDdl\u00EDc\u00EDho na z\u00E1padn\u00EDm pob\u0159e\u017E\u00ED Jadersk\u00E9ho mo\u0159e, kter\u00FD se v roce 387 p\u0159. n. l. vypravil z P\u0159edalpsk\u00E9 Galie, porazil \u0158\u00EDmany v bitv\u011B u \u0159eky Allie a n\u00E1sledn\u011B vydrancoval samotn\u00FD \u0158\u00EDm. Podle n\u011Bkter\u00FDch sou\u010Dasn\u00FDch teori\u00ED nebylo slovo Brennus jm\u00E9nem, n\u00FDbr\u017E pouze titulem. D\u00E1le se vyskytuj\u00ED pochybnosti o tom, zda tomuto galsk\u00E9mu n\u00E1\u010Deln\u00EDku nebylo p\u0159isouzeno jm\u00E9no podle jin\u00E9ho Brenna, jen\u017E na za\u010D\u00E1tku 3. stolet\u00ED p\u0159. n. l. vedl Kelty b\u011Bhem jejich invaze do \u0158ecka.Na ja\u0159e roku 387 p\u0159. n. l. (podle tradi\u010Dn\u00EDho, ale nespr\u00E1vn\u00E9ho data v roce 390 p\u0159. n. l.) pr\u00FD Brennus p\u0159it\u00E1hl v \u010Dele nespo\u010Detn\u00E9ho z\u00E1stupu Gal\u016F k etrusk\u00E9mu m\u011Bstu Clusium (dne\u0161n\u00ED Chiusi), je\u017E se nach\u00E1zelo asi 150 kilometr\u016F severn\u011B od \u0158\u00EDma. Je t\u0159eba poznamenat, \u017Ee v\u011Bt\u0161ina starov\u011Bk\u00FDch pramen\u016F a materi\u00E1l\u016F od d\u011Bjepisc\u016F, jako byli Livius, Polybios nebo Diod\u00F3ros, byla zna\u010Dn\u011B ovlivn\u011Bna r\u016Fzn\u00FDmi m\u00FDty a obzvl\u00E1\u0161t\u011B v p\u0159\u00EDpad\u011B Livia se vyzna\u010Dovala silnou zaujatost\u00ED ve prosp\u011Bch \u0158\u00EDman\u016F. Zda bylo Clusium c\u00EDlem Gal\u016F, \u010Di pouhou zast\u00E1vkou p\u0159i ta\u017Een\u00ED na \u0158\u00EDm, nen\u00ED jasn\u00E9. Ka\u017Edop\u00E1dn\u011B Galov\u00E9 se p\u0159ibl\u00ED\u017Eili k m\u011Bstu a zah\u00E1jili obl\u00E9h\u00E1n\u00ED. Etruskov\u00E9 mezit\u00EDm zanechali sv\u00FDch spor\u016F a obr\u00E1tili se na \u0159\u00EDmsk\u00FD sen\u00E1t se \u017E\u00E1dost\u00ED o pomoc. Ten n\u00E1sledn\u011B vyslal t\u0159i sv\u00E9 emisary, kte\u0159\u00ED m\u011Bli vyjedn\u00E1vat s Brennem. Diod\u00F3ros v\u0161ak tvrd\u00ED, \u017Ee tito t\u0159i mu\u017Ei byli ve skute\u010Dnosti zv\u011Bdov\u00E9, jejich\u017E \u00FAkolem bylo ur\u010Den\u00ED s\u00EDly Gal\u016F. Nehled\u011B na d\u016Fvod jejich p\u0159\u00EDchodu do t\u00E1bora Gal\u016F, do\u0161lo mezi nimi a barbary z\u0159ejm\u011B k rozep\u0159i. Po vz\u00E1jemn\u00E9 v\u00FDm\u011Bn\u011B ur\u00E1\u017Eek se \u0158\u00EDman\u00E9 zapletli do men\u0161\u00ED poty\u010Dky, p\u0159i n\u00ED\u017E byl jeden z keltsk\u00FDch n\u00E1\u010Deln\u00EDk\u016F zabit. Vyslanci se nato vr\u00E1tili do \u0158\u00EDma, ani\u017E by \u010Dehokoli dos\u00E1hli. Brennus pr\u00FD poslal do \u0158\u00EDma sv\u00E9 z\u00E1stupce, jejich\u017E prost\u0159ednictv\u00EDm po\u017Eadoval vyd\u00E1n\u00ED on\u011Bch t\u0159\u00ED mu\u017E\u016F, nicm\u00E9n\u011B byl odm\u00EDtnut. Nedlouho pot\u00E9 zanechali rozl\u00EDcen\u00ED Galov\u00E9 dob\u00FDv\u00E1n\u00ED Clusia a vydali se k \u0158\u00EDmu, kde se hodlali pomst\u00EDt.Barba\u0159i brzy napadli \u0159\u00EDmsk\u00E9 \u00FAzem\u00ED a za\u010Dali ohro\u017Eovat samotn\u00FD \u0158\u00EDm. Asi 10 kilometr\u016F severn\u011B od m\u011Bsta se shrom\u00E1\u017Edilo po\u010Detn\u011B slab\u0161\u00ED \u0159\u00EDmsk\u00E9 vojsko pod velen\u00EDm Aula Quinta Sulpicia, kter\u00E9 v bitv\u011B na b\u0159ez\u00EDch \u0159eky Allie utrp\u011Blo drtivou por\u00E1\u017Eku z rukou Gal\u016F. Datum kon\u00E1n\u00ED bitvy, 18. \u010Dervenec, vstoupilo do \u0159\u00EDmsk\u00FDch d\u011Bjin jako dies ater (\u201E\u010Dern\u00FD den\u201C). N\u011Bkolik \u0159\u00EDmsk\u00FDch obr\u00E1nc\u016F se uch\u00FDlilo na pahorek Kapitol, zat\u00EDmco obyvatelstvo \u0158\u00EDma prchalo m\u011Bstsk\u00FDmi branami k Vej\u00EDm a do okoln\u00ED krajiny. Brennovi Galov\u00E9 mezit\u00EDm pronikli do \u0158\u00EDma, p\u0159itom zmasakrovali zb\u00FDvaj\u00EDc\u00ED obyvatele a plenili a zapalovali v\u0161e, co jim p\u0159i\u0161lo do cesty. Brzy pot\u00E9 se Brennus pokusil zt\u00E9ct siln\u011B opevn\u011Bn\u00FD Kapitol, av\u0161ak byl odra\u017Een.Galov\u00E9 drancovali \u0158\u00EDm a jeho okol\u00ED dal\u0161\u00EDch sedm m\u011Bs\u00EDc\u016F. Ov\u0161em s\u00E9rie \u00FAtok\u016F na Kapitol skon\u010Dila ne\u00FAsp\u011Bchem. B\u011Bhem jedn\u00E9 noci byl galsk\u00FD p\u0159epad prozrazen kejh\u00E1n\u00EDm posv\u00E1tn\u00FDch hus z chr\u00E1mu bohyn\u011B Junony. \u0158\u00EDman\u00E9 pot\u00E9 Brennovi nab\u00EDdli vyjedn\u00E1v\u00E1n\u00ED o podm\u00EDnk\u00E1ch odchodu Gal\u016F. Brennus souhlasil a vym\u00EDnil si na \u0158\u00EDmanech v\u00FDkupn\u00E9 ve v\u00FD\u0161i 1000 liber zlata (327 kilogram\u016F zlata). D\u016Fvodem Brennovy ochoty mohla b\u00FDt epidemie \u00FAplavice \u0161\u00ED\u0159\u00EDc\u00ED se mezi barbary, p\u0159\u00EDpadn\u011B ohro\u017Een\u00ED galsk\u00FDch s\u00EDdel na severu invaz\u00ED kmene Venet\u016F. Kdy\u017E podle Livia projevili \u0158\u00EDman\u00E9 pochybnosti o spr\u00E1vnosti v\u00E1\u017Een\u00ED, m\u011Bl Brennus se slovy \u201EVae victis!\u201C (\u201EB\u011Bda pora\u017Een\u00FDm!\u201C) p\u0159ihodit na v\u00E1hy sv\u016Fj me\u010D, tak\u017Ee \u0158\u00EDman\u00E9 museli nakonec zaplatit je\u0161t\u011B v\u011Bt\u0161\u00ED mno\u017Estv\u00ED zlata. Tento legend\u00E1rn\u00ED v\u00FDrok citovali pozd\u011Bji mnoz\u00ED starov\u011Bc\u00ED auto\u0159i. P\u0159i \u00FAstupu m\u011Bli b\u00FDt Galov\u00E9 \u00FAdajn\u011B pora\u017Eeni \u0159\u00EDmsk\u00FDm vojskem veden\u00FDm dikt\u00E1torem Marcem Furiem Camillem. Tato ud\u00E1lost je ale patrn\u011B pouhou Liviovou smy\u0161lenkou, kter\u00E1 m\u011Bla zast\u0159\u00EDt m\u00EDru \u0159\u00EDmsk\u00E9ho pon\u00ED\u017Een\u00ED. A\u010D byl \u0158\u00EDm zcela vyp\u00E1len, materi\u00E1ln\u00ED \u0161kody \u0158\u00EDman\u016F nebyly natolik z\u00E1va\u017En\u00E9 jako zp\u016Fsoben\u00E1 psychick\u00E1 \u00FAjma, nebo\u0165 sebev\u011Bdom\u00ED \u0158\u00EDman\u016F bylo v\u00E1\u017En\u011B ot\u0159eseno. Strach z Gal\u016F z\u016Fstal je\u0161t\u011B po desetilet\u00ED d\u016Fle\u017Eit\u00FDm \u010Dinitelem ovliv\u0148uj\u00EDc\u00EDm \u0159\u00EDmskou zahrani\u010Dn\u00ED politiku.Podle n\u011Bkter\u00FDch teori\u00ED koordinoval Brennus svoji akci se syrakusk\u00FDm tyranem Dion\u00FDsiem I., kter\u00FD usiloval o vl\u00E1du nad Sic\u00EDli\u00ED. \u0158\u00EDm tehdy v\u00E1zaly t\u011Bsn\u00E9 vztahy s Messanou, mal\u00FDm m\u011Bstem na severov\u00FDchod\u011B ostrova, je\u017E cht\u011Bl pod svoji kontrolu z\u00EDskat pr\u00E1v\u011B Dion\u00FDsios. Jakmile byli \u0158\u00EDman\u00E9 zam\u011Bstn\u00E1ni bojem s Brennem, mohl Dion\u00FDsios v\u00E9st ta\u017Een\u00ED proti Messan\u011B zcela neru\u0161en\u011B."@cs . . . "44"^^ . . . . . . "n\u00E1\u010Deln\u00EDkovi, kter\u00FD vpadl do \u0158ecka"@cs . .