. . . . "Zlat\u00E1 sl\u00E1nka"@cs . . . . . . . "Celliniho sl\u00E1nka (ve V\u00EDdni zvan\u00E1 Saliera, tj. italsky sl\u00E1nka) je nejzn\u00E1m\u011Bj\u0161\u00ED d\u00EDlo italsk\u00E9ho zlatn\u00EDka, socha\u0159e a spisovatele Benvenuta Celliniho (3. listopadu 1500 Florencie \u2013 13. \u00FAnora 1571 Florencie), kterou vytvo\u0159il v roce 1543 pro francouzsk\u00E9ho kr\u00E1le Franti\u0161ka I. z model\u016F p\u0159ipraven\u00FDch o mnoho let d\u0159\u00EDve pro kardin\u00E1la Ippolito d'Este. Celliniho sl\u00E1nka je figur\u00E1ln\u00EDm zlatnick\u00FDm d\u00EDlem s \u0159eck\u00FDmi mytologick\u00FDmi postavami. Sl\u00E1nka, n\u011Bkdy tak\u00E9 zvan\u00E1 Zlat\u00E1 sl\u00E1nka, p\u0159edstavuje mu\u017Eskou postavu Poseid\u00F3na (boha mo\u0159e) a \u017Eenskou postavu D\u00E9m\u00E9t\u00E9r (bohyn\u011B zem\u011B).Mal\u00E9 plavidlo slou\u017E\u00ED jako n\u00E1dobka na s\u016Fl a je um\u00EDst\u011Bno vedle mu\u017Esk\u00E9 postavy. N\u00E1dobka ve tvaru chr\u00E1mu je pep\u0159enka, a je um\u00EDst\u011Bna v t\u011Bsn\u00E9 bl\u00EDzkosti \u017Eensk\u00E9 postavy. Sl\u00E1nka je vyrobena ze slonoviny, v\u00E1lcovan\u00E9ho zlata a smaltu. Zlat\u00E9 prvky sl\u00E1nky nejsou vyrobeny odl\u00E9v\u00E1n\u00EDm do formy, jsou velmi jemn\u011B ru\u010Dn\u011B tepan\u00E9 ze zlata na voskov\u00E9m a olov\u011Bn\u00E9m j\u00E1d\u0159e v man\u00FDristick\u00E9m stylu pozdn\u00ED renesance. Jej\u00ED sou\u010D\u00E1st\u00ED je zlat\u00E1, smaltem zdoben\u00E1 tabulka se jm\u00E9nem autora. Cellini byl velmi impulzivn\u00ED a nav\u00EDc byl podez\u0159el\u00FD z homosexuality, co\u017E byl v jeho dob\u011B t\u011B\u017Ek\u00FD zlo\u010Din. Dva roky po zhotoven\u00ED plastiky se proto Cellini z Pa\u0159\u00ED\u017Ee, kde mu nastaly probl\u00E9my, vr\u00E1til do Florencie zp\u011Bt pod ochranu Cosima I. Medicejsk\u00E9ho. Sl\u00E1nka je vystavena v Um\u011Bleckohistorick\u00E9m muzeu ve V\u00EDdni. Dne 11. kv\u011Btna 2003 byla plastika z muzea ukradena. Budova Um\u011Bleckopr\u016Fmyslov\u00E9ho muzea byla rekonstruov\u00E1na a bylo zde postaveno le\u0161en\u00ED. Zlod\u011Bj, kter\u00FDm byl sb\u011Bratel um\u011Bn\u00ED, toho vyu\u017Eil a sl\u00E1nku odcizil. Muzeum nab\u00EDdlo odm\u011Bnu ve v\u00FD\u0161i 1 000 000 euro za jej\u00ED navr\u00E1cen\u00ED. Po dopaden\u00ED pachatele byla plastika nalezena dne 21. ledna 2006 na m\u00EDst\u011B, kter\u00E9 zlod\u011Bj ozna\u010Dil. Byla ukryt\u00E1 v olov\u011Bn\u00E9 schr\u00E1nce, v lese nedaleko m\u011Bsta Zwettl v Rakousku, p\u0159esn\u011Bji u obce Waldhausen, asi 90 km severoz\u00E1padn\u011B od V\u00EDdn\u011B. Plastika je poji\u0161t\u011Bna na odhadovan\u00FDch 60 milion\u016F dolar\u016F."@cs . "Celliniho sl\u00E1nka"@cs . . . . . . . . . "Celliniho sl\u00E1nka"@cs . . . . . "27"^^ . "3663"^^ . . . "16213803"^^ . "Celliniho sl\u00E1nka (ve V\u00EDdni zvan\u00E1 Saliera, tj. italsky sl\u00E1nka) je nejzn\u00E1m\u011Bj\u0161\u00ED d\u00EDlo italsk\u00E9ho zlatn\u00EDka, socha\u0159e a spisovatele Benvenuta Celliniho (3. listopadu 1500 Florencie \u2013 13. \u00FAnora 1571 Florencie), kterou vytvo\u0159il v roce 1543 pro francouzsk\u00E9ho kr\u00E1le Franti\u0161ka I. z model\u016F p\u0159ipraven\u00FDch o mnoho let d\u0159\u00EDve pro kardin\u00E1la Ippolito d'Este. Celliniho sl\u00E1nka je figur\u00E1ln\u00EDm zlatnick\u00FDm d\u00EDlem s \u0159eck\u00FDmi mytologick\u00FDmi postavami."@cs . . . . . . . . . . . . "1201933"^^ . . .