Dějiny Spojených států amerických
Dějiny Spojených států amerických počínají příchodem prvních obyvatel z Asie přes Beringii nejméně 10 000 let před naším letopočtem. Ti se postupně rozčlenili na stovky kmenů a komunit a osídlili celé severoamerické území. Po prvních průzkumných cestách Evropanů v 15. a 16. století sem v 17. století začali přijíždět evropští, především angličtí, kolonisté.
176842
americké historii
Dějiny Spojených států amerických
dějinách USA
amerických dějinách
Dějiny Spojených státu amerických
dějinách Spojených států
americké historie
americké dějiny
historii USA
611
Dějiny Spojených států amerických počínají příchodem prvních obyvatel z Asie přes Beringii nejméně 10 000 let před naším letopočtem. Ti se postupně rozčlenili na stovky kmenů a komunit a osídlili celé severoamerické území. Po prvních průzkumných cestách Evropanů v 15. a 16. století sem v 17. století začali přijíždět evropští, především angličtí, kolonisté. Kromě Angličanů na severovýchodě sem přicházeli Španělé, budující malé osady na Floridě a jihozápadě, Francouzi, kteří se usazovali podél řeky Mississippi a na pobřeží Mexického zálivu a v menších počtech i Nizozemci a Švédové. Do sedmdesátých let 18. století ve třinácti britských koloniích žilo dva a půl milionu lidí. Po skončení francouzsko-indiánské války v šedesátých letech 18. století britská vláda uložila řadu nových daní a odmítla argumenty kolonistů, že nové zdanění musí schválit oni sami. Odpor vůči novým daním, zejména Bostonské pití čaje (1773), vedlo anglický parlament k vyhlášení trestních zákonů, které měly vést k ukončení samosprávy v koloniích. Američtí Patrioti (jak se sami nazývali) se přiklonili k politické ideologii zvané republikánství, která zdůrazňovala občanskou povinnost, ctnost a vyhraňovala se vůči korupci, luxusu a aristokracii.Ozbrojený konflikt začal roku 1775, kdy Patrioti začali pořádat masová shromáždění a vypudili ze všech kolonií královské úředníky. Roku 1776 vyhlásil Druhý kontinentální kongres nový nezávislý útvar, Spojené státy americké. S pomocí rozsáhlé finanční a vojenské pomoci Francie a pod vedením generála George Washingtona zvítězili američtí Patrioti ve válce za nezávislost. Pařížská smlouva z roku 1783 přisoudila novému státu území na východ od řeky Mississippi, s výjimkou Floridy a Kanady. Centrální vláda zřízená články Konfederace nedokázala zajistit stabilitu, protože nedisponovala pravomocí vybírat daně a neměla žádného výkonného představitele. Roku 1787 Kongres svolal Ústavní konvent ve Filadelfii. Ten dal vzniknout nové ústavě, která byla ratifikována v roce 1789. Roku 1791 k ní byla doplněna Listina práv, zaručující občanům nezcizitelná práva. S Washingtonem jako prvním prezidentem a Alexandrem Hamiltonem, jeho hlavním politickým a finančním poradcem, vznikla silná ústřední vláda. Třetí prezident Thomas Jefferson zakoupil od Francie Louisianské teritorium, čímž se velikost Spojených států zdvojnásobila. Druhá a poslední válka s Británií byla vybojována v letech 1812–1815. Pod vlivem přesvědčení o „zjevném předurčení“ (Manifest Destiny) se federální území začalo rozšiřovat na západ, k Pacifiku. Území Spojených států bylo vždy rozsáhlé, naproti tomu počet obyvatel byl zpočátku poměrně malý, pouze 4 miliony v roce 1790. Populační růst však byl rychlý, v roce 1810 dosáhl 7,2 milionu, v roce 1860 32 milionů, v roce 1900 76 milionů, 132 milionů v roce 1940 a 321 milionů v roce 2015. Hospodářský růst z hlediska celkového HDP byl ještě rychlejší. Ovšem ve srovnání s evropskými mocnostmi byla vojenská síla národa relativně omezená, a to prakticky až do počátku druhé světové války. Teritoriální expanzi motivovalo úsilí o získání levné půdy pro svobodné farmáře a otrokáře a zakládala se na dobývání či odkupu území od zde žijících indiánských kmenů. Stále kontroverznější šíření otrokářství začalo vyvolávat politické a ústavní boje, které byly řešeny různými kompromisy. Otroctví bylo do roku 1804 zrušeno ve všech státech severně od Mason-Dixonovy linie, ale Jih pokračoval v profitování z práce otroků, především kvůli vysoce ziskovému vývozu bavlny do Evropy. Roku 1860 byl zvolen prezidentem republikán Abraham Lincoln, který svou kampaň postavil na tématu omezení šíření otrokářství a jeho postupné likvidaci.Sedm jižních států, závislých na produkci bavlny, se čtyři měsíce před Lincolnovou inaugurací odtrhlo a později založilo konfederaci, která však nedosáhla diplomatického uznání od žádného státu. Konfederace v roce 1861 zahájila válku se Severem útokem na pevnost Sumter. Nacionalistické pobouření na severu živilo dlouhou a vyčerpávající americkou občanskou válku (1861–1865). Bojovalo se z velké části na jihu, neboť ohromné materiální a lidské zdroje Severu se ukázaly v dlouhé válce jako rozhodující. Výsledkem války bylo obnovení Unie, zbídačení Jihu a zrušení otroctví. V následné éře rekonstrukce (1863–1877) byla zákonná a hlasovací práva rozšířena na osvobozené otroky. Federální vláda získala mnohem větší moc a díky čtrnáctému dodatku Ústavy v roce 1868 obdržela výslovnou povinnost chránit individuální práva. Když však v 70. letech 19. století bílí demokraté znovu získali moc na jihu, často díky zastrašování černých voličů polovojenskými skupinami, došlo k přijetí tzv. „zákonů Jima Crowa“, zachovávajících nadřazenost bílého obyvatelstva a přijetí ustanovení, zbavujících volebního práva většinu Afroameričanů a mnoho chudých bílých. Tato situace pokračovala po celá desetiletí až do vzniku hnutí občanských práv v šedesátých letech 20. století a přijetí federální legislativy k prosazování ústavních práv.Na přelomu 20. století se Spojené státy staly přední světovou průmyslovou velmocí díky prudkému rozvoji podnikání na severovýchodě a středozápadě a příchodu milionů přistěhovaleckých dělníků a zemědělců z Evropy. Celostátní železniční síť byla dokončena za pomoci práce čínských přistěhovalců, rozsáhlé těžební a průmyslové podniky industrializovaly severovýchod a středozápad. Masová nespokojenost s korupcí, neefektivností a tradicionalistickou politikou dala vzniknout progresivnímu hnutí, které během 90. let 19. století až 20. let 20. století iniciovalo mnoho sociálních a politických reforem. Devatenáctý dodatek Ústavy z roku 1920 zaručil volební právo žen. Toto následovalo 16. a 17. dodatek z roku 1913, které stanovily první národní daň z příjmů a přímou volbu amerických senátorů do Kongresu. Přestože byly Spojené státy během první světové války zpočátku neutrální, v roce 1917 vyhlásily válku Německu a přispěly k vítězství Dohody v následujícím roce.Éra prosperity 20. let skončila krachem na newyorské burze v říjnu 1929 a následným nástupem celosvětové hospodářské krize trvající celé další desetiletí. Demokratický prezident Franklin D. Roosevelt ukončil období republikánské dominance v Bílém domě a realizoval svoje programy zvané „Nový úděl“ pro pomoc, obnovu a reformu. Nový úděl, který definoval moderní americký liberalismus, zahrnoval pomoc pro nezaměstnané, podpory pro zemědělce, systém sociálního zabezpečení a minimální mzdu. Po japonském útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941 vstoupily Spojené státy do druhé světové války po bok Británie, Sovětského svazu, Číny a dalších spojeneckých národů. USA financovaly spojenecké vojenské úsilí a pomohly porazit nacistické Německo na evropském bojišti. Válečné úsilí vyvrcholilo užitím nově vynalezených jaderných zbraní na japonská města, což přispělo k porážce císařského Japonska.Spojené státy a Sovětský svaz vyšly z druhé světové války jako vzájemně soupeřící supervelmoci. Během studené války se USA a SSSR nepřímo konfrontovaly v závodech ve zbrojení, vesmírném závodě, různých zástupných válkách a propagandistických kampaních. Americká zahraniční politika byla během studené války založena na podpoře Západní Evropy a Japonska spolu s politikou zadržování, která měla bránit šíření komunismu. To byl i hlavní důvod vstupu Spojených států do válek v Koreji a ve Vietnamu. V šedesátých letech, z velké části díky síle hnutí za občanská práva, byla přijata další vlna sociálních reforem prosazováním ústavních práv volby a svobody pohybu pro Afroameričany a jiné rasové menšiny. Studená válka skončila s rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 a Spojené státy zůstaly jedinou světovou supervelmocí.Po studené válce se Spojené státy zaměřily na mezinárodní konflikty na Blízkém východě v reakci na válku v Zálivu na počátku 90. let. Počátek 21. století poznamenaly útoky Al-Kajdy z 11. září 2001, které následovaly války vedené USA v Iráku a Afghánistánu. V roce 2008 postihla Spojené státy nejhorší hospodářská krize od dob Velké krize 30. let, po níž následuje období pomalejšího tempa růstu ekonomiky v průběhu 10. let 21. století.
80
978
en
čeština
David E.
Henry Steele
Christof
George Brown
Allan
Jürgen
Howard
Praha
Klatovy
Howard Zinn
379
256
897
464
Shi
Commager
Nevins
Mauch
Zinn
Tindall
Heideking
796648734
1996
1994
2012
Dějiny Spojených států
Dějiny lidu Spojených států amerických
Dějiny USA
Dějiny Spojených států amerických
Amlyn
Nakladatelství Lidové noviny
Mezera
Grada
History of the United States
437651
16530663
A People´s History of the United States