. "2715"^^ . . "Danielem Ellsbergem"@cs . . . . . . "Daniel Ellsberg"@cs . . . . . . . . . . . . "Daniel Ellsberg"@cs . . . . "1125252"^^ . . "Daniel Elsberg"@cs . . . "35"^^ . . . . . "Daniel Ellsberg (* 7. dubna 1931, Chicago, USA) je americk\u00FD aktivista a b\u00FDval\u00FD vojensk\u00FD analytik americk\u00E9 arm\u00E1dy. Narodil se v Chicagu do \u017Eidovsk\u00E9 rodiny. Vystudoval Harvardovu a Cambridgskou universitu. Ve 28 letech jej p\u0159ijala korporace RAND Corporation. V roce 1961 postuloval Ellsberg\u016Fv paradox (konstrukt v teorii rozhodov\u00E1n\u00ED), v t\u00E9m\u017Ee roce kr\u00E1tce nav\u0161t\u00EDvil tak\u00E9 Ji\u017En\u00ED Vietnam. V dal\u0161\u00EDch letech se stal expertem na nukle\u00E1rn\u00ED strategii a jedn\u00EDm z p\u0159edn\u00EDch pl\u00E1nova\u010D\u016F Studen\u00E9 v\u00E1lky."@cs . . "16531362"^^ . . . . . . . . . . . . . . . "Daniela Ellsberga"@cs . . . . . . . . . . . "Daniel Ellsberg (* 7. dubna 1931, Chicago, USA) je americk\u00FD aktivista a b\u00FDval\u00FD vojensk\u00FD analytik americk\u00E9 arm\u00E1dy. Narodil se v Chicagu do \u017Eidovsk\u00E9 rodiny. Vystudoval Harvardovu a Cambridgskou universitu. Ve 28 letech jej p\u0159ijala korporace RAND Corporation. V roce 1961 postuloval Ellsberg\u016Fv paradox (konstrukt v teorii rozhodov\u00E1n\u00ED), v t\u00E9m\u017Ee roce kr\u00E1tce nav\u0161t\u00EDvil tak\u00E9 Ji\u017En\u00ED Vietnam. V dal\u0161\u00EDch letech se stal expertem na nukle\u00E1rn\u00ED strategii a jedn\u00EDm z p\u0159edn\u00EDch pl\u00E1nova\u010D\u016F Studen\u00E9 v\u00E1lky. P\u016Fsobil i v soukrom\u00E9m sektoru. Dne 4. srpna 1964 za\u010Dal pracovat v Pentagonu pod Robertem McNamarou. Jeho \u00FAkolem bylo shroma\u017E\u010Fovat a analyzovat data o vojensk\u00E9m p\u016Fsoben\u00ED americk\u00E9 arm\u00E1dy v zahrani\u010D\u00ED (zejm\u00E9na ve v\u00E1lce ve Vietnamu) a poskytovat zpr\u00E1vy pro generalitu i prezidenta. V roce 1967 byl za\u0159azen do tajn\u00E9ho projektu Montauk, analyzuj\u00EDc\u00EDm p\u0159edchoz\u00ED v\u00E1le\u010Dn\u00E9 konflikty, tehdej\u0161\u00ED strategick\u00E1 a taktick\u00E1 rozhodnut\u00ED i komunikace vl\u00E1dy s ob\u010Dany v relaci k prob\u00EDhaj\u00EDc\u00ED Vietnamsk\u00E9 v\u00E1lce. Okolo roku 1968-9 dosp\u011Bl k rozhodnut\u00ED dostat tyto materi\u00E1ly (pozd\u011Bji zn\u00E1m\u00E9 jako The Pentagon Papers) p\u0159ed americkou ve\u0159ejnost, co\u017E se mu b\u011Bhem n\u00E1sleduj\u00EDc\u00EDch dvou let s pomoc\u00ED dal\u0161\u00EDch lid\u00ED poda\u0159ilo. V roce 1971 na n\u011Bj dopadlo soudn\u00ED st\u00EDh\u00E1n\u00ED podle \u201E\u0161pion\u00E1\u017En\u00EDho z\u00E1kona\u201C (Espionage Act of 1917) s navrhovan\u00FDm trestem 115 let a osobn\u00EDm z\u00E1jmem prezidenta Richarda Nixona jej zni\u010Dit. Kv\u016Fli procesn\u00EDm chyb\u00E1m a nez\u00E1konn\u00E9mu shroma\u017E\u010Fov\u00E1n\u00ED d\u016Fkaz\u016F byl v roce 1973 zpro\u0161t\u011Bn viny a naopak Nixon za konspirace proti n\u011Bmu zaplatil v af\u00E9\u0159e Watergate. Po kari\u00E9\u0159e v Pentagonu se pro americkou spole\u010Dnost postupn\u011B stal archetypem whistleblowera, nep\u0159estal v aktivismu proti pozd\u011Bj\u0161\u00EDm v\u00E1le\u010Dn\u00FDm konflikt\u016Fm a napsal n\u011Bkolik knih o sv\u00E9 pr\u00E1ci a sv\u00FDch postoj\u00EDch. V roce 2006 z\u00EDskal cenu Right Livelihood Award."@cs . . . . . . . . . .