Evropská migrační krize
Evropská migrační krize (také označovaná jako evropská uprchlická krize) je od roku 2015 probíhající mezinárodní politická krize v Evropské unii (EU), způsobená velkým počtem imigrantů – jak ekonomických migrantů, tak uprchlíků – směřujících do EU. Migranti se do centrálních částí Evropy dostávají po dvou hlavních migračních trasách – Balkánskou trasou z Turecka přes Egejské moře a Balkán do střední Evropy a Středomořskou trasou ze severní Afriky přes Středozemní moře do Itálie.
165769
uprchlickou krizi v Evropě
migraci
evropské uprchlické krize
migrantů
uprchlické krize
migrační vlnou
Evropská migrační krize
Uprchlíci
migrační vlnou uprchlíků do Evropy
evropskou migrační vlnu
imigrační krizí v roce 2015
migrační vlny
migrace
migrantských
uprchlické krizi
Uprchlická krize
uprchlickou krizi
uprchlická krize
zahraničí
uprchlíky hledající azyl v Evropě
uprchlickou vlnu
přílivu uprchlíků do Evropy
migranty mířící do Evropy
otevřenou migrační politiku
přijímání uprchlíků
migrační krize v Evropě
Evropské imigrační krize
probíhající uprchlickou krizi
Evropskou migrační krizí
Evropskou migrační krizi
evropská migrační krize
migrační krizí
přijímat uprchlíky
evropské migrační krize
Evropské migrační krize
migrační vlnu
uprchlíků
uprchlickou krizí
migrační krize
imigranty
evropské migrační vlny
Evropské migrační krizi
migrační krize v roce 2015
snaží dostat do Evropy
migrantů z Iráku, Íránu a Sýrie
čerství migranti žádající o azyl
Evropskou imigrační krizí
migrační krizi
evropskou uprchlickou vlnu
migrační vlně
evropské migrační krizi
evropskou migrační krizi
evropskou migrační krizí
Evropská uprchlická krize
migrační trasa
prchajících do Evropy
uprchlíky
751
Evropská migrační krize (také označovaná jako evropská uprchlická krize) je od roku 2015 probíhající mezinárodní politická krize v Evropské unii (EU), způsobená velkým počtem imigrantů – jak ekonomických migrantů, tak uprchlíků – směřujících do EU. Migranti se do centrálních částí Evropy dostávají po dvou hlavních migračních trasách – Balkánskou trasou z Turecka přes Egejské moře a Balkán do střední Evropy a Středomořskou trasou ze severní Afriky přes Středozemní moře do Itálie. Nejčastějším cílem imigrantů jsou státy západní a severní Evropy, především Německo, dále Švédsko, Rakousko, Francie a státy Beneluxu. Dle údajů OSN tvoří největší část žadatelů o azyl lidé ze zemí Blízkého a Středního východu (zejm. Syřané, Afghánci, Iráčané), subsaharské Afriky a západního Balkánu.Rostoucí počty migrantů z těchto oblastí se začaly objevovat v předchozím desetiletí a zejména pak v souvislosti s tzv. Arabským jarem (2011)[zdroj?]. Rozměry celoevropské krize jev dostal v dubnu roku 2015, kdy se ve Středozemním moři během krátké doby potopilo několik lodí s migranty, celkem se utopilo asi 1 200 lidí a začalo se uvažovat o zavedení systému na přerozdělování uprchlíků. V průběhu letních měsíců docházelo k postupnému prohlubování krize a k jejímu rozšíření do oblasti střední Evropy. Nejvážnější situace v průběhu roku 2015 nastala během září a října, kdy byl počet běženců, přicházejících zejména po Balkánské migrační trase, nejvyšší. Závěr roku 2015 přinesl ve srovnání s předchozími měsíci postupný pokles počtu nově příchozích žadatelů o azyl. Za celý rok 2015 členské státy EU přijaly dle údajů Eurostatu celkem 1 256 000 žádostí o azyl. Německá média však dle analýzy Hamburské mediální školy a lipské univerzity používala jednostrannou rétoriku, což podle autorů analýzy rozdělilo společnost. Teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015 a následně také v Bruselu v březnu 2016 poukázaly na přítomnost teroristů mezi migranty[zdroj?] a tím obrátily pozornost k bezpečnostním rizikům spojeným s krizí. V prvním čtvrtletí roku 2016 pokračovalo snížení počtu nových migrantů, přesto však byl počet běženců připlouvajících do jižní Evropy v průměru desetinásobně vyšší oproti stejnému období roku 2015. V průběhu března 2016 došlo vlivem částečného uzavření Balkánské migrační trasy k výraznému omezení počtu imigrantů přicházejících do střední Evropy.
1132020
16503091