. . . . . . . "Faradayova paradoxu"@cs . . . . . . . . . . "Faraday\u016Fv paradox"@cs . . . . . "Faraday\u016Fv paradox se jev\u00ED z pohledu modern\u00ED elektrodynamiky jako zcela vy\u0159e\u0161en\u00FD fenom\u00E9n.Ji\u017E samotn\u00FD Michael Faraday na tento probl\u00E9m narazil a nikdy nebyl spokojen s jeho vysv\u011Btlen\u00EDm, i kdy\u017E jako prvn\u00ED slovn\u011B formuloval Faraday\u016Fv z\u00E1kon. Pozd\u011Bji tento z\u00E1kon matematicky popsal James Clerk Maxwell. Jeho laboratorn\u00ED podm\u00EDnky umo\u017Enily prov\u00E9st jednoduch\u00E9 experimenty s vodiv\u00FDm diskem, kart\u00E1\u010Di a magnetem, kter\u00E9 jsou schematicky nazna\u010Deny ve zjednodu\u0161en\u00E9 verzi Faraday gener\u00E1toru na obr\u00E1zku 1.Jsou zde t\u0159i varianty vz\u00E1jemn\u00E9 interakce disku a magnetu: disk s kart\u00E1\u010Di jsou stacion\u00E1rn\u00ED a magnet se ot\u00E1\u010D\u00ED - neindukuje se \u017E\u00E1dn\u00E9 nap\u011Bt\u00ED disk se ot\u00E1\u010D\u00ED v\u016F\u010Di stacion\u00E1rn\u00EDm kart\u00E1\u010D\u016Fm a magnet je stacion\u00E1rn\u00ED - indukuje se nap\u011Bt\u00ED disk se ot\u00E1\u010D\u00ED v\u016F\u010Di stacion\u00E1rn\u00EDm kart\u00E1\u010D\u016Fm a magnet se ot\u00E1\u010D\u00ED s diskem - indukuje se nap\u011Bt\u00EDVysv\u011Btluj\u00EDc\u00ED teorie se daj\u00ED rozd\u011Blit na dv\u011B linie: ta, kter\u00E1 zachov\u00E1v\u00E1 Faraday\u016Fv z\u00E1kon v nem\u011Bnn\u00E9 podob\u011B. Tato linie je reprezentov\u00E1na modern\u00ED teoretickou elektrodynamikou, kter\u00E1 se pova\u017Euje za nejl\u00E9pe prov\u011B\u0159enou discipl\u00EDnu. Op\u00EDr\u00E1 se o relativistick\u00E9 vysv\u011Btlen\u00ED, ve kter\u00E9m se up\u0159ednost\u0148uje inerci\u00E1ln\u00ED soustava r\u00E1mu p\u0159ed inerci\u00E1ln\u00ED soustavou magnetu. Toto vysv\u011Btlen\u00ED vych\u00E1z\u00ED z p\u0159edpokladu zachov\u00E1n\u00ED kontinuity magnetick\u00E9ho pole pro vnit\u0159n\u00ED i vn\u011Bj\u0161\u00ED magnetick\u00FD tok. Hlavn\u00EDm krit\u00E9riem je pohyb induk\u010Dn\u00EDch \u010Dar v\u016F\u010Di vn\u011Bj\u0161\u00EDmu nebo vnit\u0159n\u00EDmu obvodu, kter\u00FD vodi\u010D s gener\u00E1torem uzav\u00EDr\u00E1. Z tohoto pohledu se o \u017E\u00E1dn\u00FD paradox nejedn\u00E1, proto\u017Ee nap\u0159. dle t\u0159et\u00ED varianty jsou induk\u010Dn\u00ED \u010D\u00E1ry magnetu v\u016F\u010Di disku v klidu a v\u016F\u010Di r\u00E1mu s kart\u00E1\u010Di a vodi\u010Dem obvodu jsou v pohybu. V p\u0159\u00EDpad\u011B prvn\u00ED varianty jsou induk\u010Dn\u00ED \u010D\u00E1ry magnetu v pohybu v\u016F\u010Di vnej\u0161\u00EDmu i vnit\u0159n\u00EDmu vodiv\u00E9mu okruhu - doch\u00E1z\u00ED tak k rovnov\u00E1ze EMF na vnit\u0159n\u00ED i vnej\u0161\u00ED \u010D\u00E1sti gener\u00E1toru a v\u00FDsledn\u00E9 indukovan\u00E9 nap\u011Bt\u00ED je nulov\u00E9. ty, kter\u00E9 Faraday\u016Fv z\u00E1kon zpochyb\u0148uj\u00ED. T\u011Bchto teori\u00ED je minimum a vznikaly p\u0159ev\u00E1\u017En\u011B za dob \u017Eivota Faradaye. Do prosazen\u00ED Maxwellov\u00FDch rovnic (zve\u0159ejn\u011Bn\u00E9 roku 1865) p\u0159evl\u00E1dal n\u00E1zor, \u017Ee indukovan\u00E9 nap\u011Bt\u00ED je zp\u016Fsobeno jisk\u0159en\u00EDm kart\u00E1\u010D\u016F, kter\u00E9 vznik\u00E1 na t\u0159ec\u00EDch ploch\u00E1ch disku."@cs . . . . "Faraday\u016Fv paradox"@cs . "15086131"^^ . "Faraday\u016Fv paradox se jev\u00ED z pohledu modern\u00ED elektrodynamiky jako zcela vy\u0159e\u0161en\u00FD fenom\u00E9n.Ji\u017E samotn\u00FD Michael Faraday na tento probl\u00E9m narazil a nikdy nebyl spokojen s jeho vysv\u011Btlen\u00EDm, i kdy\u017E jako prvn\u00ED slovn\u011B formuloval Faraday\u016Fv z\u00E1kon. Pozd\u011Bji tento z\u00E1kon matematicky popsal James Clerk Maxwell."@cs . . . . "3247"^^ . . . . "48"^^ . . . "1137046"^^ .