. . . . . . "multiparadigmatick\u00FD: strukturovan\u00FD, imperativn\u00ED , generick\u00FD"@cs . "8351"^^ . . "Fortran"@cs . . . . . . . . . "1957"^^ . . . "Fortran"@cs . . "16560982"^^ . "Fortran 2008"@cs . "roce 1957"@cs . . "Fortran (akronymick\u00E1 zkratka z anglick\u00E9ho FORmula a TRANslator \u2013 p\u0159eklada\u010D vzorc\u016F) je v informatice imperativn\u00ED programovac\u00ED jazyk, kter\u00FD v 50. letech 20. stolet\u00ED navrhla firma IBM pro v\u011Bdeck\u00E9 v\u00FDpo\u010Dty a numerick\u00E9 aplikace. Zpo\u010D\u00E1tku byl ozna\u010Dov\u00E1n jako FORTRAN (verz\u00E1lami), ale od verze Fortran 90 se p\u0159e\u0161lo na ozna\u010Den\u00ED Fortran. Kolem roku 1960 firma IBM doporu\u010Dovala Fortran zapisovat jako F\u00D8RTRAN. V sou\u010Dasn\u00E9 dob\u011B se p\u0159edev\u0161\u00EDm pou\u017E\u00EDv\u00E1 pro: v\u00FDpo\u010Dty drah raket, turbulenc\u00ED ve 3D, Fourier\u016Fv rozvoj, Fourierovu transformaci, v\u00FDvoj po\u010Das\u00ED, elektroin\u017Een\u00FDrstv\u00ED, fyzik\u00E1ln\u00ED chemii a \u010D\u00E1sticovou fyziku.Fortran se brzy stal jedni\u010Dkou mezi programovac\u00EDmi jazyky a v\u00EDce ne\u017E p\u016Fl stolet\u00ED se vyu\u017E\u00EDval nap\u0159\u00EDklad pro v\u00FDpo\u010Dty p\u0159edpov\u011Bdi po\u010Das\u00ED, anal\u00FDzu pevn\u00FDch \u010D\u00E1stic a dal\u0161\u00ED fyzik\u00E1ln\u00ED a chemick\u00E9 v\u00FDpo\u010Dty. V nov\u011Bj\u0161\u00EDch verz\u00EDch Fortranu se postupn\u011B objevovaly r\u016Fzn\u00E9 nov\u00E9 vlastnosti, jako nap\u0159\u00EDklad podpora pro datov\u00E1 pole (Fortran 90/95), objektov\u011B orientovan\u00E9 programov\u00E1n\u00ED a generick\u00E9 programov\u00E1n\u00ED (Fortran 2003). Je to jeden z nejpopul\u00E1rn\u011Bj\u0161\u00EDch jazyk\u016F v oblasti vysoce v\u00FDkonn\u00FDch po\u010D\u00EDta\u010D\u016F a je to jazyk, kter\u00FD se vyu\u017E\u00EDv\u00E1 v programech na nejrychlej\u0161\u00EDch superpo\u010D\u00EDta\u010D\u00EDch sv\u011Bta\u0160ablona:Zdroj?.Fortran zahrnuje n\u011Bkolik r\u016Fzn\u00FDch verz\u00ED a ka\u017Ed\u00E1 z nich obsahuje n\u011Bkolik vylep\u0161en\u00ED v jazyce. Obvykle jsou kompatibiln\u00ED s p\u0159edchoz\u00EDmi verzemi. Po sob\u011B jdouc\u00ED verze maj\u00ED podporu pro strukturovan\u00E9 programov\u00E1n\u00ED a zpracov\u00E1v\u00E1n\u00ED znakov\u00FDch dat (FORTRAN 77), programov\u00E1n\u00ED pol\u00ED, modul\u00E1rn\u00ED programov\u00E1n\u00ED a tak\u00E9 generick\u00E9 programov\u00E1n\u00ED (FORTRAN 90). D\u00E1le pak vysoce v\u00FDkonn\u00FD Fortran (FORTRAN 95), objektov\u011B-orientovan\u00E9 programov\u00E1n\u00ED (FORTRAN 2003) a soub\u011B\u017En\u00E9 programov\u00E1n\u00ED (FORTRAN 2008)."@cs . . . . . . "Fortran"@cs . . . . . . . . . "14482"^^ . "FORTRAN II"@cs . . "John Backus a IBM"@cs . . . "2010"^^ . . "Absoft, Cray, GFortran, G95, IBM XL Fortran, Intel, Hitachi, Lahey/Fujitsu, Numerical Algorithms Group, Open Watcom, PathScale, PGI, Silverfrost, Oracle Developer Studio, Visual Fortran a dal\u0161\u00ED"@cs . . "ALGOL 58, BASIC,"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Fortran 2008 (ISO/IEC 1539-1:2010)" . . "Fortran 77"@cs . "53"^^ . . "Fortran (akronymick\u00E1 zkratka z anglick\u00E9ho FORmula a TRANslator \u2013 p\u0159eklada\u010D vzorc\u016F) je v informatice imperativn\u00ED programovac\u00ED jazyk, kter\u00FD v 50. letech 20. stolet\u00ED navrhla firma IBM pro v\u011Bdeck\u00E9 v\u00FDpo\u010Dty a numerick\u00E9 aplikace. Zpo\u010D\u00E1tku byl ozna\u010Dov\u00E1n jako FORTRAN (verz\u00E1lami), ale od verze Fortran 90 se p\u0159e\u0161lo na ozna\u010Den\u00ED Fortran. Kolem roku 1960 firma IBM doporu\u010Dovala Fortran zapisovat jako F\u00D8RTRAN."@cs . . . "FORTRAN"@cs . "Fortran"@cs . .