"Hitja\u0161vut ha-Elef"@cs . . . . . . . "13456680"^^ . . "32"^^ . . . . . . "Hitja\u0161vut ha-Elef (hebrejsky: \u05D4\u05EA\u05D9\u05D9\u05E9\u05D1\u05D5\u05EA \u05D4\u05D0\u05DC\u05E3, doslova Us\u00EDdlen\u00ED tis\u00EDce) byl \u017Eidovsk\u00FD osidlovac\u00ED program spu\u0161t\u011Bn\u00FD ve 30. letech 20. stolet\u00ED v mand\u00E1tn\u00ED Palestin\u011B.\u0160lo o jednu z hromadn\u011B pl\u00E1novan\u00FDch osidlovac\u00EDch akc\u00ED, kter\u00E9 byly v mand\u00E1tn\u00ED Palestin\u011B spu\u0161t\u011Bny v dob\u00E1ch p\u00E1t\u00E9 alije. M\u011Bla spo\u010D\u00EDvat v urychlen\u00E9m zalo\u017Een\u00ED men\u0161\u00EDch zem\u011Bd\u011Blsk\u00FDch osad, kter\u00E9 by obklopily vybran\u00FDch jeden\u00E1ct ji\u017E existuj\u00EDc\u00EDch \u017Eidovsk\u00FDch vesnic a vytvo\u0159ily tak \u00FAzemn\u011B kompaktn\u00ED bloky \u017Eidovsk\u00E9ho os\u00EDdlen\u00ED."@cs . . . . . . . "Hitja\u0161vut ha-Elef"@cs . . . . . . "Hitja\u0161vut ha-Elef (hebrejsky: \u05D4\u05EA\u05D9\u05D9\u05E9\u05D1\u05D5\u05EA \u05D4\u05D0\u05DC\u05E3, doslova Us\u00EDdlen\u00ED tis\u00EDce) byl \u017Eidovsk\u00FD osidlovac\u00ED program spu\u0161t\u011Bn\u00FD ve 30. letech 20. stolet\u00ED v mand\u00E1tn\u00ED Palestin\u011B.\u0160lo o jednu z hromadn\u011B pl\u00E1novan\u00FDch osidlovac\u00EDch akc\u00ED, kter\u00E9 byly v mand\u00E1tn\u00ED Palestin\u011B spu\u0161t\u011Bny v dob\u00E1ch p\u00E1t\u00E9 alije. M\u011Bla spo\u010D\u00EDvat v urychlen\u00E9m zalo\u017Een\u00ED men\u0161\u00EDch zem\u011Bd\u011Blsk\u00FDch osad, kter\u00E9 by obklopily vybran\u00FDch jeden\u00E1ct ji\u017E existuj\u00EDc\u00EDch \u017Eidovsk\u00FDch vesnic a vytvo\u0159ily tak \u00FAzemn\u011B kompaktn\u00ED bloky \u017Eidovsk\u00E9ho os\u00EDdlen\u00ED. M\u011Blo tak b\u00FDt poskytnuto ubytov\u00E1n\u00ED a ob\u017Eiva 1000 \u017Eidovsk\u00FDch rodin. Pl\u00E1n byl iniciov\u00E1n skupinou zem\u011Bd\u011Blsk\u00FDch osadn\u00EDk\u016F a mluvilo se o n\u011Bm ji\u017E na 16. sionistick\u00E9m kongresu roku 1929. Dal\u0161\u00EDm faktorem, kter\u00FD vedl ke spu\u0161t\u011Bn\u00ED tohoto programu, byla zku\u0161enost z arabsk\u00FDch nepokoj\u016F v roce 1929, kdy byly n\u011Bkter\u00E9 izolovan\u00E9 \u017Eidovsk\u00E9 osady napadeny Araby a zni\u010Deny, \u010D\u00EDm\u017E se zv\u00FD\u0161ila nutnost budov\u00E1n\u00ED kompaktn\u011Bj\u0161\u00EDch \u017Eidovsk\u00FDch s\u00EDdeln\u00EDch s\u00EDt\u00ED.Pl\u00E1n byl spu\u0161t\u011Bn v roce 1932 a byl soust\u0159ed\u011Bn p\u0159ev\u00E1\u017En\u011B do regionu \u0160aronsk\u00E9 planiny (hlavn\u011B oblast Emek Chefer) a do prostoru od n\u00ED na jih, tedy ji\u017En\u011B od Tel Avivu (region \u0160efela neboli Judsk\u00E1 n\u00ED\u017Eina). Rok 1932 z\u00E1rove\u0148 znamenal prudk\u00E9 o\u017Eiven\u00ED osidlovac\u00ED aktivity v cel\u00E9 Palestin\u011B, tedy i mimo r\u00E1mec projektu Hitja\u0161vut ha-Elef. B\u011Bhem jednoho roku zde vzniklo 15 nov\u00FDch \u017Eidovsk\u00FDch osad (nejv\u00EDc od po\u010D\u00E1tku novov\u011Bk\u00E9ho osidlov\u00E1n\u00ED zem\u011B).Dominantn\u00EDm typem vesnic z\u0159izovan\u00FDch v r\u00E1mci programu Hitja\u0161vut ha-Elef byly zem\u011Bd\u011Blsk\u00E9 mo\u0161avy, tedy dru\u017Estevn\u00ED osady s jistou m\u00EDrou ekonomick\u00E9 koordinace mezi \u010Dlensk\u00FDmi rodinami. Na rozd\u00EDl od prvn\u00EDch mo\u0161av\u016F z\u0159izovan\u00FDch v Palestin\u011B v p\u0159edchoz\u00EDch letech m\u011Bly tyto v pr\u016Fm\u011Bru men\u0161\u00ED rozlohu jednotliv\u00FDch rodinn\u00FDch hospod\u00E1\u0159stv\u00ED, proto\u017Ee se po\u010D\u00EDtalo, \u017Ee \u010D\u00E1st p\u0159\u00EDjm\u016F obce bude poch\u00E1zet z pr\u00E1ce mimo mo\u0161av, na stavb\u00E1ch nebo p\u0159i zem\u011Bd\u011Blsk\u00FDch aktivit\u00E1ch v sousedn\u00EDch v\u011Bt\u0161\u00EDch osad\u00E1ch. V r\u00E1mci programu Hitja\u0161vut ha-Elef vznikly nap\u0159\u00EDklad vesnice Kfar Bilu, Bejt Oved, Cofit, Kfar Hess , Ri\u0161pon, Giv'at Chajim nebo Gan \u0160lomo (Kvucat Schiller). D\u00E1le se sem po\u010D\u00EDt\u00E1 vesnice Gibton, Giv'at Chen, Ganej Am, Avichajil, Kfar Ma'as, Jarkona a Neta'jim.Pl\u00E1novan\u00E9ho po\u010Dtu 1000 nov\u011B usazen\u00FDch \u017Eidovsk\u00FDch rodin se ale nakonec nepoda\u0159ilo dos\u00E1hnout. Koncem 30. let 20. stolet\u00ED pak \u017Eidovsk\u00E1 komunita v Palestin\u011B zvolila jinou metodu masivn\u00EDho osidlov\u00E1n\u00ED a zapo\u010Dala v regionech se strategick\u00FDm v\u00FDznamem a s okoln\u00ED silnou arabskou populac\u00ED budovat mal\u00E9 opevn\u011Bn\u00E9 osady zvan\u00E9 Hradba a v\u011B\u017E."@cs . . . "603855"^^ . . "3957"^^ . . . . . . . . . . . . . . .