. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Langmuirem"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "16485699"^^ . . . . . "Irving Langmuir.jpg"@cs . . . . . . . . . . . "vyn\u00E1lez elektronky vypln\u011Bn\u00E9 vysok\u00FDm vakuem"@cs . . . . . "Irving Langmuir (31. ledna 1881 Brooklyn \u2013 16. srpna 1957 Woods Hole) byl americk\u00FD chemik a fyzik, kter\u00FD v roce 1932 z\u00EDskal Nobelovu cenu za chemii za \u201Ejeho pr\u00E1ci v hrani\u010Dn\u00ED chemii\u201C. V letech 1909\u20131950, kdy pracoval v General Electric, vymyslel nap\u0159. \u017E\u00E1rovku vypln\u011Bnou plynem nebo proces sva\u0159ov\u00E1n\u00ED atom\u00E1rn\u00EDm vod\u00EDkem.V roce 1903 z\u00EDskal titul Bachelor of Science v metalurgii na Kolumbijsk\u00E9 univerzit\u011B. Titul Ph.D. z\u00EDskal v roce 1906 pod veden\u00EDm Walthera Nernsta na Univerzit\u011B v G\u00F6ttingenu."@cs . . . . . . . . "Irving Langmuir"@cs . . . . "Woods Hole, Massachusetts, USA"@cs . . . . . . . . "Irving Langmuir"@cs . . . . . . . "Irving Langmuir (31. ledna 1881 Brooklyn \u2013 16. srpna 1957 Woods Hole) byl americk\u00FD chemik a fyzik, kter\u00FD v roce 1932 z\u00EDskal Nobelovu cenu za chemii za \u201Ejeho pr\u00E1ci v hrani\u010Dn\u00ED chemii\u201C. V letech 1909\u20131950, kdy pracoval v General Electric, vymyslel nap\u0159. \u017E\u00E1rovku vypln\u011Bnou plynem nebo proces sva\u0159ov\u00E1n\u00ED atom\u00E1rn\u00EDm vod\u00EDkem.V roce 1903 z\u00EDskal titul Bachelor of Science v metalurgii na Kolumbijsk\u00E9 univerzit\u011B. Titul Ph.D. z\u00EDskal v roce 1906 pod veden\u00EDm Walthera Nernsta na Univerzit\u011B v G\u00F6ttingenu. Pot\u00E9 u\u010Dil na Stevens Institute of Technology v Hobokenu. V roce 1909 za\u010Dal pracovat v laborato\u0159i General Electric v Schenectady.Ze za\u010D\u00E1tku sv\u00E9 kari\u00E9ry vynalezl elektronku vypln\u011Bnou vysok\u00FDm vakuem. O rok pozd\u011Bji objevil, \u017Ee \u017Eivotnost wolframov\u00E9ho vl\u00E1kna se prodlou\u017E\u00ED, kdy\u017E se \u017E\u00E1rovka vypln\u00ED n\u011Bjak\u00FDm inertn\u00EDm plynem, nap\u0159. argonem. V t\u00E9 dob\u011B za\u010Dala jeho pr\u00E1ce v hrani\u010Dn\u00ED chemii.P\u0159i pr\u00E1ci s vl\u00E1kny ve vakuu a r\u016Fzn\u00FDch plynn\u00FDch prost\u0159ed\u00EDch se za\u010Dal zab\u00FDvat emis\u00ED nabit\u00FDch \u010D\u00E1stic z hork\u00FDch vl\u00E1ken (termoelektronov\u00E1 emise). Byl jedn\u00EDm z prvn\u00EDch v\u011Bdc\u016F, kte\u0159\u00ED pracovali s plazmatem, a prvn\u00EDm, kter\u00FD ji tak nazval. P\u0159ipom\u00EDnala mu toti\u017E krevn\u00ED plazmu.Objevil atom\u00E1rn\u00ED vod\u00EDk a vyu\u017Eil ho p\u0159i vyn\u00E1lezu postupu sva\u0159ov\u00E1n\u00ED atom\u00E1rn\u00EDm vod\u00EDkem.V roce 1938 se za\u010Dal v\u011Bnovat v\u011Bd\u00E1m o atmosf\u00E9\u0159e, a to hlavn\u011B meteorologii.V roce 1953 roz\u0161\u00ED\u0159il pojem \u201Epatologick\u00E1 v\u011Bda\u201C, co\u017E je v\u00FDzkum pou\u017E\u00EDvaj\u00EDc\u00ED spr\u00E1vnou v\u011Bdeckou metodu, kter\u00FD je ale zka\u017Een subjektivitou nebo nev\u011Bdom\u00FDmi vlivy. T\u00EDm se li\u0161\u00ED od pseudov\u011Bdy, kter\u00E1 nevyu\u017E\u00EDv\u00E1 v\u011Bdeckou metodu. Mezi p\u0159\u00EDklady patologick\u00E9 v\u011Bdy uvedl mimosmyslov\u00E9 vn\u00EDm\u00E1n\u00ED nebo l\u00E9taj\u00EDc\u00ED tal\u00ED\u0159. Pozd\u011Bji byl tento term\u00EDn aplikov\u00E1n nap\u0159. na studenou f\u00FAzi."@cs . . . "Spojen\u00E9 st\u00E1ty americk\u00E9"@cs . "Langmuir"@cs . . "Irving Langmuir"@cs . "5"^^ . "Univerzita v G\u00F6ttingenu"@cs . . . . . . "Dr. Irving Langmuir Air-Water Interface Demonstration"@cs . . . . . . . . "69"^^ . . . . . . "3957"^^ . "Irving Langmuir"@cs . . . . . . . . . . . "673070"^^ . . . . .