Jednotka 731
Jednotka 731 (731部隊 Nana-san-iči butai) byl krycí název pro Jednotku biologického a chemického výzkumu Japonské císařské armády během 2. čínsko-japonské války (1937–1945) a 2. světové války. Jednotka se podílela na nejhorších japonských válečných zločinech a byla umístěna u Pingfangu, jednom z okresů Charbinu, největšího města japonského loutkového státu Mandžukuo (nyní severovýchodní Čína).Oficiální název byl "oddělení Kuantungské armády pro prevenci epidemií a čištění vody“.
8409
Jednotka 731
jednotky 731
Jednotkou 731
35
Jednotka 731 (731部隊 Nana-san-iči butai) byl krycí název pro Jednotku biologického a chemického výzkumu Japonské císařské armády během 2. čínsko-japonské války (1937–1945) a 2. světové války. Jednotka se podílela na nejhorších japonských válečných zločinech a byla umístěna u Pingfangu, jednom z okresů Charbinu, největšího města japonského loutkového státu Mandžukuo (nyní severovýchodní Čína).Oficiální název byl "oddělení Kuantungské armády pro prevenci epidemií a čištění vody“. Původně byla zřízena na základě vojenské policie císařského Japonska Kempeitai. Až do konce války ji velel důstojník Kuantungské armády, generál Širo Išii. Samotné zařízení bylo vybudováno v letech 1934 až 1939 a název "jednotka 731" oficiálně přijalo v roce 1941.Předmětem pokusů této jednotky bylo 250 000 až 300 000 mužů, žen a dětí—z nichž bylo 600 každým rokem poskytnuto policií Kempeitai—a kteří zemřeli během pokusů v rámci jednotky 731 v Pingfangu. Tento údaj nezahrnuje oběti z ostatních zdravotnických vyzkumných zařízení, jako např. Jednotka 100.Japonští veteráni jednotky 731 potvrdili, že většina obětí na kterých experimentovali, byli Číňané, Korejci a Mongolové. Téměř 70% obětí, které v Pingfangu zemřely, byli Číňané, ať už civilisté nebo vojáci. Kolem 30% obětí bylo z Ruska, resp. SSSR. Další oběti tvořili obyvatelé kolonií Japonského impéria (Jihovýchodní Asie a Tichomořské ostrovy) a malý počet válečných zajatců z řad Spojenců. Jednotka až do konce války v roce 1945 od japonské vlády dostávala velkorysou podporu.Místo toho, aby byli výzkumníci jednotky po válce souzeni za válečné zločiny, dostali ze strany USA imunitu výměnou za údaje získané pokusy na lidech. Někteří byli zadrženi sovětskými sílami a souzeni v chabarovském procesu v roce 1949. Američané výzkumníky nesoudili. Informace a zkušenosti získané v oblasti biologických zbraní byly použity do amerického programu biologických zbraní. Vrchního velitel spojeneckých sil Douglas MacArthur napsal 6. května 1947 do Washingtonu, že "další informace, možná některé výroky velitele Išiho, lze pravděpodobně získat informováním angažovaných Japonců tím, že informace budou zachovány uvnitř zpravodajských kanálů a nebudou použity jako důkazy "válečných zločinů". Údaje o obětech pak byly na Západě z velké části ignorovány nebo zavrhovány jako komunistická propaganda.
978
en
anglicky
Haruko Taya
Theodore F.
Tamura Yoshio: Unit 731
New York, London
Cook
486336521
1992
158
Japan at War: An Oral History
The New Press
Unit 731
789171
16375691