"2451"^^ . . . . . . "Karl-Marx-Allee (t\u0159\u00EDda Karla Marxe) je t\u0159\u00EDda v Berl\u00EDn\u011B, v jeho v\u00FDchodn\u00ED \u010D\u00E1sti (tj. b\u00FDval\u00E9m V\u00FDchodn\u00EDm Berl\u00EDn\u011B). Podob\u00E1 se rusk\u00FDm prospekt\u016Fm. Nach\u00E1z\u00ED se v centru m\u011Bsta, spojuje \u010Dtvrti Berlin Friedrichshain a Mitte.Je uk\u00E1zkou socialistick\u00E9ho realismu v n\u011Bmeck\u00E9 metropoli. Celkov\u00E1 jej\u00ED d\u00E9lka je okolo dvou kilometr\u016F, \u0161\u00ED\u0159ka pak pr\u016Fm\u011Brn\u011B dosahuje 89 m. Z obou stran Karl-Marx-Allee se nach\u00E1zej\u00ED osmipatrov\u00E9 budovy, ve kter\u00FDch byly um\u00EDst\u011Bny r\u016Fzn\u00E9 obchody a slu\u017Eby.P\u016Fvodn\u00ED n\u00E1zev t\u00E9to t\u0159\u00EDdy byl Gro\u00DFe Frankfurter Stra\u00DFe, pak mezi lety 1949 a 1961 Stalinalee. Pr\u00E1v\u011B na za\u010D\u00E1tku 60. let v souvislosti s odstra\u0148ov\u00E1n\u00EDm kultu osobnosti Josifa Stalina byla t\u0159\u00EDda, stejn\u011B jako mnoho m\u00EDst v tehdej\u0161\u00EDm v\u00FDchodn\u00EDm bloku, p\u0159ejmenov\u00E1no. Jednalo se o ikonu tzv. socialistick\u00E9 p\u0159estavby N\u011Bmecka (tedy jej\u00ED tehdy sov\u011Btsk\u00E9 z\u00F3ny). Ulici a jej\u00ED okol\u00ED navrhli tehdej\u0161\u00ED architekti Henselmann, Hartmann, Hopp, Leucht, Paulick a Souradny. V\u00FDstavba cel\u00E9 Karl-Marx-Allee s p\u0159ilehl\u00FDm okol\u00EDm za\u010Dala v roce 1952 a skon\u010Dila zhruba o osm let pozd\u011Bji.V \u010Dervnu roku 1953 zde za\u010Dala st\u00E1vka, kter\u00E1 pozd\u011Bji p\u0159erostla v protest proti komunistick\u00E9 moci v sov\u011Btsk\u00E9m sektoru N\u011Bmecka; vzbou\u0159ili se d\u011Bln\u00EDci, kte\u0159\u00ED pracovali na p\u0159estavb\u011B a obnov\u011B m\u011Bsta. Nepokoje se odsud roz\u0161\u00ED\u0159ily do cel\u00E9 zem\u011B, co\u017E si vynutilo jejich potla\u010Den\u00ED silou, tedy v\u00FDchodon\u011Bmeck\u00FDmi po\u0159\u00E1dkov\u00FDmi silami a n\u00E1sledn\u011B i sov\u011Btsk\u00FDmi vojsky. B\u011Bhem cel\u00E9 akce, kter\u00E1 byla velmi brut\u00E1ln\u00ED, zahynulo zhruba kolem sta lid\u00ED (ofici\u00E1ln\u00ED odhad hovo\u0159il o 51[zdroj?], neofici\u00E1ln\u00ED a\u017E o 260 lidech), mnoho dal\u0161\u00EDch lid\u00ED bylo zran\u011Bno.V pozd\u011Bj\u0161\u00EDch dob\u00E1ch existence NDR se zde konaly prvom\u00E1jov\u00E9 pr\u016Fvody \u010Di vojensk\u00E9 p\u0159ehl\u00EDdky, p\u0159i nich\u017E tehdej\u0161\u00ED komunistick\u00FD re\u017Eim p\u0159edstavoval svoji moc a sl\u00E1vu."@cs . . . . . . . . "28"^^ . . . . . . "Karl-Marx-Allee (t\u0159\u00EDda Karla Marxe) je t\u0159\u00EDda v Berl\u00EDn\u011B, v jeho v\u00FDchodn\u00ED \u010D\u00E1sti (tj. b\u00FDval\u00E9m V\u00FDchodn\u00EDm Berl\u00EDn\u011B). Podob\u00E1 se rusk\u00FDm prospekt\u016Fm. Nach\u00E1z\u00ED se v centru m\u011Bsta, spojuje \u010Dtvrti Berlin Friedrichshain a Mitte.Je uk\u00E1zkou socialistick\u00E9ho realismu v n\u011Bmeck\u00E9 metropoli. Celkov\u00E1 jej\u00ED d\u00E9lka je okolo dvou kilometr\u016F, \u0161\u00ED\u0159ka pak pr\u016Fm\u011Brn\u011B dosahuje 89 m."@cs . "Karl-Marx-Allee"@cs . . . . . . . "Karl-Marx-Allee, v pozad\u00ED televizn\u00ED v\u011B\u017E"@cs . . "Karl-Marx-Allee Fernsehturm.jpg"@cs . . "Karl-Marx-Allee"@cs . . . . . "16396855"^^ . . . "173767"^^ . . . . . . . . . . . . . .