. . . . . . . "15771298"^^ . . . . . "Katal\u00E1nsk\u00E9 hnut\u00ED za nez\u00E1vislost"@cs . . . . . . . . . . . . "24"^^ . . . "Katal\u00E1nsk\u00E9 hnut\u00ED za nez\u00E1vislost (katal\u00E1n\u0161tina: independentisme catal\u00E0; \u0161pan\u011Bl\u0161tina: independentismo catal\u00E1n) je politick\u00E9 hnut\u00ED historicky odvozen\u00E9 od katal\u00E1nsk\u00E9ho nacionalismu, kter\u00FD usiluje o nez\u00E1vislost Katal\u00E1nska na \u0160pan\u011Blsku. Vlajka Estelada, v modr\u00E9 a \u010Derven\u00E9 verzi, se stala jej\u00EDm hlavn\u00EDm symbolem. Politick\u00E9 hnut\u00ED za\u010Dalo v roce 1922, kdy Francesc Maci\u00E0 zalo\u017Eil politickou stranu Estat Catal\u00E0 (Katal\u00E1nsk\u00FD st\u00E1t)."@cs . . . . . . "Katal\u00E1nsk\u00E9 hnut\u00ED za nez\u00E1vislost (katal\u00E1n\u0161tina: independentisme catal\u00E0; \u0161pan\u011Bl\u0161tina: independentismo catal\u00E1n) je politick\u00E9 hnut\u00ED historicky odvozen\u00E9 od katal\u00E1nsk\u00E9ho nacionalismu, kter\u00FD usiluje o nez\u00E1vislost Katal\u00E1nska na \u0160pan\u011Blsku. Vlajka Estelada, v modr\u00E9 a \u010Derven\u00E9 verzi, se stala jej\u00EDm hlavn\u00EDm symbolem. Politick\u00E9 hnut\u00ED za\u010Dalo v roce 1922, kdy Francesc Maci\u00E0 zalo\u017Eil politickou stranu Estat Catal\u00E0 (Katal\u00E1nsk\u00FD st\u00E1t). V roce 1931 Estat Catal\u00E0 a dal\u0161\u00ED strany spole\u010Dn\u011B vytvo\u0159ily Esquerra Republicana de Catalunya (Republik\u00E1nsk\u00E1 levice Katal\u00E1nska; ERC). Maci\u00E0 vyhl\u00E1sil Katal\u00E1nskou republiku v roce 1931, po jedn\u00E1n\u00ED s p\u0159edstaviteli druh\u00E9 \u0161pan\u011Blsk\u00E9 republiky a n\u00E1sledn\u00E9m p\u0159ijet\u00ED autonomie v r\u00E1mci \u0160pan\u011Blsk\u00E9ho st\u00E1tu. Gener\u00E1l Francisco Franco b\u011Bhem \u0161pan\u011Blsk\u00E9 ob\u010Dansk\u00E9 v\u00E1lky, v roce 1938, katal\u00E1nskou autonomii zru\u0161il. Po frankov\u011B smrti v roce 1975 se katal\u00E1nsk\u00E9 politick\u00E9 strany soust\u0159ed\u00ED na autonomii sp\u00ED\u0161e ne\u017E na nez\u00E1vislost.Modern\u00ED hnut\u00ED za nez\u00E1vislost za\u010Dalo v roce 2010, kdy \u00DAstavn\u00ED soud ve \u0160pan\u011Blsku rozhodl, \u017Ee n\u011Bkter\u00E9 z \u010Dl\u00E1nk\u016F ve Statutu autonomie z roku 2006\u2014kter\u00FD byl vyjedn\u00E1n se \u0161pan\u011Blskou vl\u00E1dou a schv\u00E1len referendem v Katal\u00E1nsku\u2014byly proti\u00FAstavn\u00ED, a ostatn\u00ED mohly b\u00FDt vykl\u00E1d\u00E1ny restriktivn\u011B. Protest proti tomuto rozhodnut\u00ED se rychle p\u0159etransformoval v po\u017Eadov\u00E1n\u00ED nez\u00E1vislosti. Po\u010D\u00EDnaje m\u011Bstem Arenys de Munt, mezi lety 2009 a 2011 v\u00EDce ne\u017E 550 obc\u00ED v Katal\u00E1nsku konalo symbolick\u00E1 referenda o nez\u00E1vislosti. V\u0161echna m\u011Bsta vykazovala vysok\u00FD po\u010Det hlas\u016F PRO nez\u00E1vislost, p\u0159i cca 30% volebn\u00ED \u00FA\u010Dasti. Protestn\u00ED demonstrace proti rozhodnut\u00ED soudu, kterou v roce 2010 po\u0159\u00E1dala kulturn\u00ED organizace \u00D2mnium Cultural, se z\u00FA\u010Dastnilo p\u0159es milion lid\u00ED. Hnut\u00ED inspirovan\u00E9 my\u0161lenkami o nez\u00E1vislosti se mezi lidmi stalo popul\u00E1rn\u00ED a poskytovalo politik\u016Fm pozitivn\u00ED zp\u011Btnou vazbu; druh\u00FD masov\u00FD protest dne 11. z\u00E1\u0159\u00ED 2012 ( N\u00E1rodn\u00ED den Katal\u00E1nska) v\u00FDslovn\u011B vyzval katal\u00E1nskou vl\u00E1du k zah\u00E1jen\u00ED procesu vedouc\u00EDmu k nez\u00E1vislosti zem\u011B. Katal\u00E1nsk\u00FD prezident Artur Mas vyhl\u00E1sil mimo\u0159\u00E1dn\u00E9 v\u0161eobecn\u00E9 volby, ve kter\u00FDch v\u011Bt\u0161ina voli\u010D\u016F hlasovala pro nez\u00E1vislost Katal\u00E1nska, poprv\u00E9 v historii regionu. Nov\u00FD parlament na za\u010D\u00E1tku roku 2013 p\u0159ijal Prohl\u00E1\u0161en\u00ED o suverenit\u011B Katal\u00E1nska, ve kter\u00E9m deklaruje, \u017Ee katal\u00E1nsk\u00FD lid m\u00E1 pr\u00E1vo rozhodnout o sv\u00E9 vlastn\u00ED politick\u00E9 budoucnosti.Katal\u00E1nsk\u00E1 vl\u00E1da vykl\u00E1sila referendum, kter\u00E9 se bude konat v listopadu 2014, a rozhodne o ot\u00E1zce katal\u00E1nsk\u00E9 st\u00E1tnosti. V referendu byly polo\u017Eeny dv\u011B ot\u00E1zky: \"Chcete, aby se Katal\u00E1nsko stalo st\u00E1tem?\" a (pokud ano) \"Chcete, aby tento st\u00E1t byl nez\u00E1visl\u00FD?\" \u0160pan\u011Blsk\u00E1 vl\u00E1da p\u0159edlo\u017Eila n\u00E1vrh referenda \u0160pan\u011Blsk\u00E9mu \u00FAstavn\u00EDmu soudu, kter\u00FD rozhodl, \u017Ee se jedn\u00E1 o referendum proti\u00FAstavn\u00ED. Katal\u00E1nsk\u00E1 vl\u00E1da tak m\u00EDsto pojmu referendum zm\u011Bnila n\u00E1zev na tzv. nez\u00E1vaznou konzultaci. \u0160pan\u011Blsk\u00FD soud neuznal tuto zm\u011Bnu v n\u00E1zvu a zak\u00E1zal hlasov\u00E1n\u00ED. Katal\u00E1nsk\u00E9 \u00FA\u0159ady rozsudek neuposlechly a nez\u00E1vazn\u00E9 referendum o nez\u00E1vislosti prob\u011Bhlo 9. listopadu 2014. V\u00FDsledek byl n\u00E1sleduj\u00EDc\u00ED: 81 % hlas\u016F pro dvoj\u00ED ano, p\u0159i volebn\u00ED \u00FA\u010Dasti 42 %. Dal\u0161\u00ED volby Artur Mas vyhl\u00E1sil na z\u00E1\u0159\u00ED roku 2015, kdy se ji\u017E m\u011Blo jednat o z\u00E1vazn\u00E9 referendum o katal\u00E1nsk\u00E9 nez\u00E1vislosti. P\u0159esto\u017Ee politick\u00E9 strany podporuj\u00EDc\u00ED nez\u00E1vislost v listopadu 2015 vyhr\u00E1ly v\u011Bt\u0161inu k\u0159esel, percentu\u00E1ln\u011B m\u011Bly podporu pouh\u00FDch 47 % hlasuj\u00EDc\u00EDch. Nov\u00FD parlament schv\u00E1lil usnesen\u00ED vyhla\u0161uj\u00EDc\u00ED za\u010D\u00E1tek cesty k nez\u00E1vislosti v listopadu 2015. Nov\u00FD prezident Carles Puigdemont na n\u00E1sleduj\u00EDc\u00ED rok vyhl\u00E1sil z\u00E1vazn\u00E9 referendum o nez\u00E1vislosti Katal\u00E1nska. P\u0159esto\u017Ee bylo referendum \u0161pan\u011Blskou vl\u00E1dou a \u00DAstavn\u00EDm soudem pova\u017Eov\u00E1no za nez\u00E1konn\u00E9, p\u0159esto se dne 1. \u0159\u00EDjna 2017 konalo. V hlasov\u00E1n\u00ED, kde strany nepodporuj\u00EDc\u00ED nez\u00E1vislost vyz\u00FDvaly voli\u010De k ne\u00FA\u010Dasti v nez\u00E1konn\u00FDch volb\u00E1ch, v\u00FDsledky uk\u00E1zaly 90% podporu pro nez\u00E1vislost 43 % z\u00FA\u010Dastn\u011Bn\u00FDch voli\u010D\u016F. Na z\u00E1klad\u011B tohoto v\u00FDsledku dne 27. \u0159\u00EDjna 2017 Parlament Katal\u00E1nska schv\u00E1lil usnesen\u00ED o vytvo\u0159en\u00ED nez\u00E1visl\u00E9 Republiky jednostrann\u011B. Hlasov\u00E1n\u00ED bylo ze strany pr\u00E1vn\u00EDk\u016F Katal\u00E1nsk\u00E9ho parlamentu pova\u017Eov\u00E1no za neleg\u00E1ln\u00ED, jeliko\u017E poru\u0161ovalo rozhodnut\u00ED \u00DAstavn\u00EDho soudu \u0160pan\u011Blska.Politick\u00E9 strany, kter\u00E9 v Parlamentu Katal\u00E1nska v\u00FDslovn\u011B podporuj\u00ED nez\u00E1vislost jsou Partit Dem\u00F2crata Europeu Catal\u00E0 (Katal\u00E1nsk\u00E1 evropsk\u00E1 demoktatick\u00E1 strana; PDeCAT), d\u0159\u00EDve s n\u00E1zvem Converg\u00E8ncia Democr\u00E0tica de Catalunya (Demokratick\u00E9 sbl\u00ED\u017Een\u00ED Katal\u00E1nska; CDC); Esquerra Republicana de Catalunya (Republik\u00E1nsk\u00E1 levice Katal\u00E1nska; ERC) a Candidatura d'Unitat Popul\u00E1r (Kandidatura lidov\u00E9 jednoty; CUP). Strany proti jak\u00E9koli zm\u011Bn\u011B v pozici Katal\u00E1nska jsou Ciutadans (Ob\u010Dan\u00E9) a katal\u00E1nsk\u00E1 pobo\u010Dka Partido Popular (Lidov\u00E1 strana). Partit dels Socialistes de Catalunya (Strana katal\u00E1nsk\u00FDch socialist\u016F; PSC) a katal\u00E1nsk\u00E1 odno\u017E Partido Socialista Obrero Espa\u00F1ol (\u0160pan\u011Blsk\u00E1 socialistick\u00E1 d\u011Blnick\u00E1 strana; PSOE) ofici\u00E1ln\u011B podporuj\u00ED mo\u017Enost federalistick\u00E9ho z\u0159\u00EDzen\u00ED. Podemos, t\u0159et\u00ED nejv\u011Bt\u0161\u00ED strana ve \u0161pan\u011Blsk\u00E9m parlamentu, podporuje referendum. N\u011Bkter\u00E9 men\u0161\u00ED strany zast\u00E1vaj\u00ED st\u0159edn\u00ED cesty k n\u00E1rodn\u00EDmu sebeur\u010Den\u00ED nebo podporuj\u00ED mo\u017Enost nov\u00E9ho leg\u00E1ln\u00EDho referenda."@cs . . "1356612"^^ . . . "6194"^^ .