http://cs.dbpedia.org:8890/data/Ko%c4%8dkovit%c3%ad.atom2024-03-28T10:00:31.392288ZOData Service and Descriptor Documenthttp://cs.dbpedia.org/resource/Kočkovití2024-03-28T10:00:31.392288ZkočkovitýchkočkovitýmKočkakočkovitou šelmu13178Kočkovití (Felidae), hovorově nazývaní kočky, jsou čeledí řádu šelem. Dělí se na dvě recentní podčeledi - velké kočky (Pantheriane) a malé kočky (Felinae), a dvě fosilní podčeledi - Machairodontinae a Proailurinae. První kočky se objevily během oligocénu, přibližně před 25 miliony let. Obě recentní podčeledi se od sebe oddělily asi před 11,5 miliony lety. V současnosti žije na Zemi nejméně 38 druhů koček, přičemž některé studie jich uznávají až 41.kočkaThe Felidae.jpgkočkamikočkyKočkovitékočkovitou šelmoukočkovitákočku* podčeleď: Pantherinae
** Neofelis
** Panthera
* podčeleď: Felinae
** Pardofelis
** Catopuma
** Caracal
** Leopardus
** Lynx
** Acinonyx
** Puma
** Otocolobus
** Prionailurus
** Felis
* podčeleď: † Machairodontinae
* podčeleď: † ProailurinaeFelidaekočekKočkovitíkočkovitíkočkovité šelměKočkovití192kočkotvárné šelmydivoké kočkykočky.11325kočkovitých šelemkočkovitékočkovitým šelmámzvířetikočkovitýmikočkaKočičíkočičíKočkovití16569764Kočkovití#Rozdíly mezi velkými a malými kočkamikočkovité šelmyKočkovití (Felidae), hovorově nazývaní kočky, jsou čeledí řádu šelem. Dělí se na dvě recentní podčeledi - velké kočky (Pantheriane) a malé kočky (Felinae), a dvě fosilní podčeledi - Machairodontinae a Proailurinae. První kočky se objevily během oligocénu, přibližně před 25 miliony let. Obě recentní podčeledi se od sebe oddělily asi před 11,5 miliony lety. V současnosti žije na Zemi nejméně 38 druhů koček, přičemž některé studie jich uznávají až 41. Mezi nejznámější kočky patří bezpochyby kočka domácí, jejíž soužití s člověkem je známé již 4 000 až 7 000 let. Divocí příbuzní kočky domácí stále žijí v Africe a západní Asii, ale poničené životní prostředí značně omezilo plochy jejich výskytu. Jiné velmi známé druhy kočkovitých zahrnují velké kočky jako je lev, tygr, levhart, jaguár a množství malých koček jako například ocelot, rys ostrovid nebo puma americká. Za nejbližší příbuzné koček se považují asijští linsangové rodu Prionodon dříve řazení k cibetkám (Viverrinae). Z celého řádu šelem se právě kočkovití nejvíce drží masožravého způsobu života - jsou na příjmu masa zcela závislí. Někdy se jim proto říká hypermasožravci. Jejich tělesná stavba je plně přizpůsobená lovu jiných zvířat. Mají pružné a svalnaté tělo, čelisti a zuby určené k silnému skusu, flexibilní přední končetiny zakončené ostrými zatažitelnými drápy sloužícími k přidržení kořisti, zadní končetiny umožňující prudké zrychlení a skoky a srst tvořenou kamuflážními barevnými odstíny. Ze smyslů je co nejlépe vyvinut především zrak, jenž je určen k zachycení pohybu a k dobrému vidění za šera a tmy. Kočkovité šelmy přenášejí nemoc toxoplazmózu, jejímž původcem je výtrusovec Toxoplasma gondii.kočkovitá šelmakočkovitíReprezentanti kočkovitých šelem