Kočkovití
Kočkovití (Felidae), hovorově nazývaní kočky, jsou čeledí řádu šelem. Dělí se na dvě recentní podčeledi - velké kočky (Pantheriane) a malé kočky (Felinae), a dvě fosilní podčeledi - Machairodontinae a Proailurinae. První kočky se objevily během oligocénu, přibližně před 25 miliony let. Obě recentní podčeledi se od sebe oddělily asi před 11,5 miliony lety. V současnosti žije na Zemi nejméně 38 druhů koček, přičemž některé studie jich uznávají až 41.
13178
Kočkovité
Kočkovití
Kočka
Kočkovití#Rozdíly mezi velkými a malými kočkami
divoké kočky
kočkovitá šelma
kočku
kočkovité šelmy
Kočičí
kočkovitými
kočkovitou šelmu
koček
kočkovití
kočkovité šelmě
Felidae
kočkovité
kočkotvárné šelmy
kočka
kočkovitým
kočkovitých šelem
kočkovitou šelmou
kočkami
kočkovitá
kočky
kočkovitým šelmám
kočky.
kočkovitých
kočičí
192
Kočkovití (Felidae), hovorově nazývaní kočky, jsou čeledí řádu šelem. Dělí se na dvě recentní podčeledi - velké kočky (Pantheriane) a malé kočky (Felinae), a dvě fosilní podčeledi - Machairodontinae a Proailurinae. První kočky se objevily během oligocénu, přibližně před 25 miliony let. Obě recentní podčeledi se od sebe oddělily asi před 11,5 miliony lety. V současnosti žije na Zemi nejméně 38 druhů koček, přičemž některé studie jich uznávají až 41. Mezi nejznámější kočky patří bezpochyby kočka domácí, jejíž soužití s člověkem je známé již 4 000 až 7 000 let. Divocí příbuzní kočky domácí stále žijí v Africe a západní Asii, ale poničené životní prostředí značně omezilo plochy jejich výskytu. Jiné velmi známé druhy kočkovitých zahrnují velké kočky jako je lev, tygr, levhart, jaguár a množství malých koček jako například ocelot, rys ostrovid nebo puma americká. Za nejbližší příbuzné koček se považují asijští linsangové rodu Prionodon dříve řazení k cibetkám (Viverrinae). Z celého řádu šelem se právě kočkovití nejvíce drží masožravého způsobu života - jsou na příjmu masa zcela závislí. Někdy se jim proto říká hypermasožravci. Jejich tělesná stavba je plně přizpůsobená lovu jiných zvířat. Mají pružné a svalnaté tělo, čelisti a zuby určené k silnému skusu, flexibilní přední končetiny zakončené ostrými zatažitelnými drápy sloužícími k přidržení kořisti, zadní končetiny umožňující prudké zrychlení a skoky a srst tvořenou kamuflážními barevnými odstíny. Ze smyslů je co nejlépe vyvinut především zrak, jenž je určen k zachycení pohybu a k dobrému vidění za šera a tmy. Kočkovité šelmy přenášejí nemoc toxoplazmózu, jejímž původcem je výtrusovec Toxoplasma gondii.
Kočkovití
The Felidae.jpg
* podčeleď: Pantherinae
** Neofelis
** Panthera
* podčeleď: Felinae
** Pardofelis
** Catopuma
** Caracal
** Leopardus
** Lynx
** Acinonyx
** Puma
** Otocolobus
** Prionailurus
** Felis
* podčeleď: † Machairodontinae
* podčeleď: † Proailurinae
Reprezentanti kočkovitých šelem
kočka
zvířeti
kočkovití
11325
16569764