Konečné řešení české otázky
Konečné řešení české otázky (německy: Endlösung der tschechischen Frage) je nacionálněsocialistický pojem pro germanizaci českomoravského prostoru. V poněmčení českého obyvatelstva spatřovali nacisté dlouhodobě jedinou možnost zajištění trvalé stability v tzv. srdci Říše. K hlavním a extrémním strůjcům germanizace české a moravské oblasti patřil Reinhard Heydrich. Rozhodující hledisko pro poněmčení českého národa spatřovali nacističtí předáci v rasové příbuznosti.
39341
„konečné řešení české otázky“
likvidaci českého národa
konečnému řešení české otázky
likvidace českého národa
konečného řešení české otázky
germanizaci česko-moravského prostoru
konečném řešení české otázky
Konečné řešení české otázky
životního prostoru v Čechách a na Moravě
konečné řešení české otázky
nacistickými germanizačními plány
konečným řešením české otázky
115
Konečné řešení české otázky (německy: Endlösung der tschechischen Frage) je nacionálněsocialistický pojem pro germanizaci českomoravského prostoru. V poněmčení českého obyvatelstva spatřovali nacisté dlouhodobě jedinou možnost zajištění trvalé stability v tzv. srdci Říše. K hlavním a extrémním strůjcům germanizace české a moravské oblasti patřil Reinhard Heydrich. Rozhodující hledisko pro poněmčení českého národa spatřovali nacističtí předáci v rasové příbuznosti. Česká krev byla nejenom protektorátními zákony chráněna před míšením se Židy, ale v žádostech o osobní průkazy museli protektorátní příslušníci uvádět také rodokmeny předků.Obsazení Československa a zřízení Protektorátu Čechy a Morava znamenalo jednak rozhodující obrat v nacistické politice („Volkstumspolitik“), ale také nové pole působnosti. Poprvé se totiž jednalo o připojení oblasti, jejíž obyvatelstvo nebylo ve své většině německé národnosti, jak tomu bylo u Rakouska a Sudet. Statistika z března roku 1940 uváděla 7,25 milionu Čechů a 189 000 Němců, z tohoto počtu Němců žilo 101 000 v Čechách a 88 000 na Moravě. Nové území mělo být pomalu germanizováno a postupně „osídlováno“ cestou podpory zde dosud žijících Němců a současně přerozdělením české půdy tzv. "Volksdeutschen". Na druhé straně zde existovaly plány SS, úřadu pro výživu (Reichsnährstand RNST), civilní správy (Zivilverwaltung) a konečně i Hitlera na zřízení tzv. německých územních mostů (deutschen Siedlungsbrücken). Tím se také stalo území Protektorátu jedním z cílů agrární politiky NSDAP. V případě Protektorátu se nemělo jednat o hospodářské vykořisťování území, ale o cílenou germanizaci prostoru na základě osidlovací politiky prostřednictvím rolnictva – na pozadí kultu půdy (Blut und Boden) a vyživovacího hospodářství (doplněného rasovými teoriemi).
134326
16245029