Kyma (architektura)
Kyma (řecky κύμα - vlna, střední rod) je vodorovný architektonický prvek starořecké architektury. Česky je nazýváno též karnýs.Profil římsy, který je spojen ze dvou částí: vhloubené resp. vyduté dovnitř (konkávní) tedy žlábky a vypouklé ven (konvexní) tedy oblounu resp.
2640
kymami
kymation
kyma
Kyma (architektura)
Kyma
13
Kyma (řecky κύμα - vlna, střední rod) je vodorovný architektonický prvek starořecké architektury. Česky je nazýváno též karnýs.Profil římsy, který je spojen ze dvou částí: vhloubené resp. vyduté dovnitř (konkávní) tedy žlábky a vypouklé ven (konvexní) tedy oblounu resp. podvalku: Žlábkovnice - Kyma recta - sima – horní část je vhloubená a dolní je vypouklá Laloška - Kyma reversa - lesbické kyma – horní část je vypouklá a dolní je vhloubená Zvonovnice - obrácená žlábkovnice Vzpěrnice - obrácená laloškaS tím souvisí pojem Kymatium – horní část římsy (nad deskou) s profilem kymy.Dále může být tento výraz označením spodní části římsy (pod deskou); podle tvaru se rozlišuje: Dórské kyma (lehké kyma) Iónské kyma (těžké kyma, podvalek) Lesbické kyma (konvexně-konkávní kyma, laloška)↑ 1,0 1,1 1,2 heslo Karnýs. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7203-007-8. Svazek XIII. S. 1089-1090.↑ kolektiv autorů. Malá československá encyklopedie. Svazek 3.. Praha: Academia, 1986. S. 689. ↑ BLAŽÍČEK, Oldřich Jakub; KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění. Praha: Odeon, 1991. ISBN 80-207-0246-6. S. 116.
507983
14406899