. . . . . . . . . . . . . . "New York"@cs . . "16571425"^^ . . . . . . . "manhattansk\u00E9m"@cs . "New York (okres)"@cs . . . . "40.7903"^^ . . . "328"^^ . . . . . . . . . . "Manhattanem"@cs . . . . . . "Upper_and_Middle_Manhattan.jpg"@cs . . . . . . "Manhattansk\u00E1"@cs . . . . . . . . . . . "40.790278 -73.959722" . . . . . . . "\u010Dtvr\u0165 Manhattan"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "108793"^^ . . . . . "Manhattan"@cs . . . . . . . "Manhattan"@cs . . . . . . . . "New York City"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Manhattonu"@cs . . . . . "Manhattan (\u010Dtvr\u0165 m\u011Bsta New York)"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "1500"^^ . "24613"^^ . . "manhattan"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Manhattnu"@cs . "Midtown Manhattanu"@cs . . . . . "Manhattan je jeden z p\u011Bti newyorsk\u00FDch m\u011Bstsk\u00FDch obvod\u016F (anglicky: boroughs, spole\u010Dn\u011B s Brooklynem, Bronxem, Queensem a Staten Islandem). Z\u00E1rove\u0148 je \u00FAzemn\u011B shodn\u00FD s okresem New York (anglicky New York County) americk\u00E9ho spolkov\u00E9ho st\u00E1tu New York.Nach\u00E1z\u00ED se na ostrov\u011B Manhattan. \u00DAzem\u00ED dne\u0161n\u00EDho Manhattanu nav\u0161t\u00EDvil anglick\u00FD cestovatel Henry Hudson dne 11. z\u00E1\u0159\u00ED 1609 v r\u00E1mci sv\u00E9 v\u00FDpravy za V\u00FDchodoindickou obchodn\u00ED spole\u010Dnost a t\u00EDm nep\u0159\u00EDmo zapo\u010Dal migraci p\u0159ist\u011Bhovalc\u016F z D\u00E1nska (1620) a pozd\u011Bji i dal\u0161\u00EDch evropsk\u00FDch zem\u00EDch do t\u00E9to oblasti. V pr\u016Fb\u011Bhu 19. stolet\u00ED za\u017Eil Manhattan p\u0159\u00EDliv p\u0159ist\u011Bhovalc\u016F z Irska, It\u00E1lie, N\u011Bmecka a dal\u0161\u00EDch zem\u00ED, jejich\u017E prvn\u00ED setk\u00E1n\u00ED s Nov\u00FDm sv\u011Btem za\u010D\u00EDnalo pr\u00E1v\u011B zde. V sou\u010Dasnosti p\u0159edstavuje Manhattan ekonomick\u00E9 i administrativn\u00ED centrum New Yorku a pota\u017Emo ekonomick\u00E9 a bankovn\u00ED/finan\u010Dn\u00ED centrum cel\u00FDch Spojen\u00FDch st\u00E1t\u016F a v jist\u00E9m smyslu i ikonick\u00FD symbol z\u00E1padn\u00EDho kapitalismu. S\u00EDdl\u00ED zde newyorksk\u00E9 burzy cenn\u00FDch pap\u00EDr\u016F, zlata, r\u016Fzn\u00FDch komodit, pobo\u010Dka Fedu a mnoho komer\u010Dn\u00EDch bank. Oblast je pln\u00E1 v\u00FD\u0161kov\u00FDch budov, kter\u00E9 se za\u010Daly stav\u011Bt ji\u017E po roku 1920 a n\u011Bkter\u00E9 mrakodrapy byly v dob\u011B sv\u00E9ho dokon\u010Den\u00ED nejvy\u0161\u0161\u00EDmi stavbami sv\u011Bta. Manhattan m\u00E1 rozlohu 59,5 km\u00B2 (pevnina), resp. 87,5 km\u00B2 (v\u010D. vodstva). Jedn\u00E1 se o jeden z nejhust\u011Bji obydlen\u00FDch kraj\u016F na sv\u011Bt\u011B. Po cel\u00E9 19. stolet\u00ED byl nejlidnat\u011Bj\u0161\u00EDm m\u011Bstsk\u00FDm obvodem New Yorku, pozd\u011Bji ho co do po\u010Dtu obyvatel p\u0159edstihly \u010Dtvrt\u011B Brooklyn a Queens, kter\u00E9 maj\u00ED ka\u017Ed\u00E1 p\u0159es 2,5 milionu, Manhattan je v sou\u010Dasnosti t\u0159et\u00ED s 1 619 090 obyvatel (k 1. \u010Dervenci 2012), je ale nejmen\u0161\u00EDm ze v\u0161ech p\u011Bti obvod\u016F co do v\u00FDm\u011Bry. Ro\u010Dn\u011B ho nav\u0161t\u00EDv\u00ED p\u0159ibli\u017En\u011B 50 milion\u016F turist\u016F, co\u017E jej \u0159ad\u00ED mezi jednu z nejobl\u00EDben\u011Bj\u0161\u00EDch m\u011Bstsk\u00FDch \u010Dtvrt\u00ED sv\u011Bta. Mimo to pat\u0159\u00ED mezi nej\u017E\u00E1dan\u011Bj\u0161\u00ED lokace pro kancel\u00E1\u0159sk\u00E9 a obytn\u00E9 prostory, ale s obrovsk\u00FDmi cenami za pron\u00E1jem \u010Di odkoupen\u00ED. M\u00EDt pobo\u010Dku na n\u011Bkter\u00E9 z prominentn\u00EDch ulic Manhattanu znamen\u00E1 pro ka\u017Edou firmu punc presti\u017Ee a sv\u011Btovosti. Mimo bankovn\u00ED a finan\u010Dn\u00ED sektor a mnoho dal\u0161\u00EDch odv\u011Btv\u00ED je t\u00E9\u017E jedn\u00EDm ze sv\u011Btov\u00FDch center m\u00F3dy.M\u00E1 t\u0159i \u010D\u00E1sti: Uptown, Midtown a Downtown.Od roku 1972 do 11. z\u00E1\u0159\u00ED 2001 zde st\u00E1la tzv. \u201Edvoj\u010Data\u201C Sv\u011Btov\u00E9ho obchodn\u00EDho centra, kter\u00E1 v\u0161ak byla zni\u010Dena teroristick\u00FDmi \u00FAtoky. Od t\u00E9 doby byl v\u00EDce ne\u017E 10 let nejvy\u0161\u0161\u00EDm mrakodrapem ve m\u011Bst\u011B znovu Empire State Building, kter\u00FD v\u0161ak v roce 2013 p\u0159ekonalo dokon\u010Den\u00ED stavby One World Trade Center, nov\u00E9ho obchodn\u00EDho centra postaven\u00E9ho m\u00EDsto p\u016Fvodn\u00EDch \u201Edvoj\u010Dat\u201C. Stavba je aktu\u00E1ln\u011B nejvy\u0161\u0161\u00ED budovou z\u00E1padn\u00ED polokoule.Drtiv\u00E1 v\u011Bt\u0161ina nejobl\u00EDben\u011Bj\u0161\u00EDch pam\u00E1tek a atrakc\u00ED v New Yorku je situov\u00E1na pr\u00E1v\u011B na Manhattanu. Mezi nejv\u00FDznamn\u011Bj\u0161\u00ED m\u00EDsta ostrova pat\u0159\u00ED zm\u00EDn\u011Bn\u00E9 One World Trade Center, pam\u00E1tn\u00EDk Ground Zero, Empire State Building, Rockefeller Center, Broadway, Central Park, zn\u00E1m\u00E1 obchodn\u00ED ulice Wall Street, Chinatown, Times Square, n\u00E1kupn\u00ED ulice 5th Avenue, Chrysler Building, Flatiron Building nebo Grand Central Terminal. Nejnav\u0161t\u011Bvovan\u011Bj\u0161\u00ED pam\u00E1tkou je socha Svobody.Na 73. ulici se nach\u00E1z\u00ED konzul\u00E1t \u010Cesk\u00E9 republiky."@cs . . . . . . . . . . . . . . "Manhattanu"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Pohled na Upper Manhattan a Midtown Manhattan z Weehawkenu v New Jersey."@cs . . . . . . "Manhattan je jeden z p\u011Bti newyorsk\u00FDch m\u011Bstsk\u00FDch obvod\u016F (anglicky: boroughs, spole\u010Dn\u011B s Brooklynem, Bronxem, Queensem a Staten Islandem). Z\u00E1rove\u0148 je \u00FAzemn\u011B shodn\u00FD s okresem New York (anglicky New York County) americk\u00E9ho spolkov\u00E9ho st\u00E1tu New York.Nach\u00E1z\u00ED se na ostrov\u011B Manhattan. \u00DAzem\u00ED dne\u0161n\u00EDho Manhattanu nav\u0161t\u00EDvil anglick\u00FD cestovatel Henry Hudson dne 11."@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "-73.9597"^^ . . . . . . . . . . . . . . .