. . . . . . . . . . . . . . . . "1265970"^^ . . . "24"^^ . . . "Manuel Curado"@cs . . . . . . . . . "Manuel Curado (* 1967) je portugalsk\u00FD esejista a filosof, kter\u00FD se v\u011Bnuje biomedic\u00EDnsk\u00E9 etice, filozofii mysli a historii idej\u00ED (term\u00EDny ozna\u010Duj\u00EDc\u00ED konkr\u00E9tn\u00ED filosofickou a historiografickou \u0161kolu). Zab\u00FDval se r\u016Fzn\u00FDmi t\u00E9maty, p\u0159edev\u0161\u00EDm intelektu\u00E1ln\u00EDm v\u00FDvojem idej\u00ED univerz\u00E1ln\u00EDho jazyka a automatick\u00E9ho p\u0159ekladu (t\u00FDk\u00E1 se Analytick\u00E9 filosofie a kybernetiky), probl\u00E9my lidsk\u00E9ho v\u011Bdom\u00ED a jeho vztahu v r\u00E1mci CNS, vztahem mezi v\u011Bdou a n\u00E1bo\u017Eenstv\u00EDm, studiemi t\u00FDkaj\u00EDc\u00ED se evropsk\u00E9 a portugalsk\u00E9 intelektu\u00E1ln\u00ED historie, akademick\u00FDmi vyd\u00E1n\u00EDmi d\u011Bl antick\u00FDch autor\u016F (p\u0159edev\u0161\u00EDm d\u011Bl matematika 18. stolet\u00ED \u2013 Jos\u00E9ho Marii Dantas Pereiri a d\u011Bl logika Edmunda Curvela a \u0159ady dal\u0161\u00EDch), histori\u00ED psychiatrie a histori\u00ED portugalsk\u00E9ho \u017Eidovsk\u00E9ho d\u011Bdictv\u00ED v l\u00E9ka\u0159stv\u00ED a filozofii (pr\u00E1ce l\u00E9ka\u0159\u016F Isaaca Samuda a Jacoba de Castra Sarmenta) a tak\u00E9 histori\u00ED liter\u00E1rn\u00ED reprezentace du\u0161evn\u00EDho \u017Eivota.Je nositelem n\u011Bkolika titul\u016F, vystudoval n\u011Bkolik \u0161kol. Nyn\u00ED je profesorem na Univerzit\u011B Minho (Braga, sever Portugalska). Jeho dal\u0161\u00EDmi tituly jsou: auditor n\u00E1rodn\u00ED obrany, doktor na Univerzit\u011B v Salamance, M.A na Univerzit\u011B v Lisabonu. \u00DAsp\u011B\u0161n\u011B dokon\u010Dil studium na Katolick\u00E9 univerzit\u011B v Lisabonu. Absolvoval kurz managementu pro ve\u0159ejnou spr\u00E1vu (CADAP). Byl hostuj\u00EDc\u00EDm profesorem v Moskv\u011B (MGIMO a MGlu) a v italsk\u00E9 Padov\u011B (Universit\u00E0 degli Studi di Padova).Ve sv\u00E9 diserta\u010Dn\u00ED pr\u00E1ci \u201EO z\u00E1va\u017En\u00E9m probl\u00E9mu v\u011Bdom\u00ED\u201C (The Hard Problem of Consciousness) a ve sv\u00E9 knize Tajemn\u00E9 sv\u011Btlo: V\u011Bdom\u00ED ve fyzick\u00E9m sv\u011Bt\u011B (Mysterious Light: Consciousness in the Physical World) zkoum\u00E1 filosofick\u00FD probl\u00E9m zn\u00E1m\u00FD jako \u201Ev\u00E1\u017En\u00FD probl\u00E9m v\u011Bdom\u00ED\u201C. Autor formuluje tento probl\u00E9m takto: \u201EJak to, \u017Ee ve fyzick\u00E9m sv\u011Bt\u011B p\u016Fsob\u00ED v\u011Bdom\u00ED, kdy\u017E by sv\u011Bt vlastn\u011B mohl bez tohoto v\u011Bdom\u00ED existovat?\u201C Odpov\u011B\u010F filosof\u016F na tuto ot\u00E1zku je \u0159e\u0161en\u00EDm samotn\u00E9ho probl\u00E9mu. Tento argument se to\u010D\u00ED kolem mo\u017Enosti p\u0159ekon\u00E1n\u00ED p\u0159irozen\u00E9ho v\u011Bdom\u00ED prost\u0159ednictv\u00EDm v\u011Bdeck\u00FDch poznatk\u016F, za \u00FA\u010Delem vytvo\u0159en\u00ED um\u011Bl\u00E9ho v\u011Bdom\u00ED. Podle autora nebude probl\u00E9m nikdy \u00FApln\u011B vy\u0159e\u0161en, proto\u017Ee nikdo nem\u00E1 jasnou odpov\u011B\u010F na to, co v\u011Bdom\u00ED opravdu je nebo nev\u00ED, co je role v\u011Bdom\u00ED ve fyzick\u00E9m sv\u011Bt\u011B. Nikdo tak\u00E9 nev\u00ED, co je p\u0159\u00ED\u010Dinn\u00E1 s\u00EDla v\u011Bdom\u00ED a jak\u00FD je p\u0159esn\u00FD vztah v\u011Bdom\u00ED a mozku. Filosof p\u0159edpokl\u00E1d\u00E1, \u017Ee v budoucnosti u\u017E nebude mo\u017En\u00E9 rozli\u0161ovat mezi p\u0159irozen\u00FDm v\u011Bdom\u00EDm a um\u011Ble vyroben\u00FDm v\u011Bdom\u00EDm. Tato nemo\u017Enost rozli\u0161ovat je interpretov\u00E1na jako norm\u00E1ln\u00ED epistemologick\u00E1 podm\u00EDnka, kter\u00E1 se vyskytuje v mnoha r\u016Fzn\u00FDch situac\u00EDch. Nejorigin\u00E1ln\u011Bj\u0161\u00ED filozofick\u00E1 my\u0161lenka tohoto myslitele se zab\u00FDv\u00E1 vztahy mezi v\u011B\u0159\u00EDc\u00EDmi a p\u0159edm\u011Btem jejich v\u00EDry nebo n\u00E1bo\u017Eensk\u00E9ho vyzn\u00E1n\u00ED. Tento argument je zkoum\u00E1n ze dvou r\u016Fzn\u00FDch pohled\u016F. Vztah mezi v\u011B\u0159\u00EDc\u00EDm a Bohem mus\u00ED b\u00FDt zalo\u017Een na p\u0159edpokladu, \u017Ee B\u016Fh existuje. Tento p\u0159edpoklad v\u0161ak neznamen\u00E1 nutn\u011B Bo\u017E\u00ED l\u00E1sku nebo \u00FActu k Bohu. Vztah mezi Bohem a lidmi je koncipov\u00E1n jedine\u010Dn\u00FDm zp\u016Fsobem. Manuel Curado vid\u00ED Boha jako p\u0159edm\u011Bt ve sv\u011Bt\u011B, spolu s dravci, proti kter\u00FDm lid\u00E9 bojovali v pr\u016Fb\u011Bhu evoluce, spolu s fyzick\u00FDmi objekty p\u0159\u00EDrody, vedle nadp\u0159irozen\u00FDch objekt\u016F (nevysv\u011Btliteln\u00E9 situace, kter\u00E9 se vyskytuj\u00ED jen z\u0159\u00EDdka v historii, jako r\u016Fzn\u00E9 anom\u00E1lie nebo sv\u011Btla na nebi) a vedle nadp\u0159irozen\u00FDch bytost\u00ED nebo objekt\u016F (zastoupen\u00FDch v mnoha liter\u00E1rn\u00EDch, n\u00E1bo\u017Eensk\u00FDch a filozofick\u00FDch sv\u011Bdectv\u00EDch ji\u017E od sam\u00E9ho po\u010D\u00E1tku civilizace). Z Curadov\u00FDch tez\u00ED vypl\u00EDv\u00E1, \u017Ee lid\u00E9 jsou vlastn\u011B soupe\u0159i nebo nep\u0159\u00E1teli Boha a v\u0161ech ostatn\u00EDch bytost\u00ED, kter\u00E9 existuj\u00ED ve fyzick\u00E9m a nadp\u0159irozen\u00E9m sv\u011Bt\u011B. Nejd\u016Fle\u017Eit\u011Bj\u0161\u00EDm bodem tohoto tvrzen\u00ED je pak pojem z\u00E1jmu. Jeho eseje \u010Dasto formuluj\u00ED tuto ot\u00E1zku: Jak\u00FD je prav\u00FD z\u00E1jem lidsk\u00FDch bytost\u00ED? Je to jen porozum\u011Bn\u00ED sv\u011Btu? Jen z\u00E1jem o to b\u00FDt milov\u00E1n nebesk\u00FDm otcem? Je to hled\u00E1n\u00ED smyslu? Jak p\u0159e\u017E\u00EDt v nep\u0159\u00E1telsk\u00E9m sv\u011Bt\u011B? Nebo jak zdokonalit sami sebe a b\u00FDt dominantn\u00ED nad v\u0161emi ostatn\u00ED bytostmi, v\u010Detn\u011B hypotetick\u00FDch nadp\u0159irozen\u00FDch bytost\u00ED?Dal\u0161\u00ED zp\u016Fsob, jak p\u0159em\u00FD\u0161let o vztahu mezi lidmi a objekty, kter\u00E9 existuj\u00ED ve sv\u011Bt\u011B, je modern\u00ED v\u011Bda. Manuel Curado tvrd\u00ED, \u017Ee v\u00FDklad, kter\u00FD je obvykle nab\u00EDzen modern\u00ED v\u011Bdeckou \u010Dinnost\u00ED, je velmi \u0161patn\u00FD. V\u011Bdci samoz\u0159ejm\u011B popisuj\u00ED sv\u011Bt, ale tak\u00E9 vym\u00FD\u0161l\u00ED a vytv\u00E1\u0159\u00ED nov\u00E9 objekty. Navrhuje filozofick\u00FD kalkul pom\u011Bru mezi p\u0159irozen\u00FDm a um\u011Bl\u00FDm sv\u011Btem. Z jeho pohledu se p\u0159irozen\u00FD sv\u011Bt zmen\u0161uje ka\u017Ed\u00FDm dnem. Doch\u00E1z\u00ED k z\u00E1v\u011Bru, \u017Ee d\u00EDky radik\u00E1ln\u00EDmu z\u00E1jmu o modern\u00ED v\u011Bdy doch\u00E1z\u00ED ke vzniku um\u011Bl\u00FDch sv\u011Bt\u016F. Tyto velmi zaj\u00EDmav\u00E9 n\u00E1pady jsou prezentov\u00E1ny v eseji \"Budoucnost Boha\u201C (The Future of God), kter\u00E1 je sou\u010D\u00E1st\u00ED editovan\u00E9 knihy Na\u010D pot\u0159ebujeme Boha, kdy\u017E m\u00E1me v\u011Bdu? (Why God If We Do Have Science?)."@cs . . . . . . "Manuel Curado (* 1967) je portugalsk\u00FD esejista a filosof, kter\u00FD se v\u011Bnuje biomedic\u00EDnsk\u00E9 etice, filozofii mysli a historii idej\u00ED (term\u00EDny ozna\u010Duj\u00EDc\u00ED konkr\u00E9tn\u00ED filosofickou a historiografickou \u0161kolu)."@cs . . . . "7398"^^ . . . . . . . . "16384941"^^ . . . .