. . "3401"^^ . . . . "24"^^ . . "16386233"^^ . . . "zmatoval"@cs . . . . . . . . . "Mat"@cs . . . . . . . . . . . "Mat je jedno ze zakon\u010Den\u00ED \u0161achov\u00E9 partie. Hr\u00E1\u010D, kter\u00FD d\u00E1v\u00E1 mat, vyhr\u00E1v\u00E1.Matem rozum\u00EDme takov\u00E9 ohro\u017Een\u00ED soupe\u0159ova kr\u00E1le (\u0161ach), kter\u00E9 nelze odvr\u00E1tit \u017E\u00E1dn\u00FDm podle pravidel p\u0159\u00EDpustn\u00FDm tahem. V p\u0159\u00EDpad\u011B, \u017Ee byl mat\u00EDc\u00ED tah p\u0159\u00EDpustn\u00FD, partie ihned kon\u010D\u00ED a hr\u00E1\u010D, kter\u00FD dal soupe\u0159ovu kr\u00E1li mat, automaticky vyhr\u00E1v\u00E1.V z\u00E1pisu partie podle \u0161achov\u00E9 notace se mat zna\u010D\u00ED tak, \u017Ee se za posledn\u00ED tah nap\u00ED\u0161e znak \u201E#\u201C nebo slovo \u201Emat\u201C."@cs . "mat"@cs . . . . "matov\u00FD \u00FAtok"@cs . "88971"^^ . . . "matu"@cs . "Mat je jedno ze zakon\u010Den\u00ED \u0161achov\u00E9 partie. Hr\u00E1\u010D, kter\u00FD d\u00E1v\u00E1 mat, vyhr\u00E1v\u00E1.Matem rozum\u00EDme takov\u00E9 ohro\u017Een\u00ED soupe\u0159ova kr\u00E1le (\u0161ach), kter\u00E9 nelze odvr\u00E1tit \u017E\u00E1dn\u00FDm podle pravidel p\u0159\u00EDpustn\u00FDm tahem. V p\u0159\u00EDpad\u011B, \u017Ee byl mat\u00EDc\u00ED tah p\u0159\u00EDpustn\u00FD, partie ihned kon\u010D\u00ED a hr\u00E1\u010D, kter\u00FD dal soupe\u0159ovu kr\u00E1li mat, automaticky vyhr\u00E1v\u00E1.V z\u00E1pisu partie podle \u0161achov\u00E9 notace se mat zna\u010D\u00ED tak, \u017Ee se za posledn\u00ED tah nap\u00ED\u0161e znak \u201E#\u201C nebo slovo \u201Emat\u201C. D\u0159\u00EDve se pou\u017E\u00EDval pro mat tak\u00E9 znak \u201E++\u201C, kter\u00FD se kdysi pou\u017E\u00EDval pro ohro\u017Een\u00ED d\u00E1my (garde), ale nyn\u00ED se pou\u017E\u00EDv\u00E1 pro dvoj\u0161ach.Jin\u00FDm zakon\u010Den\u00EDm \u0161achov\u00E9 partie je rem\u00EDza (je\u017E m\u016F\u017Ee nastat nap\u0159\u00EDklad patem, dohodou, trojn\u00E1sobn\u00FDm opakov\u00E1n\u00EDm tah\u016F a dal\u0161\u00EDmi zp\u016Fsoby) \u010Di vzd\u00E1n\u00ED se jednoho ze soupe\u0159\u016F. Na z\u00E1vodn\u00ED \u00FArovni malokter\u00E1 partie dosp\u011Bje a\u017E do matu. Strana stoj\u00EDc\u00ED podstatn\u011B h\u016F\u0159e obvykle uzn\u00E1, \u017Ee v\u00FDsledek partie ji\u017E nem\u016F\u017Ee zvr\u00E1tit, a vzd\u00E1 se.N\u011Bkdy se v \u010De\u0161tin\u011B pou\u017E\u00EDv\u00E1 p\u016Fvodn\u00ED spojen\u00ED \u0161ach-mat, p\u0159evzat\u00E9 z persk\u00E9ho jazyka, jeho\u017E v\u00FDznamem je, \u017Ee panovn\u00EDk zem\u0159el. Persk\u00E1 v\u00FDslovnost je \u0161\u00E1h m\u00E1ta.Mat lze d\u00E1t b\u011Bhem v\u0161ech t\u0159\u00ED f\u00E1z\u00ED partie, tedy v pr\u016Fb\u011Bhu zah\u00E1jen\u00ED, st\u0159edn\u00ED hry nebo a\u017E v koncovce, kdy na \u0161achovnici zb\u00FDv\u00E1 n\u011Bkolik posledn\u00EDch figur. Nejrychlej\u0161\u00ED mat lze teoreticky d\u00E1t ji\u017E ve druh\u00E9m tahu s t\u00EDm, \u017Ee v\u0161echny figury jsou st\u00E1le na \u0161achovnici (tzv. mat bl\u00E1zn\u016F neboli d\u011Btsk\u00FD mat)."@cs . "Mat"@cs .