. . "Mathieu K\u00E9r\u00E9kou (2. z\u00E1\u0159\u00ED 1933, Kouarfa, Dahome \u2013 14. \u0159\u00EDjna 2015) byl v letech 1972-1991 a 1996-2006 prezidentem africk\u00E9ho st\u00E1tu Benin (d\u0159\u00EDv\u011Bj\u0161\u00EDho Dahome).Vzd\u011Bl\u00E1n\u00ED z\u00EDskal tento v\u00FDznamn\u00FD beninsk\u00FD politik na \u0161kol\u00E1ch v Mali a Senegalu, kter\u00E9 byly tehdy, stejn\u011B jako Dahome sou\u010D\u00E1st\u00ED Francouzsk\u00E9 z\u00E1padn\u00ED Afriky. Vstoupil do Francouzsk\u00E9 arm\u00E1dy a vystudoval d\u016Fstojnickou \u0161kolu."@cs . . . "58"^^ . . . . "Mathieu K\u00E9r\u00E9kou"@cs . . . . . . . . . . . . . . "Mathieu K\u00E9r\u00E9kou"@cs . . . "5467"^^ . "K\u00E9r\u00E9kouov\u00FDm"@cs . . "Prezident Dahome / Beninu"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Mathieu K\u00E9r\u00E9kou (2. z\u00E1\u0159\u00ED 1933, Kouarfa, Dahome \u2013 14. \u0159\u00EDjna 2015) byl v letech 1972-1991 a 1996-2006 prezidentem africk\u00E9ho st\u00E1tu Benin (d\u0159\u00EDv\u011Bj\u0161\u00EDho Dahome).Vzd\u011Bl\u00E1n\u00ED z\u00EDskal tento v\u00FDznamn\u00FD beninsk\u00FD politik na \u0161kol\u00E1ch v Mali a Senegalu, kter\u00E9 byly tehdy, stejn\u011B jako Dahome sou\u010D\u00E1st\u00ED Francouzsk\u00E9 z\u00E1padn\u00ED Afriky. Vstoupil do Francouzsk\u00E9 arm\u00E1dy a vystudoval d\u016Fstojnickou \u0161kolu. Pot\u00E9, co podobn\u011B jako ostatn\u00ED francouzsk\u00E9 kolonie, z\u00EDskalo Dahome roku 1960 nez\u00E1vislost, vstoupil K\u00E9r\u00E9kou do arm\u00E1dy nov\u00E9ho st\u00E1tu a stal se vojensk\u00FDm asistentem prvn\u00EDho prezidenta sv\u00E9 zem\u011B - Huberta Magy.Na p\u0159elomu 60. a 70. let za\u017Eilo Dahome s\u00E9rii p\u0159evrat\u016F a pokus\u016F o p\u0159evrat. K\u00E9r\u00E9kou se pod\u00EDlel na pu\u010Di r. 1967, kter\u00FD sesadil prezidenta Christopha Sogla. V letech 1968 - 1970 pokra\u010Doval ve studi\u00EDch na francouzsk\u00FDch d\u016Fstojnick\u00FDch \u0161kol\u00E1ch. V dlouhodob\u011B chaotick\u00E9 situaci se 26. \u0159\u00EDjna 1972 tehdej\u0161\u00ED major K\u00E9r\u00E9kou chopil moci, dal uv\u011Bznit t\u0159i d\u0159\u00EDv\u011Bj\u0161\u00ED prezidenty zem\u011B, propustil v\u011Bt\u0161inu star\u0161\u00EDch d\u016Fstojn\u00EDk\u016F z arm\u00E1dy a ustanovil vojenskou vl\u00E1du, jej\u00EDmi\u017E \u010Dleny byli pouze d\u016Fstojn\u00EDci mlad\u0161\u00ED \u010Dty\u0159iceti let.K\u00E9r\u00E9kou se tak stal ji\u017E 13. hlavou st\u00E1tu Dahome (v p\u0159edchoz\u00EDch 12 letech se v prezidentsk\u00E9m \u00FA\u0159ad\u011B vyst\u0159\u00EDdalo celkem dev\u011Bt osob, av\u0161ak t\u0159i z nich zast\u00E1valy funkci ve dvou na sebe nenavazuj\u00EDc\u00EDch obdob\u00EDch).Vl\u00E1da vyhl\u00E1sila marxisticko-leninskou orientaci a roku 1975 zm\u011Bnila n\u00E1zev zem\u011B na Benin. Volby roku 1979 form\u00E1ln\u011B navr\u00E1tily zemi k civiln\u00ED vl\u00E1d\u011B, nicm\u00E9n\u011B K\u00E9r\u00E9kou si svoji prezidentskou pozici dob\u0159e zajistil. Zn\u00E1rod\u0148ov\u00E1n\u00ED a direktivn\u011B \u0159\u00EDzen\u00E9 hospod\u00E1\u0159stv\u00ED p\u0159ineslo ekonomick\u00E9 obt\u00ED\u017Ee. Neut\u011B\u0161en\u00E1 ekonomick\u00E1 situace v 80. letech zesilovala soci\u00E1ln\u00ED a etnick\u00E9 rozpory. K\u00E9r\u00E9kou p\u0159istoupil k reform\u00E1m, v roce 1989 ofici\u00E1ln\u011B opustil ideologii marxismu-leninismu a n\u00E1sledn\u011B byla svol\u00E1na n\u00E1rodn\u00ED konference. K\u00E9r\u00E9kou p\u0159edpokl\u00E1dal, \u017Ee se mu jej\u00ED v\u00FDsledky poda\u0159\u00ED zmanipulovat. Av\u0161ak svolan\u00E1 konference, inspirovan\u00E1 rol\u00ED gener\u00E1ln\u00EDch stav\u016F za Francouzsk\u00E9 revoluce, se prohl\u00E1sila za suver\u00E9nn\u00ED, pozastavila platnost \u00FAstavy, rozpustila n\u00E1rodn\u00ED shrom\u00E1\u017Ed\u011Bn\u00ED a jmenovala Nic\u00E9phore Sogla, b\u00FDval\u00E9ho p\u0159edstavitele Sv\u011Btov\u00E9 banky, premi\u00E9rem do\u010Dasn\u00E9 vl\u00E1dy. K\u00E9r\u00E9kouovi zbyla ceremoni\u00E1ln\u00ED role do\u010Dasn\u00E9ho prezidenta. Do\u0161lo ke zm\u011Bn\u011B cel\u00E9ho politick\u00E9ho syst\u00E9mu; byly povoleny dal\u0161\u00ED politick\u00E9 strany a zem\u011B sm\u011B\u0159ovala k pluralitn\u00EDm volb\u00E1m. Tato ud\u00E1lost znamenala v subsaharsk\u00E9 Africe prvn\u00ED p\u0159echod od autoritativn\u00EDho k demokratick\u00E9mu re\u017Eimu nen\u00E1silnou a civiln\u00ED cestou.Svobodn\u00E9 volby se konaly v roce 1991 a K\u00E9r\u00E9kou se stal jedn\u00EDm z kandid\u00E1t\u016F. Ve volb\u00E1ch z\u00EDskal K\u00E9r\u00E9kou podporu p\u0159edev\u0161\u00EDm na severu zem\u011B; s\u00E1m poch\u00E1zel ze severn\u00EDho etnika Somba. Byl v\u0161ak pora\u017Een Nic\u00E9phorem Soglem. K\u00E9r\u00E9kou uznal svoji por\u00E1\u017Eku a ve\u0159ejn\u011B se omluvil za chyby minul\u00E9ho re\u017Eimu.K\u00E9r\u00E9ku z\u016Fstal v aktivn\u00ED politice jako opozi\u010Dn\u00ED v\u016Fdce a po volb\u00E1ch roku 1996 se d\u00EDky t\u011Bsn\u00E9mu v\u00EDt\u011Bzstv\u00ED po p\u011Bti letech op\u011Bt vr\u00E1til do prezidentsk\u00E9ho pal\u00E1ce. Parlamentn\u00ED v\u011Bt\u0161inu v\u0161ak uh\u00E1jila opozice, a tak se staronov\u00FD prezident K\u00E9r\u00E9kou musel nau\u010Dit st\u00E1t v \u010Dele men\u0161inov\u00E9 vl\u00E1dy.V obdob\u00ED p\u0159edch\u00E1zej\u00EDc\u00EDm prezidentsk\u00FDm volb\u00E1m v roce 2001 se oba hlavn\u00ED p\u0159edstavitel\u00E9 beninsk\u00E9 politick\u00E9 sc\u00E9ny a hlavn\u00ED favorit\u00E9 voleb navz\u00E1jem obvi\u0148ovali - K\u00E9r\u00E9kou Sogla z pl\u00E1nov\u00E1n\u00ED pu\u010De a Soglo K\u00E9r\u00E9koua z pl\u00E1nov\u00E1n\u00ED atent\u00E1tu. Soglo nakonec volby bojkotoval a umo\u017Enil tak K\u00E9r\u00E9kouovi snadnou obhajobu prezidentstv\u00ED.K\u00E9r\u00E9kou se sna\u017Eil utlumit tradi\u010Dn\u00ED region\u00E1ln\u00ED rivalitu v Beninu mezi severem a jihem. Jist\u00FD si svoj\u00ED pevnou pozic\u00ED na severu, p\u0159izval do vl\u00E1dy n\u011Bkter\u00E9 tradi\u010Dn\u011B ji\u017Eansk\u00E9 strany a nab\u00EDdl jim l\u00E1kav\u00E9 vl\u00E1dn\u00ED pozice. Jeho politika byla \u010Dasto popisov\u00E1na jako zna\u010Dn\u011B nekonzistentn\u00ED a objevovaly se hlasy, \u017Ee skute\u010Dnou moc dr\u017E\u00ED v Beninu n\u011Bkdo jin\u00FD.Ve volb\u00E1ch roku 2006 podle \u00FAstavy ji\u017E ani K\u00E9r\u00E9kou ani Soglo nemohli kandidovat, nebo\u0165 p\u0159ekro\u010Dili v\u011Bkov\u00FD limit 70 let.V ofici\u00E1ln\u00EDm \u017Eivotopise K\u00E9r\u00E9kou jako sv\u00E9 z\u00E1jmy uv\u00E1d\u00ED cyklistiku a fotbal. B\u011Bhem sv\u00E9ho \u017Eivota opakovan\u011B m\u011Bnil vyzn\u00E1n\u00ED, jistou dobu (kdy se hl\u00E1sil k isl\u00E1mu) u\u017E\u00EDval jm\u00E9na Ahmed K\u00E9r\u00E9kou. Nyn\u00ED se pova\u017Euje za znovuzrozen\u00E9ho k\u0159es\u0165ana. R\u00E1d u\u017E\u00EDv\u00E1 i svoji p\u0159ezd\u00EDvku \u2013 Chamele\u00F3n. V Beninu, kde m\u00E1 ko\u0159eny kult v\u00FAd\u00FA, byla \u0159ada obyvatel p\u0159esv\u011Bd\u010Dena o magick\u00FDch schopnostech sv\u00E9ho b\u00FDval\u00E9ho prezidenta, kter\u00FD toto p\u0159esv\u011Bd\u010Den\u00ED sv\u00FDmi v\u00FDroky ob\u010Das r\u00E1d podporoval. Ostatn\u011B i prezident Soglo tvrdil, \u017Ee v\u00FAd\u00FA mu zachr\u00E1nilo \u017Eivot a ustanovil den v\u00FAd\u00FA jako st\u00E1tn\u00ED sv\u00E1tek."@cs . . . . . . . . . . . . . . . . "Prezident Beninu"@cs . "16514704"^^ . . . "1972"^^ . . . . . . "K\u00E9r\u00E9kouem"@cs . . . . . "183421"^^ . "1996"^^ . .