. . . "Maurikiovi"@cs . . . "Maurikios (539\u2013602) byl v letech 582 a\u017E 602 c\u00EDsa\u0159em byzantsk\u00E9 \u0159\u00ED\u0161e a jedn\u00EDm z nejd\u016Fle\u017Eit\u011Bj\u0161\u00EDch ran\u011B byzantsk\u00FDch panovn\u00EDk\u016F v\u016Fbec. Jeho vl\u00E1da se vyzna\u010Dovala p\u0159edev\u0161\u00EDm obrann\u00FDmi boji na hranic\u00EDch.Flavius Mauricius Tiberius poch\u00E1zel z Arabissu v Kappadokii a byl \u00FAsp\u011B\u0161n\u00FDm vojev\u016Fdcem. Byl adoptov\u00E1n sv\u00FDm p\u0159edch\u016Fdcem c\u00EDsa\u0159em Tiberiem II. a po jeho smrti nastoupil na tr\u016Fn. Doba jeho vl\u00E1dy je velmi dob\u0159e zdokumentovan\u00FDm obdob\u00EDm dozn\u00EDvaj\u00EDc\u00ED pozdn\u00ED antiky (nejd\u016Fle\u017Eit\u011Bj\u0161\u00EDm pramenem je d\u00EDlo alexandrijsk\u00E9ho historika Theofylakta Simokatta).Maurikios musel pokra\u010Dovat ve v\u00E1lce se s\u00E1s\u00E1novskou \u0159\u00ED\u0161i, kter\u00E1 vypukla ji\u017E v roce 572 za Justina II. Tato v\u00E1lka byla ukon\u010Dena teprve v roce 591 dosazen\u00EDm Husrava II. \u0158\u00EDmany na persk\u00FD tr\u016Fn, pot\u00E9 co byl pora\u017Een persk\u00FD uzurp\u00E1tor jm\u00E9nem Bahr\u00E1m \u010C\u00F3v\u00E9n. V m\u00EDrov\u00E9 smlouv\u011B Husrav II., kter\u00FD byl Maurikiem patrn\u011B adoptov\u00E1n, odstoupil \u0158\u00EDman\u016Fm za jejich pomoc severn\u00ED Mezopot\u00E1mii, zna\u010Dnou \u010D\u00E1st Arm\u00E9nie a Ib\u00E9rii (v\u00FDchodn\u00ED Gruzii). V d\u016Fsledku toho pak Maurikios donutil Arm\u00E9ny k c\u00EDrkevn\u00ED unii s Konstantinopol\u00ED.Po v\u00EDt\u011Bzstv\u00ED na v\u00FDchod\u011B se Maurikios obr\u00E1til na Balk\u00E1n proti Avar\u016Fm a za t\u00EDmto \u00FA\u010Delem p\u0159em\u00EDstil zna\u010Dn\u00E9 mno\u017Estv\u00ED bojovn\u00E9 arm\u00E9nsk\u00E9 \u0161lechty do jihov\u00FDchodn\u00ED Evropy. Slovan\u00E9, kte\u0159\u00ED spole\u010Dn\u011B s Avary ji\u017E po desetilet\u00ED podnikali loupe\u017Eiv\u00E1 ta\u017Een\u00ED do \u0159\u00EDmsk\u00FDch provinci\u00ED na Balk\u00E1n\u011B, p\u0159ikro\u010Dili od osmdes\u00E1t\u00FDch let \u0161est\u00E9ho stolet\u00ED k trval\u00E9mu usidlov\u00E1n\u00ED na tomto \u00FAzem\u00ED. Ta\u017Een\u00ED v Thr\u00E1kii nicm\u00E9n\u011B prob\u00EDhala s rozd\u00EDln\u00FDm \u00FAsp\u011Bchem a a\u010Dkoliv b\u011Bhem \u00FAsp\u011B\u0161n\u00FDch vojensk\u00FDch operac\u00ED dos\u00E1hla \u0159\u00EDmsk\u00E1 vojska v roce 593 poprv\u00E9 po dlouh\u00E9 dob\u011B Dunaje, Slovansk\u00E9mu pronik\u00E1n\u00ED do \u0158ecka se mu zamezit nepoda\u0159ilo. Zb\u00FDvaj\u00EDc\u00ED italsk\u00E1 \u00FAzem\u00ED uspo\u0159\u00E1dal v novou spr\u00E1vn\u00ED jednotku tzv. exarch\u00E1t Ravenna, \u010D\u00EDm\u017E alespo\u0148 zpomalil pronik\u00E1n\u00ED Langobard\u016F do zem\u011B. \u0158\u00EDmsk\u00E9 \u00FAzem\u00ED v Africe bylo obdobn\u011B p\u0159em\u011Bn\u011Bno v kartaginsk\u00FD exarch\u00E1t.Maurikios cht\u011Bl patrn\u011B nad\u00E1le zachovat n\u00E1rok Konstantinopole na vl\u00E1du nad cel\u00FDm \u00FAzem\u00EDm star\u00E9ho \u0159\u00EDmsk\u00E9ho imp\u00E9ria, na co\u017E poukazuje j\u00EDm stanoven\u00E9 pravidlo n\u00E1stupnictv\u00ED: \u0159\u00ED\u0161e (v\u010Detn\u011B z\u00E1padn\u00EDho \u00FAzem\u00ED, kter\u00E9 bylo z v\u011Bt\u0161\u00ED \u010D\u00E1sti pod germ\u00E1nskou vl\u00E1dou) m\u011Bla b\u00FDt \u0159\u00EDzena spole\u010Dnou vl\u00E1dou jeho \u010Dty\u0159 syn\u016F a t\u00EDm m\u011Bla z\u016Fstat zaru\u010Dena jej\u00ED jednota. Tato koncepce vl\u00E1dy p\u0159ipom\u00EDn\u00E1 n\u011Bkdej\u0161\u00ED Diokleci\u00E1novu tetrarchii. Tyto pl\u00E1ny v\u0161ak byly zma\u0159eny c\u00EDsa\u0159ovou n\u00E1silnou smrt\u00ED.Zd\u00E1lo se, \u017Ee Maurikiova opat\u0159en\u00ED povedou k vnit\u0159n\u00ED konsolidaci \u0159\u00ED\u0161e (tak\u00E9 d\u00EDky m\u00EDru na v\u00FDchodn\u00ED hranici). Av\u0161ak kdy\u017E vojsku p\u0159ik\u00E1zal p\u0159ezimovat na nep\u0159\u00E1telsk\u00E9m \u00FAzem\u00ED na sever od Dunaje, proto\u017Ee cht\u011Bl u\u0161et\u0159it n\u00E1klady na jeho \u00FAdr\u017Ebu, vypukla vzpoura. Voj\u00E1ci vyzvedli na \u0161t\u00EDt d\u016Fstojn\u00EDka jm\u00E9nem Fokas a n\u00E1sledn\u011B obsadili Konstantinopol. Maurikios a jeho \u010Dty\u0159i synov\u00E9, byli krut\u00FDm zp\u016Fsobem usmrceni, (v ortodoxn\u00ED c\u00EDrkvi je uct\u00EDv\u00E1n za svat\u00E9ho), zat\u00EDmco jeho \u017Eena a dcery byly uv\u011Bzn\u011Bny v kl\u00E1\u0161te\u0159e. Nato uzurp\u00E1tor Fokas nastoupil na tr\u016Fn. Zat\u00EDm na v\u00FDchod\u011B Husrav II. vyu\u017Eil vzpoury proti Maurikiovi jako z\u00E1minky k obnoven\u00ED v\u00E1lky proti \u0158\u00EDman\u016Fm.Maurikios, na jeho\u017E dvo\u0159e je\u0161t\u011B zn\u011Bla latina (rovn\u011B\u017E tak v arm\u00E1d\u011B a ve spr\u00E1v\u011B), je celkov\u011B hodnocen jako schopn\u00FD c\u00EDsa\u0159 a velitel, i kdy\u017E Theofylaktos ho z\u0159ejm\u011B vyl\u00ED\u010Dil a\u017E p\u0159\u00EDli\u0161 pozitivn\u011B. Pokou\u0161el se prosadit n\u00E1rok na vl\u00E1du nad cel\u00FDm n\u011Bkdej\u0161\u00EDm imp\u00E9riem, av\u0161ak jak dokl\u00E1d\u00E1 jeho konec, narazil na nep\u0159ekonateln\u00FD vnit\u0159n\u00ED odpor.Podporoval v\u011Bdy a um\u011Bn\u00ED. \u00DAdajn\u011B tak\u00E9 sepsal nejslavn\u011Bj\u0161\u00ED pozdn\u011B antickou vojenskou p\u0159\u00EDru\u010Dku, Strategikon (Taktika), rozd\u011Blenou do dvan\u00E1cti knih. Podle n\u011Bkter\u00FDch historik\u016F skon\u010Dila antika pr\u00E1v\u011B Maurikiovou smrt\u00ED, nebo\u0165 b\u011Bhem krize, kter\u00E1 m\u011Bla n\u00E1sleduj\u00EDc\u00EDch \u010Dty\u0159icet let ot\u0159\u00E1sat \u0159\u00EDmskou \u0159\u00ED\u0161\u00ED, se charakter \u0159\u00EDmsk\u00E9ho st\u00E1tu a spole\u010Dnosti z\u00E1sadn\u00EDm zp\u016Fsobem zm\u011Bnil."@cs . . . . "Flavius Mauricius Tiberius"@cs . . . "14926292"^^ . . . . . . . . . "92630"^^ . . . . . . . . . . "Mauricia"@cs . "Mauriki\u016Fv"@cs . "582"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Maurikia"@cs . . . "Maurikios (539\u2013602) byl v letech 582 a\u017E 602 c\u00EDsa\u0159em byzantsk\u00E9 \u0159\u00ED\u0161e a jedn\u00EDm z nejd\u016Fle\u017Eit\u011Bj\u0161\u00EDch ran\u011B byzantsk\u00FDch panovn\u00EDk\u016F v\u016Fbec. Jeho vl\u00E1da se vyzna\u010Dovala p\u0159edev\u0161\u00EDm obrann\u00FDmi boji na hranic\u00EDch.Flavius Mauricius Tiberius poch\u00E1zel z Arabissu v Kappadokii a byl \u00FAsp\u011B\u0161n\u00FDm vojev\u016Fdcem. Byl adoptov\u00E1n sv\u00FDm p\u0159edch\u016Fdcem c\u00EDsa\u0159em Tiberiem II. a po jeho smrti nastoupil na tr\u016Fn."@cs . "Maurikios"@cs . "53"^^ . . "Maurikios"@cs . . . . . . . . . . . . "4890"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . .