. . . . . . "merovejsk\u00E9"@cs . . . . . . . . "Merovejsk\u00E9 p\u00EDsmo je jedno z tzv. n\u00E1rodn\u00EDch p\u00EDsem, kter\u00E9 se u\u017E\u00EDvalo na \u00FAzem\u00ED dne\u0161n\u00ED Francie od 6. do 9. stolet\u00ED.P\u0159ibli\u017En\u011B na \u00FAzem\u00ED dne\u0161n\u00ED Francie v kancel\u00E1\u0159i Merovejc\u016F a prvn\u00EDch Karlovc\u016F se u\u017E\u00EDvalo zvl\u00E1\u0161tn\u00EDho typu kurzivn\u00EDho p\u00EDsma, kter\u00E9 se dnes ozna\u010Duje jako Merovejsk\u00E9. Zpo\u010D\u00E1tku se vyskytovalo pouze v kr\u00E1lovsk\u00FDch p\u00EDsemnostech, pozd\u011Bji se v\u0161ak objevuje v pozm\u011Bn\u011Bn\u00E9 form\u011B i v knih\u00E1ch a soukrom\u00FDch listin\u00E1ch. Jako v\u011Bt\u0161ina n\u00E1rodn\u00EDch p\u00EDsem vzniklo z mlad\u0161\u00ED \u0159\u00EDmsk\u00E9 kurz\u00EDvy. Nelze v\u0161ak hovo\u0159it o jednotn\u00E9m p\u00EDsmu - p\u016Fsobila zde spousta vn\u011Bj\u0161\u00EDch vliv\u016F a tak se vyskytuj\u00ED v r\u016Fzn\u00FDch koutech kr\u00E1lovstv\u00ED odli\u0161n\u00E9 varianty.Homogenn\u011Bj\u0161\u00ED merovejskou kurz\u00EDvou byly ps\u00E1ny p\u0159edev\u0161\u00EDm listiny, kter\u00E9 se vyzna\u010Duj\u00ED charakteristick\u00FDmi dlouh\u00FDmi zes\u00EDlen\u00FDmi d\u0159\u00EDky. Jednou z nejstar\u0161\u00EDch pam\u00E1tek tohoto p\u00EDsma je diplom kr\u00E1le Childeberta III. z roku 695 nebo listiny z kl\u00E1\u0161tera Saint Denis u Pa\u0159\u00ED\u017Ee. Zkratkov\u00FD reperto\u00E1r charakterizuje nadm\u011Brn\u00E1 skromnost. Zato se v\u0161ak zde vyskytuje spousta ligatur, kter\u00E9 spojuj\u00ED nejen dv\u011B \u010Di v\u00EDce p\u00EDsmen dohromady, ale doch\u00E1z\u00ED dokonce ke slou\u010Den\u00ED liter sousedn\u00EDch slov, co\u017E zap\u0159\u00ED\u010Di\u0148uje zna\u010Dnou obt\u00ED\u017Enost p\u0159i \u010Dten\u00ED. Tuto nev\u00FDhodu nav\u00EDc podporuje neuspo\u0159\u00E1dan\u00FD obraz p\u00EDsma. A\u010Dkoliv jsou ve v\u011Bt\u0161in\u011B p\u0159\u00EDpad\u016F litery reverzivn\u00ED, tato poloha se nezachov\u00E1vala d\u016Fsledn\u011B, proto se v textech objevuj\u00ED tak\u00E9 litery naklon\u011Bn\u00E9 vpravo nebo dokonce vzp\u0159\u00EDmen\u00E9. K typick\u00FDm liter\u00E1m merovejsk\u00E9 kurz\u00EDvy pat\u0159\u00ED otev\u0159en\u00E1 forma litery \u201Ea\u201C, kter\u00E9 se velmi n\u00E1padn\u011B podob\u00E1 p\u00EDsmenu \u201Eu\u201C. Jindy m\u00E1 podobu spojen\u00ED \u201Ecc\u201C, \u201Eic\u201C \u010Di \u201Eoc\u201C. Graf\u00E9m \u201Ec\u201C je tvo\u0159en dv\u011Bma \u201Ec\u201C postaven\u00FDmi na sob\u011B, pata litery \u201Et\u201C se velmi siln\u011B oh\u00FDb\u00E1 vpravo a b\u0159evno sm\u011Brem dol\u016F, \u010D\u00EDm\u017E vytv\u00E1\u0159\u00ED b\u0159\u00ED\u0161ko. Vznik\u00E1 t\u00EDm tvar podobn\u00FD uzav\u0159en\u00E9mu \u201Ea\u201C. Od 8. stolet\u00ED doch\u00E1z\u00ED k v\u011Bt\u0161\u00ED pravidelnosti p\u00EDsma. V listin\u00E1ch se prvky karolinsk\u00E9 minuskuly prosazuj\u00ED pozd\u011Bji ne\u017E v kodexech. U kr\u00E1lovsk\u00FDch p\u00EDsemnost\u00ED se setk\u00E1v\u00E1me se zv\u011Bt\u0161en\u00FDmi literami na prvn\u00EDm \u0159\u00E1dku, co\u017E je star\u00FD antick\u00FD zvyk z \u0159\u00EDmsk\u00FDch provinci\u00ED.Nejd\u016Fle\u017Eit\u011Bj\u0161\u00EDmi centry kni\u017En\u00EDho p\u00EDsma, kter\u00E9 vzniklo podobn\u011B jako kurz\u00EDva v 6. stolet\u00ED, se v tomto obdob\u00ED staly kl\u00E1\u0161tery Corbie, Laon a Luxeuil. Za nejstar\u0161\u00ED doklad jsou pova\u017Eov\u00E1ny homilie sv. Avita, biskupa v Laonu. Kni\u017En\u00ED variantu charakterizuje v\u011Bt\u0161\u00ED uspo\u0159\u00E1danost p\u00EDsmov\u00E9ho obrazu ne\u017E u listin, nenach\u00E1z\u00EDme zde velk\u00E9 mno\u017Estv\u00ED ligatur a tak\u00E9 jednotliv\u00E9 litery maj\u00ED pravideln\u011Bj\u0161\u00ED tvary. P\u0159esto si v\u0161ak zachov\u00E1v\u00E1 sv\u016Fj kurzivn\u00ED r\u00E1z, kter\u00FD se za\u010D\u00EDn\u00E1 m\u011Bnit a\u017E pod vlivem nastupuj\u00EDc\u00ED karolinsk\u00E9 minuskuly, kter\u00E1 v 9. stolet\u00ED zcela vytla\u010Dila merovejsk\u00E9 p\u00EDsmo z kodex\u016F. V ka\u017Ed\u00E9m v\u00FD\u0161e zm\u00EDn\u011Bn\u00E9m kl\u00E1\u0161te\u0159e lze spat\u0159it r\u016Fzn\u00E9 varianty merovejsk\u00E9 minuskuly. Tzv. \u201Ea typ\u201C z opatstv\u00ED Luxeuil, zalo\u017Een\u00E9 irsk\u00FDm mnichem Kolumb\u00E1nem v 6. stolet\u00ED, se vyzna\u010Duje p\u0159edev\u0161\u00EDm otev\u0159enou formou litery \u201Ea\u201C, kter\u00E1 je tvo\u0159ena dv\u011Bma tahy \u2013 obloukovit\u00FDm a lomen\u00FDm. P\u0159eva\u017Euje zde tendence k vertikalit\u011B a i p\u0159es snahu o potla\u010Den\u00ED kurzivn\u00EDch prvk\u016F a nepravideln\u00FDch ligatur p\u016Fsob\u00ED celkov\u00FD obraz p\u00EDsma t\u011B\u017Ekop\u00E1dn\u011B a nepravideln\u011B. Reprezentantem tohoto typu p\u00EDsma je tzv. Lekcion\u00E1\u0159 luxeuilsk\u00FD z druh\u00E9 poloviny 7. stolet\u00ED. Dal\u0161\u00EDm p\u0159edstavitelem kni\u017En\u00EDho merovejsk\u00E9ho p\u00EDsma je tzv. \u201Eaz typ\u201C z kl\u00E1\u0161tera Laon. Na rozd\u00EDl od luxeuilsk\u00E9 varianty jsou jednotliv\u00E9 litery u\u017E\u0161\u00ED a del\u0161\u00ED. Laonskou minuskulu reprezentuj\u00ED: litera \u201Ea\u201C, kter\u00E1 se skl\u00E1d\u00E1 ze dvou lomen\u00FDch tah\u016F; horn\u00ED \u010D\u00E1st p\u00EDsmene \u201Eg\u201C, kter\u00E1 m\u00E1 podobu troj\u00FAheln\u00EDku; zvl\u00E1\u0161tn\u00ED podoba \u201Ez\u201C. D\u016Fle\u017Eit\u00FDm centrem merovejsk\u00E9ho p\u00EDsemnictv\u00ED je tak\u00E9 kl\u00E1\u0161ter Corbie, zalo\u017Een\u00FD ve druh\u00E9 polovin\u011B 7. stolet\u00ED franskou kr\u00E1lovnou Bathildou. P\u00EDsa\u0159skou \u010Dinnost zde m\u016F\u017Eeme dolo\u017Eit ji\u017E v roce 661. Nejstar\u0161\u00ED typ p\u00EDsma z Corbie je tzv. \u201Eb typ\u201C, zn\u00E1m\u00FD z p\u011Bti rukopis\u016F z prvn\u00ED poloviny 8. stolet\u00ED. Jako u\u017E vypov\u00EDd\u00E1 samotn\u00E9 ozna\u010Den\u00ED, charakterizuje jej litera \u201Eb\u201C s otev\u0159en\u00FDm b\u0159\u00ED\u0161kem a uprost\u0159ed d\u0159\u00EDku p\u0159ipojuj\u00EDc\u00EDm se horizont\u00E1ln\u00EDm tahem. Tzv. \u201Eab typ\u201C, nebo tak\u00E9 jinak ozna\u010Dovan\u00FD jako Leuthar\u016Fv typ, se vyzna\u010Duje zvl\u00E1\u0161tn\u00ED formou litery \u201Ea\u201C, kter\u00E1 je slo\u017Eena z horizont\u00E1ln\u00EDho tahu a p\u00EDsmene \u201Ec\u201C. D\u00E1le u\u017E\u00EDv\u00E1 i star\u0161\u00ED podobu \u201Eb\u201C prvn\u00EDho typu. \u201ED\u201C se zde vyskytuje ve sv\u00E9 polounci\u00E1ln\u00ED nebo kurzivn\u00ED podob\u011B. Posledn\u00EDm typem je tzv. \u201Ee-N-a typ\u201C, jinak tak\u00E9 zvan\u00FD Maudramn\u016Fv typ. Je zn\u00E1m z n\u011Bkolika rukopis\u016F z 8. stolet\u00ED. M\u00E1 unci\u00E1ln\u00ED \u201Ee\u201C, \u201EN\u201C a otev\u0159en\u00E9 \u201Ea\u201C. Do dne\u0161n\u00EDho dne se vedou spory ohledn\u011B spr\u00E1vn\u00E9 datace t\u011Bchto t\u0159\u00ED typ\u016F minuskuly z Corbie. Podle Giulia Batelliho je nejmlad\u0161\u00ED \u201Eab\u201C typ, naopak Ludv\u00EDk Traube jej pova\u017Eoval za nejstar\u0161\u00ED. Hana P\u00E1tkov\u00E1 se domn\u00EDv\u00E1, \u017Ee se u\u017E\u00EDval v letech 780-830."@cs . . . . . "merovejsk\u00E9ho p\u00EDsma"@cs . "Merovejsk\u00E9 p\u00EDsmo je jedno z tzv. n\u00E1rodn\u00EDch p\u00EDsem, kter\u00E9 se u\u017E\u00EDvalo na \u00FAzem\u00ED dne\u0161n\u00ED Francie od 6. do 9. stolet\u00ED.P\u0159ibli\u017En\u011B na \u00FAzem\u00ED dne\u0161n\u00ED Francie v kancel\u00E1\u0159i Merovejc\u016F a prvn\u00EDch Karlovc\u016F se u\u017E\u00EDvalo zvl\u00E1\u0161tn\u00EDho typu kurzivn\u00EDho p\u00EDsma, kter\u00E9 se dnes ozna\u010Duje jako Merovejsk\u00E9. Zpo\u010D\u00E1tku se vyskytovalo pouze v kr\u00E1lovsk\u00FDch p\u00EDsemnostech, pozd\u011Bji se v\u0161ak objevuje v pozm\u011Bn\u011Bn\u00E9 form\u011B i v knih\u00E1ch a soukrom\u00FDch listin\u00E1ch. Jako v\u011Bt\u0161ina n\u00E1rodn\u00EDch p\u00EDsem vzniklo z mlad\u0161\u00ED \u0159\u00EDmsk\u00E9 kurz\u00EDvy."@cs . . . . . . . "merovejsk\u00E9 kurz\u00EDvy"@cs . . . . . . . . . . . . "Merovejsk\u00E9 p\u00EDsmo"@cs . . . "15215426"^^ . . . "38"^^ . . . . . . . "761334"^^ . . "5611"^^ .