. . . . . . . . . "Modern\u00ED evolu\u010Dn\u00ED synt\u00E9za"@cs . "modern\u00ED evolu\u010Dn\u00ED synt\u00E9za"@cs . . "hudebn\u00EDm albu rockov\u00E9 skupiny Blue Effect"@cs . "modern\u00ED evolu\u010Dn\u00ED synt\u00E9zou"@cs . . "modern\u00ED evolu\u010Dn\u00ED synt\u00E9zu"@cs . . "modern\u00ED synt\u00E9za"@cs . . . . . "Modern\u00ED evolu\u010Dn\u00ED synt\u00E9za"@cs . . . . "Modern\u00ED evolu\u010Dn\u00ED synt\u00E9za (jin\u00FDmi n\u00E1zvy t\u00E9\u017E nov\u00E1 synt\u00E9za, modern\u00ED synt\u00E9za, evolu\u010Dn\u00ED synt\u00E9za nebo neodarwinistick\u00E1 synt\u00E9za) je slou\u010Den\u00ED my\u0161lenek n\u011Bkolika biologick\u00FDch obor\u016F, kter\u00E1 je v sou\u010Dasnosti \u0161iroce uzn\u00E1vanou teori\u00ED evoluce. Synt\u00E9za prob\u00EDhala v prvn\u00ED polovin\u011B 20. stolet\u00ED a je spolu s Darwinov\u00FDm zalo\u017Een\u00EDm evolu\u010Dn\u00ED biologie pova\u017Eov\u00E1na za jednu z nejv\u011Bt\u0161\u00EDch revoluc\u00ED v biologii. Podn\u011Btem k synt\u00E9ze byl v\u00FDvoj v popula\u010Dn\u00ED genetice ve 20. a 30. letech, kter\u00FD uk\u00E1zal slu\u010Ditelnost mendelovsk\u00E9 genetiky s p\u0159irozen\u00FDm v\u00FDb\u011Brem. Synt\u00E9za je st\u00E1le z velk\u00E9 \u010D\u00E1sti sou\u010D\u00E1st\u00ED v\u011Bdeck\u00E9ho paradigmatu.Modern\u00ED synt\u00E9za vy\u0159e\u0161ila probl\u00E9my a spory zp\u016Fsoben\u00E9 specializac\u00ED a \u0161patnou komunikac\u00ED mezi biology na po\u010D\u00E1tku 20. stolet\u00ED. V centru t\u011Bchto spor\u016F byla ot\u00E1zka, zda je mendelovsk\u00E1 genetika slu\u010Diteln\u00E1 s postupnou evoluc\u00ED p\u0159\u00EDrodn\u00EDm v\u00FDb\u011Brem. Dal\u0161\u00ED ot\u00E1zkou bylo, zda v\u00FDrazn\u00E9 a dlouhodob\u00E9 zm\u011Bny (makroevoluce) pozorovan\u00E9 paleontology jsou vysv\u011Btliteln\u00E9 drobn\u00FDmi zm\u011Bnami v populac\u00EDch (mikroevoluce). Synt\u00E9za shrnula poznatky z mnoha biologick\u00FDch obor\u016F, hlavn\u011B z genetiky, cytologie, systematiky, botaniky, morfologie, ekologie a paleontologie.Term\u00EDn zavedl Julian Huxley ve sv\u00E9 knize Evolution: The Modern Synthesis (\u010Desky doslova Evoluce: modern\u00ED synt\u00E9za) z roku 1942. Mezi dal\u0161\u00EDmi v\u00FDrazn\u00FDmi postavami synt\u00E9zy byli Ronald Fisher, Theodosius Dobzhansky, J. B. S. Haldane, Sewall Wright, E. B. Ford, Ernst Mayr, Bernhard Rensch, Sergej Sergejevi\u010D \u010Cetverikov, George Gaylord Simpson a George Ledyard Stebbins."@cs . . "15421592"^^ . "Nov\u00E1 synt\u00E9za"@cs . "Novou synt\u00E9zu"@cs . . . . . . . . . "Modern\u00ED evolu\u010Dn\u00ED synt\u00E9za (jin\u00FDmi n\u00E1zvy t\u00E9\u017E nov\u00E1 synt\u00E9za, modern\u00ED synt\u00E9za, evolu\u010Dn\u00ED synt\u00E9za nebo neodarwinistick\u00E1 synt\u00E9za) je slou\u010Den\u00ED my\u0161lenek n\u011Bkolika biologick\u00FDch obor\u016F, kter\u00E1 je v sou\u010Dasnosti \u0161iroce uzn\u00E1vanou teori\u00ED evoluce. Synt\u00E9za prob\u00EDhala v prvn\u00ED polovin\u011B 20. stolet\u00ED a je spolu s Darwinov\u00FDm zalo\u017Een\u00EDm evolu\u010Dn\u00ED biologie pova\u017Eov\u00E1na za jednu z nejv\u011Bt\u0161\u00EDch revoluc\u00ED v biologii. Podn\u011Btem k synt\u00E9ze byl v\u00FDvoj v popula\u010Dn\u00ED genetice ve 20. a 30."@cs . "neodarwinovsk\u00E9 synt\u00E9ze"@cs . . "Nov\u00E1 synt\u00E9za"@cs . . . . "modern\u00ED evolu\u010Dn\u00ED synt\u00E9ze"@cs . "38"^^ . . "743450"^^ . . "Nov\u00E1 synt\u00E9za"@cs . . "modern\u00ED evolu\u010Dn\u00ED synt\u00E9zy"@cs . . . . . "5335"^^ . . . . . . . . .