. "Norsk\u00E1 n\u00E1\u0159e\u010D\u00ED jsou mluven\u00E9 formy norsk\u00E9ho jazyka, omezen\u00E9 na ur\u010Dit\u00E9 oblasti Norska. N\u00E1\u0159e\u010D\u00ED maj\u00ED v Norsku velkou presti\u017E. N\u00E1\u0159e\u010Dn\u00ED nebo n\u00E1\u0159e\u010Dn\u011B zabarven\u00E1 mluva se \u010Dasto pou\u017E\u00EDv\u00E1 v rozhlase, literatu\u0159e, divadle apod. Existuj\u00ED liter\u00E1rn\u00ED d\u00EDla psan\u00E1 dialektem.Norsk\u00E1 n\u00E1\u0159e\u010D\u00ED se d\u011Bl\u00ED do dvou velk\u00FDch skupin: v\u00FDchodonorsk\u00E1 n\u00E1\u0159e\u010D\u00ED (\u00F8stnorsk), kam pat\u0159\u00ED i skupina n\u00E1\u0159e\u010D\u00ED Tr\u00F8ndelagu (tr\u00F8ndsk), a z\u00E1padonorsk\u00E1 n\u00E1\u0159e\u010D\u00ED (vestnorsk), ke kter\u00FDm n\u00E1le\u017E\u00ED i skupina severonorsk\u00E1 (nordnorsk).N\u011Bkter\u00E1 n\u00E1\u0159e\u010D\u00ED jsou vz\u00E1jemn\u011B tak odli\u0161n\u00E1, \u017Ee nemus\u00ED b\u00FDt pro obyvatele jin\u00FDch oblast\u00ED dob\u0159e srozumiteln\u00E1.V\u00FDchodonorsk\u00E1 n\u00E1\u0159e\u010D\u00ED maj\u00ED n\u00E1sleduj\u00EDc\u00ED rysy, kter\u00FDmi se li\u0161\u00ED od z\u00E1padonorsk\u00FDch: Pravidlo rovnov\u00E1hy: Ve dvouslabi\u010Dn\u00FDch slovech, jejich\u017E prvn\u00ED slabika byla ve star\u00E9 nor\u0161tin\u011B dlouh\u00E1, do\u0161lo k redukci druh\u00E9 slabiky, v Tr\u00F8ndelagu zcela zanikla. U slov s historicky kr\u00E1tkou prvn\u00ED slabikou k t\u00E9to redukci/z\u00E1niku nedo\u0161lo. Nap\u0159. v tvarech infinitivu (tzv. \u201Eroz\u0161t\u011Bpen\u00FD\u201C infinitiv; viz Hlavn\u00ED rysy): kaste [-\u0258] < kasta (h\u00E1zet) vs. lesa (\u010D\u00EDst). Tzv. \u201Etlust\u00E9 l\u201C [\u027D] \u2013 zvl\u00E1\u0161tn\u00ED hl\u00E1ska, pozi\u010Dn\u00ED varianta (alofon) /l/, vznikl\u00E1 z p\u016Fvodn\u00ED skupiny /r\u00F0/.\u2191 Berkov (2002), s. 163\u2013164, 323.\u2191 Norwegian (Norsk): Dialects [online]. Washington: National Virtual Translation Center, 2007 [cit. 2008-01-10]. Dostupn\u00E9 online. (anglicky)"@cs . "2008-03-18"^^ . "Sou\u010Dasn\u00E9 germ\u00E1nsk\u00E9 jazyky = Sovremennyje germanskije jazyki"@cs . . "9744"^^ . . "Vest\u00F8l"@cs . . "Valerij Pavlovi\u010D"@cs . . . . . . . . . "Magne"@cs . . . . . . "N\u00E1\u0159e\u010D\u00ED nor\u0161tiny"@cs . . . . "Magne Vest\u00F8l"@cs . . . "2002"^^ . "80"^^ . "300018"^^ . . . . . . . . . . . . "N\u00E1\u0159e\u010D\u00ED nor\u0161tiny"@cs . . . "14414452"^^ . . . "1"^^ . . . "[Oslo?]"@cs . . . . . . "norsky"@cs . "Karolinum"@cs . "60"^^ . . . . . "Praha"@cs . . . "severonorsk\u00FDch"@cs . . "Berkov"@cs . . "Norsk\u00E1 n\u00E1\u0159e\u010D\u00ED jsou mluven\u00E9 formy norsk\u00E9ho jazyka, omezen\u00E9 na ur\u010Dit\u00E9 oblasti Norska. N\u00E1\u0159e\u010D\u00ED maj\u00ED v Norsku velkou presti\u017E. N\u00E1\u0159e\u010Dn\u00ED nebo n\u00E1\u0159e\u010Dn\u011B zabarven\u00E1 mluva se \u010Dasto pou\u017E\u00EDv\u00E1 v rozhlase, literatu\u0159e, divadle apod."@cs . "dialekty"@cs . . . . . . . . . . . . "Dialektomr\u00E5der og dialektkjennetegn"@cs . "Renata Blatn\u00E1"@cs .