. . . . . "Po prvn\u00ED sv\u011Btov\u00E9 v\u00E1lce pro\u017E\u00EDvala n\u011Bmeck\u00E1 kinematografie kr\u00E1tk\u00E9 obdob\u00ED intenzivn\u00EDho rozkv\u011Btu. Kv\u016Fli znehodnocen\u00ED marky bylo mo\u017En\u00E9 prod\u00E1vat n\u011Bmeck\u00E9 filmy do zahrani\u010D\u00ED za n\u00EDzk\u00E9 ceny a na druh\u00E9 stran\u011B byl zisk z ciz\u00EDch film\u016F na n\u011Bmeck\u00E9m trhu tak n\u00EDzk\u00FD, \u017Ee se producenti ani nesna\u017Eili je uv\u00E1d\u011Bt."@cs . "Po prvn\u00ED sv\u011Btov\u00E9 v\u00E1lce pro\u017E\u00EDvala n\u011Bmeck\u00E1 kinematografie kr\u00E1tk\u00E9 obdob\u00ED intenzivn\u00EDho rozkv\u011Btu. Kv\u016Fli znehodnocen\u00ED marky bylo mo\u017En\u00E9 prod\u00E1vat n\u011Bmeck\u00E9 filmy do zahrani\u010D\u00ED za n\u00EDzk\u00E9 ceny a na druh\u00E9 stran\u011B byl zisk z ciz\u00EDch film\u016F na n\u011Bmeck\u00E9m trhu tak n\u00EDzk\u00FD, \u017Ee se producenti ani nesna\u017Eili je uv\u00E1d\u011Bt. Tato situace p\u0159il\u00E1kala k filmu pr\u016Fmysln\u00EDky a bank\u00E9\u0159e, kte\u0159\u00ED zde vid\u011Bli v\u00FDhodnou investici, a pr\u00E1v\u011B takto vznikla ob\u0159\u00ED koncernov\u00E1 firma UFA.Prvn\u00EDch p\u011Bt let po v\u00E1lce byly nejplodn\u011Bj\u0161\u00EDm obdob\u00EDm n\u011Bmeck\u00E9 kinematografie. B\u011Bhem nich byla n\u011Bmeck\u00E1 spole\u010Dnost su\u017Eov\u00E1na soci\u00E1ln\u00EDmi nepokoji, b\u00EDdou a hladem. Filmov\u00E1 tvorba se zam\u011B\u0159ovala na historick\u00E9 v\u00FDpravn\u00E9 filmy, ale do pop\u0159ed\u00ED se n\u011Bmeck\u00E1 kinematografie dostala zejm\u00E9na d\u00EDky dv\u011Bma sm\u011Br\u016Fm, kter\u00E9 z tohoto pov\u00E1le\u010Dn\u00E9ho p\u011Btilet\u00ED u\u010Dinily klasickou \u00E9ru, a to expresionismus (d\u016Fraz na v\u00FDrazovost v obsahu i form\u011B, tedy ve filmu zejm\u00E9na origin\u00E1ln\u00ED v\u00FDtvarn\u00E9 \u0159e\u0161en\u00ED sc\u00E9ny, nov\u00E9 vyu\u017Eit\u00ED mo\u017Enost\u00ED dekorace, kost\u00FDm\u016F a osv\u011Btlen\u00ED) a kammerspiel (realismus a\u017E naturalismus, st\u0159\u00EDzliv\u00E9 pod\u00E1n\u00ED problematiky, n\u00E1zev odvozen od komorn\u00ED divadeln\u00ED hry psychologick\u00E9ho charakteru).Se stabilizac\u00ED marky doch\u00E1zelo k utlumov\u00E1n\u00ED filmov\u00E9 produkce, ale jak uv\u00E1d\u00ED Bernard a Fr\u00FDdlov\u00E1 (Mal\u00FD labyrint filmu, Praha: Albatros, 1988), se v roce 1922 v N\u011Bmecku vyrobilo 474 hran\u00FDch film\u016F. Po roce 1924 se konsolidovaly hospod\u00E1\u0159sk\u00E9 i politick\u00E9 pom\u011Bry, co\u017E na kinematografii p\u016Fsobilo nep\u0159\u00EDzniv\u011B. Um\u011Bleck\u00E9 ambice brzy vzaly za sv\u00E9, mnoho tv\u016Frc\u016F se rozhodlo pro cestu z\u00E1bavn\u00FDch film\u016F, \u0159ada jich ode\u0161la do USA. Ti, kte\u0159\u00ED z\u016Fstali, se v\u011Bnovali nap\u0159\u00EDklad film\u016Fm pr\u016F\u0159ezov\u00FDm (v centru pozornosti nen\u00ED jedinec, ale dav) \u010Di prolet\u00E1\u0159sk\u00FDm. Zaj\u00EDmavost\u00ED tehdej\u0161\u00ED n\u011Bmeck\u00E9 kinematografie jsou tzv. horsk\u00E9 (\u010Di tak\u00E9 alpsk\u00E9) filmy, popisuj\u00EDc\u00ED romantickou kr\u00E1su hor, ly\u017Eov\u00E1n\u00ED a alpinismus.Kinematografie v N\u011Bmecku se dlouho br\u00E1nila zaveden\u00ED zvuku (a podle Bernarda a Fr\u00FDdlov\u00E9 byly je\u0161t\u011B v roce 1931 dv\u011B t\u0159etiny n\u011Bmeck\u00FDch film\u016F n\u011Bm\u00E9) a d\u0159\u00EDve, ne\u017E zaveden\u00ED zvuku sta\u010Dilo podstatn\u011B zv\u00FD\u0161it z\u00E1jem publika, jako se tomu stalo v USA, postihla N\u011Bmecko hospod\u00E1\u0159sk\u00E1 krize, kter\u00E1 m\u011Bla na sv\u011Bdom\u00ED nejen pokles n\u00E1v\u0161t\u011Bvnosti a zv\u00FD\u0161en\u00ED v\u00FDrobn\u00EDch n\u00E1klad\u016F, ale na druh\u00E9 stran\u011B p\u0159inesla tak\u00E9 obdob\u00ED hospod\u00E1\u0159sk\u00FDch, soci\u00E1ln\u00EDch i politick\u00FDch nejistot, v d\u016Fsledku \u010Deho\u017E nastal druh\u00FD zlat\u00FD v\u011Bk n\u011Bmeck\u00E9 kinematografie v letech 1929\u20131933, kter\u00FD nav\u00E1zal na tradici expresionismu a kammerspielu, av\u0161ak st\u00E1le byla n\u011Bmeck\u00E1 produkce p\u0159edev\u0161\u00EDm ve znamen\u00ED veseloher a hudebn\u00EDch film\u016F. Od po\u010D\u00E1tku roku 1933, kdy se Hitler ujal moci, byla kinematografie v N\u011Bmecku pod\u0159\u00EDzena ministerstvu propagandy. Na po\u010D\u00E1tku obdob\u00ED nacismu vznikaly filmy oslavuj\u00EDc\u00ED nacistickou stranu, ale ministerstvo propagandy je z\u00E1hy zak\u00E1zalo, nebo\u0165 bylo z\u0159ejm\u00E9, \u017Ee pro c\u00EDle nacist\u016F budou l\u00E9pe slou\u017Eit filmy z\u00E1bavn\u00E9 a historick\u00E9, kter\u00E9 l\u00ED\u010D\u00ED velk\u00E9 postavy n\u011Bmeck\u00FDch d\u011Bjin. Jak se pomalu bl\u00ED\u017Eila v\u00E1lka, objevovaly se v\u00EDce a v\u00EDce filmy s v\u00E1le\u010Dnou tematikou a tak\u00E9 samoz\u0159ejm\u011B filmy antisemitsk\u00E9 a v\u016Fbec n\u00E1rodn\u011B nesn\u00E1\u0161enliv\u00E9; v pr\u016Fb\u011Bhu v\u00E1lky pak filmy, kter\u00E9 pomlouvaly a odsuzovaly t\u00E9m\u011B\u0159 v\u0161echny ostatn\u00ED n\u00E1rody."@cs . . . . . . . "N\u011Bmeck\u00E1 meziv\u00E1le\u010Dn\u00E1 kinematografie"@cs . . . . . "390887"^^ . . . . . . . . . "3645"^^ . . . . "15329805"^^ . . . . . "46"^^ . . . . . . .