. . . . . . . . "8519"^^ . . . . . . "logick\u00FD pozitivismus"@cs . . . . "56"^^ . . "novopozitivisticky"@cs . "Novopozitivismus"@cs . . . . . "novopozitivistick\u00E9"@cs . . . . . . . . . . "Novopozitivismus (mimo \u010Desk\u00E9 zem\u011B ozna\u010Dovan\u00FD logick\u00FD pozitivismus a zhruba od konce 30. let logick\u00FD empirismus) je filosofick\u00FD sm\u011Br, kter\u00FD vznikl na po\u010D\u00E1tku 20. stolet\u00ED a klade si za \u00FAkol \u0159e\u0161it vztah filosofie a v\u011Bdy v ot\u00E1zce relevance v\u00FDpov\u011Bdi o sv\u011Bt\u011B. Z\u00E1kladn\u00EDmi prvky tohoto u\u010Den\u00ED jsou empirismus (p\u0159esv\u011Bd\u010Den\u00ED o p\u016Fvodu ve\u0161ker\u00E9ho pozn\u00E1n\u00ED ve smyslov\u00E9 zku\u0161enosti) a racionalismus, resp. scientismus (form\u00E1ln\u00ED logika a matematika, nezpochybniteln\u00E9 deduktivn\u00ED odvozov\u00E1n\u00ED). Ozna\u010Den\u00ED neopozitivismus se \u010Dasto pou\u017E\u00EDv\u00E1 v kritick\u00E9m smyslu. V r\u00E1mci modern\u00ED v\u011Bdeckoteoretick\u00E9 diskuse se neopozitivismus rozvinul natolik, \u017Ee nem\u016F\u017Ee b\u00FDt pova\u017Eov\u00E1n za jednotnou v\u011Bdeckou koncepci. Zakladatel\u00E9 navazovali na empiriokriticismus Ernsta Macha a logick\u00FD atomismus Bertranda Russella a Ludwiga Wittgensteina. Velk\u00FDm impulsem pro vznik t\u00E9to teorie byla Wittgensteinova pr\u00E1ce Tractatus Logico-Philosophicus.P\u0159edstaviteli novopozitivismu byli Hans Hahn, Moritz Schlick, rakousk\u00FD filosof a logik Rudolf Carnap p\u016Fsob\u00EDc\u00ED b\u011Bhem t\u0159ic\u00E1t\u00FDch let 20. stolet\u00ED jako profesor n\u011Bmeck\u00E9 univerzity v Praze, Hans Reichenbach, Herbert Feigl, Otto Neurath a dal\u0161\u00ED (V\u00EDde\u0148sk\u00FD krou\u017Eek). V\u00FDvoj u\u010Den\u00ED v\u00FDznamn\u011B ovlivnil rakousk\u00FD sociolog Karl Popper, aktivn\u00ED \u010Dlen liber\u00E1ln\u00EDho \"think tank\" a hlavn\u00ED p\u0159edstavitel kritick\u00E9ho racionalismu, hlavn\u011B jako oponent Carnapa. Karl Popper p\u0159i\u0161el s principem falzifikace (vyvr\u00E1cen\u00ED), co\u017E byl onen hlavn\u00ED rozd\u00EDl mezi n\u00EDm a Carnapem, kter\u00FD zast\u00E1val princip verifikace (ov\u011B\u0159en\u00ED).P\u016Fvodn\u00ED ko\u0159en neopozitivismu je ov\u0161em americk\u00FD a je spojen se jm\u00E9nem a d\u00EDlem G. A. Lundberga. Lundberg byl siln\u011B ovlivn\u011Bn americk\u00FDm behaviorismem, psychologickou teori\u00ED, kter\u00E1 odvozuje na\u0161e v\u011Bd\u011Bn\u00ED o lidsk\u00E9 psychice z viditeln\u00E9ho (manifestn\u00EDho) chov\u00E1n\u00ED. Krom\u011B toho byl siln\u011B ovlivn\u011Bn fyzikem P. Bridgmanem, kter\u00FD zavedl do v\u011Bdy pojem operacion\u00E1ln\u00ED definice: pojem m\u00E1 m\u00EDsto ve v\u011Bd\u011B tehdy a jen tehdy, jestli\u017Ee dok\u00E1\u017Eeme uk\u00E1zat, jak je mo\u017En\u00E9 jej pozorovat nebo m\u011B\u0159it a jak\u00E9 operace k tomu m\u016F\u017Eeme pou\u017E\u00EDt."@cs . . . "logick\u00E9 pozitivisty"@cs . "16394307"^^ . . . . "novopozitivisty"@cs . . . . . . . . . . . . . . . "14047"^^ . "novopozitivismu"@cs . "novopozitivismus"@cs . . . "Novopozitivismus"@cs . . . "neopozitivismu"@cs . . . "Novopozitivismus (mimo \u010Desk\u00E9 zem\u011B ozna\u010Dovan\u00FD logick\u00FD pozitivismus a zhruba od konce 30. let logick\u00FD empirismus) je filosofick\u00FD sm\u011Br, kter\u00FD vznikl na po\u010D\u00E1tku 20. stolet\u00ED a klade si za \u00FAkol \u0159e\u0161it vztah filosofie a v\u011Bdy v ot\u00E1zce relevance v\u00FDpov\u011Bdi o sv\u011Bt\u011B. Z\u00E1kladn\u00EDmi prvky tohoto u\u010Den\u00ED jsou empirismus (p\u0159esv\u011Bd\u010Den\u00ED o p\u016Fvodu ve\u0161ker\u00E9ho pozn\u00E1n\u00ED ve smyslov\u00E9 zku\u0161enosti) a racionalismus, resp. scientismus (form\u00E1ln\u00ED logika a matematika, nezpochybniteln\u00E9 deduktivn\u00ED odvozov\u00E1n\u00ED)."@cs . . . . "novopositivismus"@cs . . . "verifikovan\u00FDch"@cs . . "novopozitivist\u016F"@cs .