"paradox dvoj\u010Dat"@cs . . . . . "paradoxu dvoj\u010Dat"@cs . . . . "Paradox dvoj\u010Dat"@cs . "16572674"^^ . "397768"^^ . . "Paradox dvoj\u010Dat"@cs . . . . . "Ve speci\u00E1ln\u00ED teorii relativity je paradox dvoj\u010Dat my\u0161lenkov\u00FDm experimentem, v kter\u00E9m jeden z bratr\u016F - identick\u00FDch dvoj\u010Dat, kter\u00FD cestoval do vesm\u00EDru (t\u0159eba na Sirius a hned zp\u011Bt), najde po n\u00E1vratu sv\u00E9ho bratra, kter\u00FD z\u016Fstal na Zemi, star\u0161\u00EDho. Samoz\u0159ejm\u011B p\u0159edpokl\u00E1d\u00E1me, \u017Ee onen vesm\u00EDrn\u00FD bratr cestoval rychlost\u00ED srovnatelnou s rychlost\u00ED sv\u011Btla. \u010Cas na jeho hodink\u00E1ch tedy podle STR ub\u00EDh\u00E1 pomaleji, stejn\u011B tak pomaleji st\u00E1rnou jeho bu\u0148ky a cel\u00E9 jeho t\u011Blo.Jeliko\u017E v p\u0159\u00EDrod\u011B se d\u011Bj\u00ED jenom kr\u00E1sn\u00E9 v\u011Bci a symetrie je jist\u011B n\u00E1dhern\u00E1, i zde ji lze nal\u00E9zt. Pod\u00EDvejme se nyn\u00ED na celou ud\u00E1lost z pohledu vesm\u00EDrn\u00E9ho bratra. Z jeho pohledu se pohybuje Zem\u011B i s jeho bratrem, pomaleji by tedy m\u011Bl plynout \u010Das na Zemi. Na Zem by se tedy vesm\u00EDrn\u00FD bratr m\u011Bl vr\u00E1tit star\u0161\u00ED. Jak tento paradox vysv\u011Btlit?Vysv\u011Btlen\u00ED je, \u017Ee tato symetrie plat\u00ED jen pro inerci\u00E1ln\u00ED soustavy. Cestuj\u00EDc\u00ED dvoj\u010De v\u0161ak muselo p\u0159i startu zrychlit, v p\u016Fli cesty se oto\u010Dit a na konci zase zpomalit a p\u0159ist\u00E1t, nepohybuje se tedy v\u016F\u010Di prvn\u00EDmu dvoj\u010Deti rovnom\u011Brn\u00FDm p\u0159\u00EDmo\u010Dar\u00FDm pohybem. Symetrie tedy neplat\u00ED, cestuj\u00EDc\u00ED dvoj\u010De skute\u010Dn\u011B zest\u00E1rne m\u00E9n\u011B ne\u017E to na zemi[1][2]. Toto schema paradoxu dvoj\u010Dat nen\u00ED jedin\u00E9 mo\u017En\u00E9. Komparace st\u00E1\u0159\u00ED dvoj\u010Dat podle jejich vzhledu nen\u00ED v principu podm\u00EDn\u011Bna jejich fyzickou p\u0159\u00EDtomnost\u00ED a je tedy mo\u017En\u00E1 i bez obr\u00E1tky astrolodi, ov\u0161em ve spolupr\u00E1ci s jinou obydlenou planetou, kolem n\u00ED\u017E astrolo\u010F pouze prol\u00E9t\u00E1. P\u0159i bl\u00EDzk\u00E9m pr\u016Fletu lodi p\u0159ed\u00E1 pos\u00E1dka obyvatel\u016Fm t\u00E9to planety \u00FAdaje sv\u00FDch lodn\u00EDch hodin s kalend\u00E1\u0159em a pr\u00E1v\u011B sejmutou fotografii, (videem) dvoj\u010Dete. Ti v\u0161e ode\u0161lou b\u011B\u017En\u00FDm zp\u016Fsobem na Zemi, kde lid\u00E9 provedou komparaci st\u00E1\u0159\u00ED obou bratr\u016F podle jejich fotografi\u00ED, (pozemsk\u00E9 dvoj\u010De k tomuto \u00FA\u010Delu vyfotografovali ji\u017E v dob\u011B, kdy se podle jejich propo\u010Dt\u016F astrolo\u010F nach\u00E1zela v bl\u00EDzkosti t\u00E9 jin\u00E9 planety; znaj\u00ED toti\u017E jej\u00ED vzd\u00E1lenost i rychlost lodi). Z\u00EDskan\u00E1 diference st\u00E1\u0159\u00ED (vzhledu) dvoj\u010Dat je v\u00FDrazn\u011Bj\u0161\u00ED, kdy\u017E se astrolo\u010F pohybuje setrva\u010Dn\u011B rychlost\u00ED velice bl\u00EDzk\u00E9 c, nap\u0159 0,98c, kdy Lorentz\u016Fv faktor Lf = 5 a kdy\u017E vzd\u00E1lenost ciz\u00ED planety je v\u011Bt\u0161\u00ED ne\u017E 5 l.y. V tomto uspo\u0159\u00E1d\u00E1n\u00ED experimentu odpad\u00E1 obr\u00E1tka lodi a s n\u00ED spojovan\u00E1 zm\u011Bna sou\u0159adnicov\u00E9ho syst\u00E9mu, kter\u00E1 slou\u017E\u00ED jako kl\u00ED\u010Dov\u00FD argument p\u0159i interpretaci klasick\u00E9ho \u201Eparadoxu dvoj\u010Dat\u201C. Skute\u010Dnost, \u017Ee ke komparaci fotografi\u00ED dojde a\u017E po z\u00EDsk\u00E1n\u00ED \u00FAdaj\u016F prost\u0159ednictv\u00EDm spolupracuj\u00EDc\u00ED planety neub\u00EDr\u00E1 na v\u011Brohodnosti experimentu. Podstatn\u00E9 je, \u017Ee ob\u011B fotografie byly prokazateln\u011B sejmuty v dob\u011B, kdy astrolo\u010F se nach\u00E1zela v nejv\u011Bt\u0161\u00ED bl\u00EDzkosti planety, ji\u017E m\u00EDjela."@cs . "2913"^^ . "Ve speci\u00E1ln\u00ED teorii relativity je paradox dvoj\u010Dat my\u0161lenkov\u00FDm experimentem, v kter\u00E9m jeden z bratr\u016F - identick\u00FDch dvoj\u010Dat, kter\u00FD cestoval do vesm\u00EDru (t\u0159eba na Sirius a hned zp\u011Bt), najde po n\u00E1vratu sv\u00E9ho bratra, kter\u00FD z\u016Fstal na Zemi, star\u0161\u00EDho. Samoz\u0159ejm\u011B p\u0159edpokl\u00E1d\u00E1me, \u017Ee onen vesm\u00EDrn\u00FD bratr cestoval rychlost\u00ED srovnatelnou s rychlost\u00ED sv\u011Btla."@cs . . . . "paradoxem dvoj\u010Dat"@cs . "7"^^ .