. . . . . . . "Invertebrate Zoology"@cs . . . . . . . . . . . . . "Buchar"@cs . . . . . . "Pavouk\u016F"@cs . "Jan"@cs . . . "pavouk"@cs . . "Atlasy"@cs . "E. E."@cs . "Rainer"@cs . . "pod\u0159\u00E1dy"@cs . "K\u016Frka"@cs . . "0"^^ . "pavouk\u016F"@cs . . . . . . . . . . . "Fort Worth"@cs . . "anglicky"@cs . . . . . . . "R. D"@cs . . "Macek"@cs . . . . . "Anton\u00EDn"@cs . . . . . . . "Pavou\u010Dek"@cs . . . . . "Pavouk"@cs . . . . . . . "Pavouci - webov\u00E9 str\u00E1nky se soupisem a fotografiemi pavouk\u016F \u010Cesk\u00E9 republiky"@cs . . "1996"^^ . . . . . . . . . . . . . "2004"^^ . . . . . . . "16509278"^^ . . . . . . . "pavouk\u016Fm"@cs . . "2001"^^ . . . "162"^^ . . "2015"^^ . . . . . . . . . . "R. S."@cs . "New York"@cs . . . "Pavouci (Araneae) jsou \u010Dlenovci se \u010Dty\u0159mi p\u00E1ry nohou a chelicerami (klep\u00EDtky), do kter\u00FDch \u00FAst\u00ED v\u00FDvod jedov\u00FDch \u017El\u00E1z. Jsou nejv\u011Bt\u0161\u00EDm \u0159\u00E1dem pavoukovc\u016F s vysokou druhovou rozmanitost\u00ED. Pavouci se vyskytuj\u00ED na ka\u017Ed\u00E9m kontinentu krom\u011B Antarktidy a t\u00E9m\u011B\u0159 v ka\u017Ed\u00E9m prost\u0159ed\u00ED krom\u011B vzduchu a mo\u0159e. K lednu 2017 bylo zaznamen\u00E1no 46 410 druh\u016F a 109 \u010Deled\u00ED pavouk\u016F; nicm\u00E9n\u011B ve v\u011Bdeck\u00E9 komunit\u011B panuj\u00ED nejasnosti v tom, jak tyto \u010Deledi klasifikovat, co\u017E dokazuje po\u010Det v\u00EDce ne\u017E 20 r\u016Fzn\u00FDch klasifikac\u00ED, kter\u00E9 byly navr\u017Eeny od roku 1900. V \u010Cesk\u00E9 republice bylo zaznamen\u00E1no 879 druh\u016F, z toho 27 je pova\u017Eov\u00E1no za v \u010CR ji\u017E vyhynul\u00E9 a dal\u0161\u00EDch 483 se dle t\u0159et\u00EDho vyd\u00E1n\u00ED \u010Cerven\u00E9ho seznamu pavouk\u016F \u010CR nach\u00E1z\u00ED v r\u016Fzn\u00E9m stupni ohro\u017Een\u00ED.Anatomicky se pavouci od ostatn\u00EDch \u010Dlenovc\u016F li\u0161\u00ED t\u00EDm, \u017Ee v\u011Bt\u0161inou maj\u00ED t\u011Blo rozd\u011Bleno na dv\u011B tagmata (funk\u010Dn\u00ED celky), hlavohru\u010F a zade\u010Dek, kter\u00E1 jsou spojena malou v\u00E1lcovitou stopkou (pedicelem). Na rozd\u00EDl od hmyzu nemaj\u00ED tykadla. A\u017E na nejprimitivn\u011Bj\u0161\u00ED skupinu, skl\u00EDpko\u0161e (Mesothelae), maj\u00ED pavouci ze v\u0161ech \u010Dlenovc\u016F nejv\u00EDce centralizovanou nervovou soustavu, proto\u017Ee v\u0161echny jejich gangliony (nervov\u00E9 uzliny) se nach\u00E1zej\u00ED v jednom m\u00EDst\u011B v hlavohrudi. Na rozd\u00EDl od v\u011Bt\u0161iny \u010Dlenovc\u016F nemaj\u00ED ve sv\u00FDch kon\u010Detin\u00E1ch t\u00E9m\u011B\u0159 \u017E\u00E1dn\u00E9 extenzory (natahova\u010De) a nam\u00EDsto toho je natahuj\u00ED hydraulick\u00FDm tlakem.Zade\u010Dkov\u00E9 kon\u010Detiny pavouk\u016F se vyvinuly ve snovac\u00ED bradavky produkuj\u00EDc\u00ED pavu\u010Dinov\u00E1 vl\u00E1kna a\u017E z \u0161esti druh\u016F snovac\u00EDch \u017El\u00E1z, je\u017E se nach\u00E1zej\u00ED v zade\u010Dku. Pavu\u010Diny se mohou li\u0161it velikost\u00ED, tvarem a mno\u017Estv\u00EDm pou\u017Eit\u00E9ho lepkav\u00E9ho vl\u00E1kna. Zd\u00E1 se, \u017Ee kruhov\u00E9 pavu\u010Diny jsou jedny ze star\u0161\u00EDch druh\u016F pavu\u010Din. Pavouci vytv\u00E1\u0159ej\u00EDc\u00ED pavu\u010Dinov\u00E9 vaky jsou roz\u0161\u00ED\u0159en\u011Bj\u0161\u00ED a rozmanit\u011Bj\u0161\u00ED ne\u017E k\u0159i\u017E\u00E1kovit\u00ED (kte\u0159\u00ED vytv\u00E1\u0159ej\u00ED pr\u00E1v\u011B kruhov\u00E9 pavu\u010Diny). Pavouk\u016Fm podobn\u00ED pavoukovci s org\u00E1ny produkuj\u00EDc\u00EDmi pavu\u010Dinov\u00E1 vl\u00E1kna se objevili v devonu n\u011Bkdy p\u0159ed 386 miliony lety, ale t\u011Bmto \u017Eivo\u010Dich\u016Fm chyb\u011Bly snovac\u00ED bradavky. Prav\u00ED pavouci byli nalezeni v hornin\u00E1ch z karbonu, p\u0159i\u010Dem\u017E poch\u00E1zej\u00ED z obdob\u00ED p\u0159ed 318 a\u017E 299 miliony lety a jsou velmi podobn\u00ED nejprimitivn\u011Bj\u0161\u00EDmu \u017Eij\u00EDc\u00EDmu pod\u0159\u00E1du, skl\u00EDpko\u0161\u016Fm. Nejv\u00FDznamn\u011Bj\u0161\u00ED skupiny modern\u00EDch pavouk\u016F, skl\u00EDpkani (Mygalomorphae) a dvouplicn\u00ED (Araneomorphae), se objevily v triasu p\u0159ed 200 miliony lety.V roce 2008 byla pops\u00E1na potravn\u00ED specializace druhu Bagheera kiplingi, ale v\u0161echny ostatn\u00ED druhy jsou pred\u00E1to\u0159i. \u017Div\u00ED se p\u0159ev\u00E1\u017En\u011B hmyzem a ostatn\u00EDmi pavouky, i kdy\u017E n\u011Bkolik velk\u00FDch druh\u016F lov\u00ED i drobn\u00E9 savce, pt\u00E1ky a plazy. K loven\u00ED ko\u0159isti pavouci vyu\u017E\u00EDvaj\u00ED r\u016Fzn\u00E9 strategie: chytaj\u00ED ji do lepkav\u00FDch pavu\u010Din; vrhaj\u00ED na ni lepkav\u00E1 vl\u00E1kna; napodobuj\u00ED ji, aby je neodhalila; nebo ji u\u017Eenou. V\u011Bt\u0161ina z nich ko\u0159ist odhaluje pomoc\u00ED vibrac\u00ED, ale aktivn\u00ED lovci maj\u00ED dobr\u00FD zrak. Lovci z rodu Portia vykazuj\u00ED znaky inteligentn\u00EDho chov\u00E1n\u00ED p\u0159i v\u00FDb\u011Bru taktiky lovu a ve schopnosti vytv\u00E1\u0159et nov\u00E9. St\u0159eva pavouk\u016F jsou p\u0159\u00EDli\u0161 \u00FAzk\u00E1 na to, aby mohla p\u0159ij\u00EDmat pevnou potravu, a proto ji rozm\u011Bl\u0148uj\u00ED tr\u00E1vic\u00EDmi enzymy a drt\u00ED ji makadly (pedipalpy), proto\u017Ee nemaj\u00ED prav\u00E9 \u010Delisti.Same\u010Dci na sebe upozor\u0148uj\u00ED r\u016Fzn\u00FDmi namlouvac\u00EDmi ritu\u00E1ly, aby je sami\u010Dky nese\u017Eraly. Same\u010Dci v\u011Bt\u0161iny druh\u016F p\u0159e\u017E\u00EDvaj\u00ED n\u011Bkolik p\u00E1\u0159en\u00ED a um\u00EDraj\u00ED z jin\u00FDch p\u0159\u00ED\u010Din, ne\u017E \u017Ee by je se\u017Erala samice. Sami\u010Dky z pavu\u010Dinov\u00FDch vl\u00E1ken vytv\u00E1\u0159ej\u00ED kokony na vaj\u00ED\u010Dka, z nich\u017E ka\u017Ed\u00FD m\u016F\u017Ee obsahovat a\u017E stovky vaj\u00ED\u010Dek. Sami\u010Dky mnoha druh\u016F se staraj\u00ED o sv\u00E1 ml\u00E1\u010Fata, nap\u0159\u00EDklad tak, \u017Ee je nos\u00ED s sebou \u010Di se s nimi d\u011Bl\u00ED o potravu. Mal\u00E1 \u010D\u00E1st druh\u016F je soci\u00E1ln\u00ED a vytv\u00E1\u0159\u00ED spole\u010Dn\u00E9 pavu\u010Diny, kter\u00E9 mohou slou\u017Eit n\u011Bkolika m\u00E1lo a\u017E 50 000 jedinc\u016F. Soci\u00E1ln\u00ED chov\u00E1n\u00ED sah\u00E1 od opatrn\u00E9 tolerance a\u017E ke spole\u010Dn\u00E9mu loven\u00ED a sd\u00EDlen\u00ED potravy. A\u010Dkoliv se v\u011Bt\u0161ina pavouk\u016F do\u017E\u00EDv\u00E1 maxim\u00E1ln\u011B dvou let, skl\u00EDpkani se v zajet\u00ED mohou do\u017E\u00EDt a\u017E 25 let.I kdy\u017E jed n\u011Bkter\u00FDch druh\u016F je pro \u010Dlov\u011Bka nebezpe\u010Dn\u00FD, v\u011Bdci zkoumaj\u00ED potenci\u00E1ln\u00ED vyu\u017Eit\u00ED pavou\u010D\u00EDho jedu v l\u00E9ka\u0159stv\u00ED a v zem\u011Bd\u011Blstv\u00ED (jako pesticid nezne\u010Di\u0161\u0165uj\u00EDc\u00ED prost\u0159ed\u00ED). Pavou\u010D\u00ED vl\u00E1kno p\u0159edstavuje lep\u0161\u00ED kombinaci lehkosti, s\u00EDly a pru\u017Enosti ne\u017E um\u011Bl\u00E9 materi\u00E1ly, a v\u011Bdci zkou\u0161eli vlo\u017Eit geny produkuj\u00EDc\u00ED tato vl\u00E1kna do DNA r\u016Fzn\u00FDch savc\u016F a rostlin, aby zjistili, zda tyto organismy mohou vl\u00E1kna vytv\u00E1\u0159et. Kv\u016Fli sv\u00E9mu rozmanit\u00E9mu chov\u00E1n\u00ED se pavouci stali v um\u011Bn\u00ED a mytologii symbolem trp\u011Blivosti, krutosti a kreativity."@cs . . "Pavou\u010D\u00ED \u017Eeny"@cs . . . "621"^^ . . . . . . . . . . "Oxford University Press"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "* skl\u00EDpko\u0161i \n* skl\u00EDpkani \n* dvouplicn\u00ED"@cs . . . . . . . . . . . . "Praha"@cs . . "pavouk"@cs . . . . . . . . . . . . . "2"^^ . . . . . "1"^^ . . . "Fox"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . "107617"^^ . . "pavoukem"@cs . "7"^^ . . . . . . . "Rudolf"@cs . . . . . "pavouka"@cs . "pavouci"@cs . "Barnes"@cs . . . . "pavouky"@cs . . "Ruppert"@cs . . . . . . . . . "2006"^^ . . . "Pavouci"@cs . . . "pavu\u010Diny"@cs . "Pavouci"@cs . . . "Foelix"@cs . . "Academia"@cs . . . . . . . . "296"^^ . . . . . . . . "Spiders Diversity.jpg"@cs . . . "pavouci"@cs . "330"^^ . "pavouk"@cs . . . . . "85639"^^ . "a kol."@cs . . . . . . . . "Na\u0161i pavouci"@cs . . "Pavouci (Araneae) jsou \u010Dlenovci se \u010Dty\u0159mi p\u00E1ry nohou a chelicerami (klep\u00EDtky), do kter\u00FDch \u00FAst\u00ED v\u00FDvod jedov\u00FDch \u017El\u00E1z. Jsou nejv\u011Bt\u0161\u00EDm \u0159\u00E1dem pavoukovc\u016F s vysokou druhovou rozmanitost\u00ED. Pavouci se vyskytuj\u00ED na ka\u017Ed\u00E9m kontinentu krom\u011B Antarktidy a t\u00E9m\u011B\u0159 v ka\u017Ed\u00E9m prost\u0159ed\u00ED krom\u011B vzduchu a mo\u0159e."@cs . . "Pavouci \u010Cesk\u00E9 republiky"@cs . . . . . . . "Diverzita pavouk\u016F"@cs . . . . . . . "258"^^ . . . . "Pavouci"@cs . . . . . . "978"^^ . "pavouc\u00EDch"@cs . "pavou\u010Dky"@cs . "Biology of Spiders"@cs . . "Brooks / Cole"@cs . . . .