Petraševci
Petraševci (rusky Петрашевцы) byli členové hnutí opoziční mládeže hlásající v Rusku v letech 1845–1849 myšlenky utopického socialismu. V rámci hnutí fungovalo několik tzv. kroužků, jejichž hlavním představitelem byl M. V. Petraševskij ev. Butaševič-Petraševskij (М. В. Петрашевский, Буташевич-Петрашевский), který ve svém petrohradském bytě pořádal pravidelná páteční setkání členů. Činnost Petraševců je spojována s formováním revolučního demokratického tábora v Rusku.
23949
Petraševců
petraševském
Petraševci
83
Petraševci (rusky Петрашевцы) byli členové hnutí opoziční mládeže hlásající v Rusku v letech 1845–1849 myšlenky utopického socialismu. V rámci hnutí fungovalo několik tzv. kroužků, jejichž hlavním představitelem byl M. V. Petraševskij ev. Butaševič-Petraševskij (М. В. Петрашевский, Буташевич-Петрашевский), který ve svém petrohradském bytě pořádal pravidelná páteční setkání členů. Činnost Petraševců je spojována s formováním revolučního demokratického tábora v Rusku. Jejich program vystupoval proti samoděržaví a nevolnictví. Petraševci byli ovlivněni převážně utopickým socialismem, děkabristy a osobnostmi jako byli např. V. G. Bělinskij, A. I. Gercen, Ch. Fourier, R. Owen či P. J. Proudhon.V roce 1849 byli zatčeni a 21 z nich bylo odsouzeno k smrti zastřelením. Poprava, která se měla konat na Semjonovském náměstí v Petrohradě, byla na poslední chvíli odvolána, avšak Petraševci trestům neunikli. V roce 1856 byli členové hnutí na základě manifestu amnestováni.Hnutí se proslavilo především díky F. M. Dostojevskému, jenž měl šířit dopis V. G. Bělinského o N.V. Gogolovi.
1445159
16597900