. . . "Rustak"@cs . . . "2493"^^ . . . . "651010"^^ . . . . "Pevnost Rustak"@cs . . "Pevnost Rustak"@cs . "Pevnost Rustak, p\u016Fvodn\u011B Kalat al-Kisra, je om\u00E1nsk\u00E9 opevn\u011Bn\u00ED nach\u00E1zej\u00EDc\u00ED se u m\u011Bsta Rustak, v guvernor\u00E1tu Ji\u017En\u00ED al-Bat\u00EDna. Do dne\u0161n\u00ED podoby bylo vybudov\u00E1no ve 13. stolet\u00ED a pat\u0159\u00ED k nejstar\u0161\u00EDm pevnostem v zemi. P\u016Fvodn\u00ED n\u00E1zev Kalat al-Kisra poch\u00E1z\u00ED od Per\u0161an\u016F, kte\u0159\u00ED v 7. stolet\u00ED ovl\u00E1dali \u00FAzem\u00ED mezi Suh\u00E1rem a Rustakem. Pevnost byla b\u011Bhem sv\u00E9 existence n\u011Bkolikr\u00E1t zrekonstruov\u00E1na."@cs . . . "15887609"^^ . . . . . . "21"^^ . . . . . . . . "Pevnost Rustak, p\u016Fvodn\u011B Kalat al-Kisra, je om\u00E1nsk\u00E9 opevn\u011Bn\u00ED nach\u00E1zej\u00EDc\u00ED se u m\u011Bsta Rustak, v guvernor\u00E1tu Ji\u017En\u00ED al-Bat\u00EDna. Do dne\u0161n\u00ED podoby bylo vybudov\u00E1no ve 13. stolet\u00ED a pat\u0159\u00ED k nejstar\u0161\u00EDm pevnostem v zemi. P\u016Fvodn\u00ED n\u00E1zev Kalat al-Kisra poch\u00E1z\u00ED od Per\u0161an\u016F, kte\u0159\u00ED v 7. stolet\u00ED ovl\u00E1dali \u00FAzem\u00ED mezi Suh\u00E1rem a Rustakem. Pevnost byla b\u011Bhem sv\u00E9 existence n\u011Bkolikr\u00E1t zrekonstruov\u00E1na. Po kompletn\u00ED rekonstrukci zab\u00EDr\u00E1 pevnost plochu v\u011Bt\u0161\u00ED ne\u017E 1 km\u00B2.Z\u00E1klady pevnosti polo\u017Eili Per\u0161an\u00E9 za sv\u00E9 vl\u00E1dy nad \u010D\u00E1st\u00ED om\u00E1nsk\u00E9ho \u00FAzem\u00ED. Panovn\u00EDci dynastie D\u017Eulanda stav\u011Bli na rozvalin\u00E1ch z dob p\u0159edchoz\u00EDch persk\u00FDch vl\u00E1dc\u016F. O n\u011Bkolik stolet\u00ED pozd\u011Bji p\u0159estav\u011Bl pevnost N\u00E1sir bin Mur\u0161\u00EDd, prvn\u00ED vl\u00E1dce z dynastie Jar\u00FAba, proto\u017Ee p\u0159esunul hlavn\u00ED m\u011Bsto z Bahly pr\u00E1v\u011B do Rustaku. B\u011Bhem D\u017Eabalsk\u00E9 v\u00E1lky v 60. letech 20. stolet\u00ED se stala Rustack\u00E1 pevnost s\u00EDdlem T\u00E1liba bin Al\u00EDho.Pevnost obklopuj\u00ED \u010Dty\u0159i str\u00E1\u017En\u00ED v\u011B\u017Ee \u2013 al-Burd\u017E al-Ahmar (\u010Cerven\u00E1 v\u011B\u017E), al-Burd\u017E al-Had\u00EDth, al-Burd\u017E al-R\u00EDh (V\u011Btrn\u00E1 v\u011B\u017E) a al-Burd\u017E A\u0161ijat\u00EDn (\u010E\u00E1blova v\u011B\u017E). Posledn\u00ED dv\u011B v\u011B\u017Ee nechal vybudovat im\u00E1m Sa\u00EDf bin Sult\u00E1n. Dovnit\u0159 lze vstoupit jednou ze \u010Dty\u0159 bran. Uvnit\u0159 stoj\u00ED me\u0161ita a nach\u00E1z\u00ED se tu tak\u00E9 v\u011Bznice a zbrojnice. Samotn\u00E1 pevnost m\u00E1 t\u0159i podla\u017E\u00ED. Ve druh\u00E9m podla\u017E\u00ED je \u0161est pokoj\u016F k ob\u00FDv\u00E1n\u00ED. Pevnost\u00ED prot\u00E9kaj\u00ED zavla\u017Eovac\u00ED kan\u00E1lky zvan\u00E9 falad\u017E, kter\u00E9 slou\u017Eily obyvatel\u016Fm p\u0159\u00EDtokem vody. V p\u0159\u00EDpad\u011B kontaminace zavla\u017Eovan\u00E9 vody m\u011Bli obyvatel\u00E9 k dispozici nav\u00EDc m\u00EDstn\u00ED studnu."@cs . . . . . . .