. . . . . . . . "Pinky Schweitzer.jpg"@cs . . "Pinky na \u017E\u00EDle Schweizer"@cs . . "27"^^ . . . . "Pinky na \u017E\u00EDle Schweizer jsou nejrozs\u00E1hlej\u0161\u00EDm souvisle zachovan\u00FDm p\u00E1smem pinek a hald na \u00FAzem\u00ED \u010CR o d\u00E9lce 2,5 km chr\u00E1n\u011Bn\u00FDm jako kulturn\u00ED pam\u00E1tka \u010CR.Nach\u00E1z\u00ED se zde p\u0159es sto odval\u016F s trycht\u00FD\u0159ov\u00FDmi propady na m\u00EDstech p\u016Fvodn\u00EDch t\u011B\u017En\u00EDch jam. Zdej\u0161\u00ED Schweizerova \u017E\u00EDla byla po \u017E\u00EDle Geschieber druhou nejv\u00FDnosn\u011Bj\u0161\u00ED \u017E\u00EDlou v J\u00E1chymov\u011B. Do roku 1589 z n\u00ED bylo z\u00EDsk\u00E1no t\u0159icet tun st\u0159\u00EDbra."@cs . "\u010Cesko"@cs . . . "Pinky na \u017E\u00EDle Schweizer jsou nejrozs\u00E1hlej\u0161\u00EDm souvisle zachovan\u00FDm p\u00E1smem pinek a hald na \u00FAzem\u00ED \u010CR o d\u00E9lce 2,5 km chr\u00E1n\u011Bn\u00FDm jako kulturn\u00ED pam\u00E1tka \u010CR.Nach\u00E1z\u00ED se zde p\u0159es sto odval\u016F s trycht\u00FD\u0159ov\u00FDmi propady na m\u00EDstech p\u016Fvodn\u00EDch t\u011B\u017En\u00EDch jam. Zdej\u0161\u00ED Schweizerova \u017E\u00EDla byla po \u017E\u00EDle Geschieber druhou nejv\u00FDnosn\u011Bj\u0161\u00ED \u017E\u00EDlou v J\u00E1chymov\u011B. Do roku 1589 z n\u00ED bylo z\u00EDsk\u00E1no t\u0159icet tun st\u0159\u00EDbra. N\u00E1le\u017Eela k Cechu svat\u00FD Merten v Eli\u00E1\u0161sk\u00E9m \u00FAdol\u00ED.\u017D\u00EDla Schweizer byla objevena v roce 1526 a pojmenov\u00E1na je po r\u00FDnsk\u00E9m t\u011B\u017Ea\u0159i Georgu Schweizerovi. V prostoru u Nov\u00E9ho M\u011Bsta, p\u0159i silnici na Mari\u00E1nskou, \u017E\u00EDla vych\u00E1zela na povrch. Podle Agricoly se zde na\u0161ly valouny st\u0159\u00EDbra o v\u00E1ze kolem sta kilogram\u016F a Johannes Mathesius popisuje dr\u00E1ty ryz\u00EDho st\u0159\u00EDbra \u201Ejako brk siln\u00E9 a p\u016Fl lokte (cca 15 cm) dlouh\u00E9\u201C. Oba se shoduj\u00ED v tom, \u017Ee st\u0159\u00EDbro \u0161lo sekat motykou do hloubky asi 80\u2013100 metr\u016F. Samotn\u00E1 \u017E\u00EDla ale kles\u00E1 a\u017E do t\u0159\u00ED set metr\u016F.Ka\u017Ed\u00FD d\u016Fl (cech) v J\u00E1chymovsk\u00E9m rev\u00EDru m\u011Bl 128 kuks\u016F (d\u016Fln\u00EDch pod\u00EDl\u016F). Ka\u017Ed\u00FD kuks m\u011Bl hodnotu 1000 tolar\u016F. A pr\u00E1v\u011B na Schweizerov\u011B \u017E\u00EDle byl zaznamen\u00E1n v\u016Fbec nejvy\u0161\u0161\u00ED v\u00FDnos z jednoho kuksu. Schweizer ze sv\u00FDch pod\u00EDl\u016F na t\u00E9to \u017E\u00EDle z\u00EDskal 40 000 zlat\u00FDch zisku a t\u011B\u017Ea\u0159 Merten Heidler dokonce 100 000 zlat\u00FDch \u010Dist\u00E9ho zisku. Heidler m\u011Bl ale pod\u00EDly i na \u010Cerven\u00E9 \u017E\u00EDle.\u017D\u00EDla Schweizer nebyla bohat\u00E1 pouze na st\u0159\u00EDbro, ale i na uran. Po zah\u00E1jen\u00ED v\u00FDroby uranov\u00FDch barev v roce 1840 byl uran poprv\u00E9 z\u00EDsk\u00E1v\u00E1n pr\u00E1v\u011B z m\u00EDstn\u00EDch odval\u016F. Od roku 1843 byly proto haldy znovu p\u0159ekop\u00E1ny. V \u00E9\u0159e masivn\u00ED t\u011B\u017Eby uranu na J\u00E1chymovsku byla \u017E\u00EDla Schweizer jednou z nejbohat\u0161\u00EDch."@cs . . . . "Pinky v J\u00E1chymov\u011B"@cs . "Pinky na \u017E\u00EDle Schweizer"@cs . "\u0160v\u00FDcar"@cs . . . . "3209"^^ . . "16"^^ . . . "1067713"^^ . . "Pinky na \u017E\u00EDle Schweizer"@cs . . . "16250103"^^ . . . . . . . . . . . . . . . .