. . . . . "30"^^ . . . . . . . . . "Po\u017Eahou"@cs . . . . . "z\u0159\u00EDcenina"@cs . "Po\u017Eaha"@cs . . "Po\u017Eaha je hradisko p\u00FAchovsk\u00E9 kultury na katastru vsi Ji\u010Dina v okrese Nov\u00FD Ji\u010D\u00EDn.Lokalita se nach\u00E1z\u00ED asi 500 m jihov\u00FDchodn\u011B od obce Kojet\u00EDn v prostoru \u0160trambersk\u00E9 vrchoviny, kter\u00E1 je sou\u010D\u00E1st\u00ED Podbeskydsk\u00E9 pahorkatiny na z\u00E1padn\u00EDm okraji Moravskoslezsk\u00FDch Beskyd. Hradisko le\u017E\u00ED na prot\u00E1hl\u00E9m vrchu \u201EPo\u017Eaha\u201C v nadmo\u0159sk\u00E9 v\u00FD\u0161i asi 510 metr\u016F. M\u00E1 ov\u00E1ln\u00FD p\u016Fdorys s del\u0161\u00ED osou asi 200 metr\u016F dlouhou a rozlohou 0,5 ha."@cs . . . . . . . "311264"^^ . . "Po\u017Eaha je hradisko p\u00FAchovsk\u00E9 kultury na katastru vsi Ji\u010Dina v okrese Nov\u00FD Ji\u010D\u00EDn.Lokalita se nach\u00E1z\u00ED asi 500 m jihov\u00FDchodn\u011B od obce Kojet\u00EDn v prostoru \u0160trambersk\u00E9 vrchoviny, kter\u00E1 je sou\u010D\u00E1st\u00ED Podbeskydsk\u00E9 pahorkatiny na z\u00E1padn\u00EDm okraji Moravskoslezsk\u00FDch Beskyd. Hradisko le\u017E\u00ED na prot\u00E1hl\u00E9m vrchu \u201EPo\u017Eaha\u201C v nadmo\u0159sk\u00E9 v\u00FD\u0161i asi 510 metr\u016F. M\u00E1 ov\u00E1ln\u00FD p\u016Fdorys s del\u0161\u00ED osou asi 200 metr\u016F dlouhou a rozlohou 0,5 ha. Je obt\u00E9k\u00E1no dv\u011Bma men\u0161\u00EDmi vodn\u00EDmi toky, na jihu m\u00E1 men\u0161\u00ED p\u0159ev\u00FD\u0161en\u00ED, na severn\u00ED stran\u011B je p\u0159ev\u00FD\u0161en\u00ED a\u017E 200 metr\u016F. Opevn\u011Bn\u00ED je viditeln\u00E9 na severn\u00ED stran\u011B ter\u00E9nn\u00ED hranou, v\u00FDzkumem v\u0161ak byl ov\u011B\u0159en jeho pr\u016Fb\u011Bh po cel\u00E9m obvod\u011B; tvo\u0159ila je p\u016Fvodn\u011B hradba o \u0161\u00ED\u0159ce asi 4 metry s \u010Deln\u00ED kamennou zd\u00ED, zpevn\u011Bnou v l\u00EDci svisl\u00FDmi sloupy, p\u0159ed kterou byl vyhlouben p\u0159\u00EDkop. Lokalitu uvedl do literatury v roce 1926 Gustav Stumpf, kter\u00FD rozpoznal pozdn\u011B lat\u00E9nsk\u00FD charakter n\u00E1lez\u016F. Prvn\u00ED v\u00FDzkum zde v\u0161ak provedl roku 1954 Lum\u00EDr Jisl, kter\u00FD ho publikoval v roce 1968, kdy hradisko za\u0159adil do p\u00FAchovsk\u00E9 kultury pozdn\u00ED doby lat\u00E9nsk\u00E9. Dal\u0161\u00ED v\u00FDzkumy uskute\u010Dnili v letech 1961 a 1962 Jaroslav Kr\u00E1l a v letech 1983\u20131984 a 1987\u20131988 Milo\u0161 \u010Ci\u017Em\u00E1\u0159; zkoumali vnit\u0159n\u00ED plochu a opevn\u011Bn\u00ED hradiska, p\u0159i\u010Dem\u017E z\u00EDskali krom\u011B archeologick\u00FDch n\u00E1lez\u016F i \u010Detn\u00FD hodnotn\u00FD osteologick\u00FD materi\u00E1l. Po jeho vyhodnocen\u00ED p\u0159ekvapila skute\u010Dnost, \u017Ee na rozd\u00EDl od keltsk\u00FDch s\u00EDdel pozdn\u011B lat\u00E9nsk\u00E9ho obdob\u00ED zde bylo velmi vysok\u00E9 zastoupen\u00ED kost\u00ED lovn\u00FDch zv\u00ED\u0159at (50 % oproti 1\u20132 % na keltsk\u00FDch n\u00ED\u017Einn\u00FDch s\u00EDdli\u0161t\u00EDch \u010Di na oppidu Star\u00E9 Hradisko). N\u00E1lezy dokl\u00E1daj\u00ED na pom\u011Brn\u011B zna\u010Dn\u011B rozvinutou \u017Eelez\u00E1\u0159skou produkci a na d\u016Fle\u017Eit\u00E9 postaven\u00ED lokality na d\u00E1lkov\u00E9 obchodn\u00ED trase (Jantarov\u00E1 stezka), prob\u00EDhaj\u00EDc\u00ED Moravskou branou. Po\u010D\u00E1tek hradiska lze datovat do stupn\u011B LT C2 a jeho konec do stupn\u011B LT D2 (tj. zhruba do obdob\u00ED let 150 p\u0159. n. l.)."@cs . "2735"^^ . . . "Po\u017Eaha"@cs . . . . . "Po\u017Eaha\u201C"@cs . . . . . . . . . "16137342"^^ . . . . . .