. "337292"^^ . "pot\u011Bradlem"@cs . . . . . . "Pot\u011Br\u00E1n\u00ED je t\u0159en\u00ED textiln\u00EDch vl\u00E1ken za \u00FA\u010Delem odstran\u011Bn\u00ED ne\u017E\u00E1douc\u00EDch p\u0159\u00EDm\u011Bs\u00ED.Z p\u016Fvodn\u00EDch jednoduch\u00FDch n\u00E1stroj\u016F (pot\u011Brac\u00ED n\u016F\u017E, trdlice, m\u011Bdlice, tlouk), kter\u00FDmi se t\u0159ela vrstva pevn\u011B dr\u017Een\u00FDch l\u00FDkov\u00FDch vl\u00E1ken, se vyvinuly pot\u011Brac\u00ED stroje. Za vyn\u00E1lezce pot\u011Brac\u00EDho stroje se ozna\u010Duj\u00ED Snodgrass a Cooper (v roce 1797). P\u0159i p\u0159edp\u0159\u00E1d\u00E1n\u00ED bavlny bylo v \u010Dist\u00EDrensk\u00FDch souprav\u00E1ch asi do 70. let 20. stolet\u00ED jako nejintenzivn\u011Bj\u0161\u00ED pracovn\u00ED org\u00E1n za\u0159azeno pot\u011Brac\u00ED k\u0159\u00EDdlo.N\u00E1kres vpravo zn\u00E1zor\u0148uje \u010Dinnost tzv. Kirschnerova k\u0159\u00EDdla pot\u011Brac\u00EDho stroje (anglicky scutcher, n\u011Bmecky Schlagmaschine): Bavln\u011Bn\u00E9 rouno je pevn\u011B dr\u017Eeno mezi pod\u00E1vac\u00EDm v\u00E1lcem (1) a \u0159adou pohybliv\u00FDch kl\u00E1ves, kter\u00E9 zdola tla\u010D\u00ED na v\u00E1lec, vykyvuj\u00ED se v z\u00E1vislosti na tlou\u0161\u0165ce rouna a v\u00FDkyvy se p\u0159en\u00E1\u0161\u00ED na mechanick\u00E9 \u00FAstroj\u00ED k regulaci rychlosti pod\u00E1v\u00E1n\u00ED. Hroty na ramenech k\u0159\u00EDdla (2) pro\u010Des\u00E1vaj\u00ED p\u0159iv\u00E1d\u011Bn\u00E9 rouno a sm\u00FDkaj\u00ED vlo\u010Dky vl\u00E1ken o nastaviteln\u00FD ro\u0161t (3), kter\u00FDm propad\u00E1vaj\u00ED uvoln\u011Bn\u00E9 ne\u010Distoty (\u00FAlomky tobolek a semena). Vy\u010Di\u0161t\u011Bn\u00E1 vl\u00E1kna se nas\u00E1vaj\u00ED p\u0159es potrub\u00ED (4) na s\u00EDtov\u00FD buben, kde se z nich tvo\u0159\u00ED rouno jako p\u0159edloha pro mykac\u00ED stroje. Pot\u011Brac\u00ED stroj pracuje s ot\u00E1\u010Dkami k\u0159\u00EDdla do 950/min. P\u0159i zpracov\u00E1n\u00ED siln\u011B zne\u010Di\u0161t\u011Bn\u00FDch, m\u00E9n\u011Bcenn\u00FDch bavln se pou\u017E\u00EDvaj\u00ED tak\u00E9 dvouramenn\u00E1 k\u0159\u00EDdla s ot\u00E1\u010Dkami do 1300 za minutu, jejich\u017E li\u0161ty (bez hrot\u016F) maj\u00ED agresivn\u011Bj\u0161\u00ED pot\u011Brac\u00ED \u00FA\u010Dinek.Pot\u011Br\u00E1n\u00ED zv\u00FDhod\u0148uje tvorbu tvrd\u00FDch smotk\u016F (nopk\u016F) v bavln\u011B. Pot\u011Bradla byla proto asi od konce 20. stolet\u00ED v \u010Dist\u00EDrensk\u00FDch souprav\u00E1ch nahrazena stroji, kter\u00E9 \u010Dist\u00ED bavlnu na principu \u010Dechr\u00E1n\u00ED. Stonky m\u00E1\u010Den\u00E9ho lnu se zpravidla p\u0159edkl\u00E1daj\u00ED pot\u011Brac\u00EDm turb\u00EDn\u00E1m (anglicky scutching machine, n\u011Bmecky Schwingmaschine) se dv\u011Bma trojramenn\u00FDmi k\u0159\u00EDdly (podobn\u00E9 konstrukce jako u bavlny), jejich\u017E li\u0161ty p\u0159i ot\u00E1\u010Den\u00ED zapadaj\u00ED do mezer protich\u016Fdn\u00E9ho k\u0159\u00EDdla. Stonky jsou dr\u017Eeny mezi dv\u011Bma pry\u017Eov\u00FDmi p\u00E1sy, jejich konce proch\u00E1z\u00ED mezi li\u0161tami k\u0159\u00EDdel a rozvol\u0148uj\u00ED se. Ze stroje vych\u00E1z\u00ED jako v\u00FDsledek t\u0159en\u00FD len, kter\u00FD se t\u0159\u00EDd\u00ED a ukl\u00E1d\u00E1 ve tvaru hrst\u00ED (po 10-20 dkg) do bal\u00EDku. Pot\u011Br\u00E1n\u00EDm se uvol\u0148uje ze stonk\u016F koudel a pazde\u0159\u00ED, ty se shroma\u017E\u010Fuj\u00ED pod strojem.\u2191 Historick\u00E9 pot\u011Brac\u00ED n\u00E1stroje a stroje: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/289804-len\u2191 Montgomery: The Theory and Practice of Cotton Spinning, J.Niven 1833, str. 331\u2191 Stroje na \u010Di\u0161t\u011Bn\u00ED bavlny v roce 2015: http://www.truetzschler-spinning.de/produkte/putzerei/reiniger-oeffner/"@cs . . "t\u0159en\u00E9ho lnu"@cs . . . "10"^^ . . . . . "2947"^^ . "pot\u011Brac\u00EDm"@cs . "Pot\u011Br\u00E1n\u00ED je t\u0159en\u00ED textiln\u00EDch vl\u00E1ken za \u00FA\u010Delem odstran\u011Bn\u00ED ne\u017E\u00E1douc\u00EDch p\u0159\u00EDm\u011Bs\u00ED.Z p\u016Fvodn\u00EDch jednoduch\u00FDch n\u00E1stroj\u016F (pot\u011Brac\u00ED n\u016F\u017E, trdlice, m\u011Bdlice, tlouk), kter\u00FDmi se t\u0159ela vrstva pevn\u011B dr\u017Een\u00FDch l\u00FDkov\u00FDch vl\u00E1ken, se vyvinuly pot\u011Brac\u00ED stroje. Za vyn\u00E1lezce pot\u011Brac\u00EDho stroje se ozna\u010Duj\u00ED Snodgrass a Cooper (v roce 1797). P\u0159i p\u0159edp\u0159\u00E1d\u00E1n\u00ED bavlny bylo v \u010Dist\u00EDrensk\u00FDch souprav\u00E1ch asi do 70. let 20. stolet\u00ED jako nejintenzivn\u011Bj\u0161\u00ED pracovn\u00ED org\u00E1n za\u0159azeno pot\u011Brac\u00ED k\u0159\u00EDdlo.N\u00E1kres vpravo zn\u00E1zor\u0148uje \u010Dinnost tzv."@cs . "pot\u011Br\u00E1n\u00ED"@cs . "15160164"^^ . . . "Pot\u011Br\u00E1n\u00ED"@cs .