"programovateln\u00FDch logick\u00FDch automat\u016F"@cs . . . . . . . . "PLC"@cs . "programovateln\u00FDmi logick\u00FDmi automaty"@cs . "Programovateln\u00FD logick\u00FD automat neboli PLC (z anglick\u00E9ho Programmable Logic Controller) je relativn\u011B mal\u00FD pr\u016Fmyslov\u00FD computer pou\u017E\u00EDvan\u00FD pro automatizaci proces\u016F v re\u00E1ln\u00E9m \u010Dase \u2013 \u0159\u00EDzen\u00ED stroj\u016F nebo v\u00FDrobn\u00EDch linek v tov\u00E1rn\u011B. Pro PLC je charakteristick\u00E9, \u017Ee program se vykon\u00E1v\u00E1 v tzv. cyklech. V modern\u00EDm pojet\u00ED je v\u00FDraz PLC nahrazov\u00E1n v\u00FDrazem PAC (z anglick\u00E9ho Programmable Automation Controller), i kdy\u017E ozna\u010Den\u00ED PLC je celosv\u011Btov\u011B hojn\u011B roz\u0161\u00ED\u0159en\u00E9 a udr\u017E\u00ED se i nad\u00E1le.PLC automaty jsou odli\u0161n\u00E9 od b\u011B\u017En\u00FDch po\u010D\u00EDta\u010D\u016F nejen t\u00EDm, \u017Ee zpracov\u00E1vaj\u00ED program cyklicky, ale i t\u00EDm, \u017Ee jejich periferie jsou p\u0159\u00EDmo uzp\u016Fsobeny pro napojen\u00ED na technologick\u00E9 procesy. P\u0159ev\u00E1\u017Enou \u010D\u00E1st periferi\u00ED v tomto p\u0159\u00EDpad\u011B tvo\u0159\u00ED digit\u00E1ln\u00ED vstupy (DI) a digit\u00E1ln\u00ED v\u00FDstupy (DO). Pro dal\u0161\u00ED zpracov\u00E1n\u00ED sign\u00E1l\u016F a napojen\u00ED na technologii jsou ur\u010Deny analogov\u00E9 vstupy (AI) a analogov\u00E9 v\u00FDstupy (AO) pro zpracov\u00E1n\u00ED spojit\u00FDch sign\u00E1l\u016F. S rozvojem automatizace v pr\u016Fmyslu jsou pou\u017E\u00EDv\u00E1ny i dal\u0161\u00ED moduly perifern\u00EDch jednotek p\u0159ipojiteln\u00FDch k PLC, kter\u00E9 jsou naz\u00FDv\u00E1ny funk\u010Dn\u00EDmi moduly (FM) nap\u0159. pro polohov\u00E1n\u00ED, komunika\u010Dn\u00EDmi procesory (CP) pro sb\u011Br a p\u0159enos dat a dal\u0161\u00ED specifick\u00E9 moduly podle v\u00FDrobce konkr\u00E9tn\u00EDho syst\u00E9mu.Z hlediska konstrukce PLC se tyto d\u011Bl\u00ED do skupiny \u201Ekompaktn\u00EDch\u201C a \u201Emodul\u00E1rn\u00EDch\u201C syst\u00E9m\u016F. Kompaktn\u00ED syst\u00E9m je takov\u00FD syst\u00E9m, kter\u00FD v jednom modulu obsahuje CPU (Central Processing Unit), digit\u00E1ln\u00ED a analogov\u00E9 vstupy/v\u00FDstupy a z\u00E1kladn\u00ED podporu komunikace, v n\u011Bkter\u00FDch p\u0159\u00EDpadech i zdroj. Roz\u0161i\u0159itelnost kompaktn\u00EDch syst\u00E9m\u016F je omezena. Modul\u00E1rn\u00ED syst\u00E9m je takov\u00FD syst\u00E9m, kde jsou jednotliv\u00E9 komponenty celku rozd\u011Bleny do modul\u016F. Cel\u00FD syst\u00E9m PLC se potom skl\u00E1d\u00E1 z modul\u016F: zdroje, CPU, vstup\u016F/v\u00FDstup\u016F, funk\u010Dn\u00EDch modul\u016F. Modul\u00E1rn\u00ED syst\u00E9m je mo\u017Eno d\u00E1le roz\u0161i\u0159ovat (s ohledem na limity v\u00FDstavby syst\u00E9mu) a to v nepom\u011Brn\u011B v\u011Bt\u0161\u00EDm rozsahu ne\u017E u kompaktn\u00EDch syst\u00E9m\u016F.Prvn\u00ED pou\u017E\u00EDvan\u00E9 PLC nebyly p\u0159ev\u00E1\u017En\u011B schopny zpracov\u00E1vat bin\u00E1rn\u00ED logiku \u0159\u00EDzen\u00ED, jejich prvotn\u00EDm c\u00EDlem byla n\u00E1hrada rel\u00E9ov\u00FDch automat\u016F. Postupn\u011B se s rozvojem polovodi\u010Dov\u00FDch sou\u010D\u00E1stek roz\u0161i\u0159ovalo spektrum pou\u017Eitelnosti t\u011Bchto syst\u00E9m\u016F na zpracov\u00E1n\u00ED analogov\u00FDch sign\u00E1l\u016F, matematick\u00FDch funkc\u00ED (zprvu v pevn\u00E9 \u0159\u00E1dov\u00E9 \u010D\u00E1rce, postupn\u011B v plovouc\u00ED \u0159\u00E1dov\u00E9 \u010D\u00E1rce) a\u017E po mo\u017Enost realizace slo\u017Eit\u00FDch syst\u00E9m\u016F \u0159\u00EDzen\u00ED obsahuj\u00EDc\u00EDch zpracov\u00E1n\u00ED bin\u00E1rn\u00EDch sign\u00E1l\u016F, analogov\u00FDch hodnot, komunikaci s jin\u00FDmi syst\u00E9my, p\u0159enos dat, archivaci nam\u011B\u0159en\u00FDch hodnot, vlastn\u00ED diagnostiku, tiskov\u00E9 v\u00FDstupy atd.P\u016Fvodn\u011B mal\u00E9 po\u010D\u00EDta\u010De pro automatizaci ji\u017E dorostly do v\u00FDkonn\u00FDch \u0159\u00EDdic\u00EDch syst\u00E9m\u016F, kdy j\u00E1dro \u0159\u00EDdic\u00EDho syst\u00E9mu (modul CPU) obsahuje i n\u011Bkolik procesor\u016F, z nich\u017E m\u00E1 ka\u017Ed\u00FD svoji specifickou funkci.Mal\u00E9 a levn\u00E9 jednotky CPU samoz\u0159ejm\u011B neobsahuj\u00ED ve\u0161ker\u00E9 vymo\u017Eenosti a komfort jako v\u00FDkonov\u011B velk\u00E9 CPU. U velk\u00FDch CPU je architektura (v\u00EDce procesor\u016F) pou\u017Eita z d\u016Fvodu zaji\u0161t\u011Bn\u00ED pot\u0159ebn\u00E9 odezvy a rychlosti zpracov\u00E1n\u00ED dat v re\u00E1ln\u00E9m \u010Dase. Ka\u017Ed\u00E9 CPU obsahuje jeden \u201Ehlavn\u00ED\u201C procesor, kter\u00FD zpracov\u00E1v\u00E1 programov\u00FD algoritmus \u0159\u00EDzen\u00ED (vytvo\u0159en\u00FD program\u00E1torem jako u\u017Eivatelsk\u00E1 aplikace), a dal\u0161\u00ED procesory, kter\u00E9 jsou tomuto pod\u0159\u00EDzeny. Tyto pod\u0159\u00EDzen\u00E9 procesory zaji\u0161\u0165uj\u00ED komunikaci po intern\u00ED sb\u011Brnici s jednotkami vstupu/v\u00FDstupu, komunikaci s dal\u0161\u00EDmi procesory (nap\u0159. na s\u00EDti), sb\u011Br dat z centr\u00E1ln\u00EDch periferi\u00ED a dal\u0161\u00ED funkce. V dne\u0161n\u00ED dob\u011B nen\u00ED v\u00FDjimkou ani p\u0159\u00EDpad, kdy CPU obsahuje WWW server (HTML gener\u00E1tor), tzn. \u017Ee toto CPU m\u016F\u017Ee b\u00FDt p\u0159ipojeno do s\u00EDt\u011B (zpravidla neve\u0159ejn\u00E9) a b\u00FDt sledov\u00E1no a \u0159\u00EDzeno pou\u017Eit\u00EDm b\u011B\u017En\u00E9ho prohl\u00ED\u017Ee\u010De WWW. \u0158\u00EDd\u00EDc\u00ED jednotky n\u011Bkter\u00FDch modul\u00E1rn\u00EDch syst\u00E9m\u016F jsou ve skute\u010Dnosti klony osobn\u00EDch po\u010D\u00EDta\u010D\u016F v proveden\u00ED se zv\u00FD\u0161enou odolnost\u00ED v\u016F\u010Di vn\u011Bj\u0161\u00EDm vliv\u016Fm a s upraven\u00FDm standardn\u00EDm desktopov\u00FDm opera\u010Dn\u00EDm syst\u00E9mem.Orienta\u010Dn\u011B se cena mal\u00FDch kompaktn\u00EDch syst\u00E9m\u016F pohybuje od 1 500 do 10 000 K\u010D, cena velk\u00FDch a v\u00FDkonov\u011B vy\u0161\u0161\u00EDch syst\u00E9m\u016F v rozs\u00E1hl\u00E9 konfiguraci m\u016F\u017Ee dosahovat \u010D\u00E1stek 500 000 K\u010D i vy\u0161\u0161\u00EDch. Vzhledem k efektivnosti t\u011Bchto syst\u00E9m\u016F v pr\u016Fmyslu nejsou tyto polo\u017Eky nijak z\u00E1vratn\u00E9. Tato cena je ale hlavn\u011B z\u00E1visl\u00E1 na syst\u00E9mu, kter\u00FD m\u00E1 \u0159\u00EDdit, proto\u017Ee velkou \u010D\u00E1st po\u0159izovac\u00EDch n\u00E1klad\u016F tvo\u0159\u00ED ne samotn\u00E9 PLC, ale pr\u00E1v\u011B sn\u00EDma\u010De a naps\u00E1n\u00ED funk\u010Dn\u00EDho programu. V p\u0159\u00EDpad\u011B modul\u00E1rn\u00EDch syst\u00E9m\u016F samoz\u0159ejm\u011B i po\u010Det samotn\u00FDch modul\u016F."@cs . . . "Programovateln\u00FD logick\u00FD automat neboli PLC (z anglick\u00E9ho Programmable Logic Controller) je relativn\u011B mal\u00FD pr\u016Fmyslov\u00FD computer pou\u017E\u00EDvan\u00FD pro automatizaci proces\u016F v re\u00E1ln\u00E9m \u010Dase \u2013 \u0159\u00EDzen\u00ED stroj\u016F nebo v\u00FDrobn\u00EDch linek v tov\u00E1rn\u011B. Pro PLC je charakteristick\u00E9, \u017Ee program se vykon\u00E1v\u00E1 v tzv. cyklech."@cs . . "programovateln\u00E9ho logick\u00E9ho automatu"@cs . . . "5622"^^ . "programovateln\u00FDch logick\u00FDch obvod\u016F"@cs . . "programovateln\u00E9 logick\u00E9 automaty"@cs . "programovateln\u00FDch logick\u00FDch jednotek"@cs . "16424993"^^ . "programovateln\u00E9 logick\u00E9 automaty (PLC)"@cs . . . . . . . . "18"^^ . . . . . . "141821"^^ . "Programovateln\u00FD logick\u00FD automat"@cs . . . "Programovateln\u00FD logick\u00FD automat"@cs . .