. . . . . . "en"@cs . . . . . . . . . "Projekt Monterey byl pokusem vybudovat jednotn\u00FD unixov\u00FD opera\u010Dn\u00ED syst\u00E9m, kter\u00FD by b\u011B\u017Eel na r\u016Fzn\u00FDch 32bitov\u00FDch a 64bitov\u00FDch platform\u00E1ch a z\u00E1rove\u0148 podporoval multi-processing. J\u00E1drem projektu byl pokus vytvo\u0159it podnikov\u00FD syst\u00E9m Unix pro procesory architektury IA-64, od kter\u00FDch se v t\u00E9 dob\u011B \u010Dekalo, \u017Ee budou \u010Dasem dominovat trhu unixov\u00FDch server\u016F. Ohl\u00E1\u0161en byl v \u0159\u00EDjnu 1998 a bylo do n\u011Bj zapojeno n\u011Bkolik prodejc\u016F Unixu; IBM poskytlo podporu pro architektury POWER a PowerPC z opera\u010Dn\u00EDho syst\u00E9mu AIX, Santa Cruz Operation (SCO) poskytlo podporu pro IA-32 a Sequent Computer Systems p\u0159idali podporu multi-processingu ze sv\u00E9ho opera\u010Dn\u00EDho syst\u00E9mu Dynix (DYNamic unIX). Firma Intel Corporation provedla expertizu a financov\u00E1n\u00ED rozvoje c\u00EDlen\u00E9ho trhu s ohledem na novou platformu IA-64, kter\u00E1 nebyla v t\u00E9 dob\u011B je\u0161t\u011B uvoln\u011Bna.V kv\u011Btnu 2001 byla ohl\u00E1\u0161ena dostupnost betaverze AIX-5L pro IA-64, kter\u00E1 v podstat\u011B napl\u0148ovala sv\u00E9 po\u010D\u00E1te\u010Dn\u00ED c\u00EDle. Firma Intel nicm\u00E9n\u011B prop\u00E1sla term\u00EDn dod\u00E1n\u00ED Itania o dva roky a software Monterey nem\u011Bl odbyt.S v\u00FDjimkou IA-64 a vylep\u0161en\u00ED multi-processingu Dynix byla v\u011Bt\u0161ina \u00FAsil\u00ED projektu Monterey sm\u011B\u0159ov\u00E1na k standardizaci existuj\u00EDc\u00EDch verz\u00ED Unixu do jedin\u00E9ho kompatibiln\u00EDho syst\u00E9mu. Tyto snahy byly podnik\u00E1ny ji\u017E v minulosti (nap\u0159. aliance 3DA) a zpravidla neusp\u011Bly, proto\u017Ee spole\u010Dnosti, kter\u00E9 byly do t\u011Bchto projekt\u016F zapojeny, byly p\u0159\u00EDli\u0161 odk\u00E1z\u00E1ny na prodejn\u00ED synchronizaci, ne\u017E aby skute\u010Dn\u011B podpo\u0159ily standard, kter\u00FD by umo\u017Enil jejich z\u00E1kazn\u00EDk\u016Fm p\u0159ej\u00EDt k jejich produkt\u016Fm. S projektem Monterey m\u011Bl ji\u017E ka\u017Ed\u00FD z prodejc\u016F svou c\u00EDlenou \u010D\u00E1st trhu, kterou zam\u00FD\u0161lel i v budoucnu pokr\u00FDvat: POWER a IA-64 za IBM, IA-32 a IA-64 za SCO. Nen\u00ED docela jasn\u00E9, kterou \u010D\u00E1st trhu cht\u011Bl obsluhovat Sequent.Projekt se rychle stal nezvladateln\u00FDm, kdy\u017E se v\u0161ichni z\u00FA\u010Dastn\u011Bn\u00ED pokou\u0161eli naj\u00EDt mezeru na rychle se rozv\u00EDjej\u00EDc\u00EDm Linuxov\u00E9m trhu a zam\u011B\u0159ili svou pozornost jinam. Sequent byl v roce 1999 koupen firmou IBM. SCO zanechalo obchodu s Unixem v roce 2001; ve stejn\u00E9m roce IBM nakonec ozn\u00E1milo zastaven\u00ED projektu Monterey. Spole\u010Dnosti Intel, IBM, SCO Group (tehdy zn\u00E1m\u00E1 jako Caldera Systems) a dal\u0161\u00ED se v t\u00E9to dob\u011B soub\u011B\u017En\u011B sna\u017Eily o p\u0159enesen\u00ED (portov\u00E1n\u00ED) syst\u00E9mu Linux na IA-64 (Projekt Trillian). V\u00FDsledkem tohoto projektu bylo v \u00FAnoru 2000 vypu\u0161t\u011Bn\u00ED funk\u010Dn\u00EDho k\u00F3du, kter\u00FD se stal posl\u00E9ze sou\u010D\u00E1st\u00ED z\u00E1kladu Linuxov\u00E9ho j\u00E1dra, a to v\u00EDce ne\u017E jeden rok p\u0159ed vyd\u00E1n\u00EDm prvn\u00EDho Itania.V pozd\u011Bj\u0161\u00ED dob\u011B se projekt Monterey stal p\u0159edm\u011Btem snahy \u201Enov\u00E9\u201C SCO Group o \u017Ealobu firmy IBM pro poru\u0161en\u00ED autorsk\u00E9ho pr\u00E1va. SCO tvrd\u00ED, \u017Ee pot\u00E9, co byl projekt Monterey zru\u0161en, IBM pou\u017Eila n\u011Bkter\u00E9 \u010D\u00E1sti k\u00F3du spole\u010Dnosti SCO v nov\u011Bj\u0161\u00EDch verz\u00EDch AIX a POWER. Stejn\u011B tak m\u011Bla IBM vlo\u017Eit k\u00F3d do existuj\u00EDc\u00EDch verz\u00ED Linuxu pro IA-32. SCO tvrd\u00ED, \u017Ee IBM vstoupila do projektu Monterey s t\u00EDm, \u017Ee od za\u010D\u00E1tku cht\u011Bla pouze vyu\u017E\u00EDt SCO k poskytnut\u00ED k\u00F3du, kter\u00FD by vlo\u017Eila do Linuxu, bez jak\u00E9hokoli z\u00E1m\u011Bru projekt Monterey v\u016Fbec vydat.Toto tvrzen\u00ED se zd\u00E1 b\u00FDt klamn\u00FDm. Z\u00E1m\u011Br IBM vyu\u017E\u00EDt projektu Monterey pro POWER byl v t\u00E9 dob\u011B dob\u0159e zn\u00E1m, jak dokl\u00E1daj\u00ED n\u011Bkter\u00E9 tiskov\u00E9 zpr\u00E1vy z t\u00E9 doby. Krom\u011B toho byla tak\u00E9 SCO Group \u010Dlenem t\u00FDmu pracuj\u00EDc\u00EDm na projektu Trillian, \u010Dili si musela b\u00FDt v\u011Bdoma pr\u00E1ce IBM na syst\u00E9mu Linux.V roce 2001 prodala IBM pouh\u00FDch 32 licenc\u00ED Monterey, v roce 2002 je\u0161t\u011B m\u00E9n\u011B."@cs . "216414"^^ . . "Projekt Monterey"@cs . . . . . "88"^^ . . "5564"^^ . . . . . . . "Projekt Monterey byl pokusem vybudovat jednotn\u00FD unixov\u00FD opera\u010Dn\u00ED syst\u00E9m, kter\u00FD by b\u011B\u017Eel na r\u016Fzn\u00FDch 32bitov\u00FDch a 64bitov\u00FDch platform\u00E1ch a z\u00E1rove\u0148 podporoval multi-processing. J\u00E1drem projektu byl pokus vytvo\u0159it podnikov\u00FD syst\u00E9m Unix pro procesory architektury IA-64, od kter\u00FDch se v t\u00E9 dob\u011B \u010Dekalo, \u017Ee budou \u010Dasem dominovat trhu unixov\u00FDch server\u016F."@cs . "Project Monterey"@cs . . . . . "132313255"^^ . . . "13064036"^^ . . . . . . "Projekt Monterey"@cs . . .