. . . "protokoly"@cs . . "rodiny s\u00ED\u0165ov\u00FDch protokol\u016F"@cs . "1024789"^^ . . . . . . . "6615"^^ . "Protokolov\u00FD z\u00E1sobn\u00EDk"@cs . . . "protokolov\u00E9ho z\u00E1sobn\u00EDku"@cs . . . . . . . . . "protokolov\u00FD z\u00E1sobn\u00EDk"@cs . . . "protokolov\u00FDmi z\u00E1sobn\u00EDky"@cs . . "z\u00E1sobn\u00EDku protokol\u016F"@cs . "Protokolov\u00FD z\u00E1sobn\u00EDk je implementace sady protokol\u016F pro po\u010D\u00EDta\u010Dov\u00E9 s\u00EDt\u011B. Oba term\u00EDny se \u010Dasto pou\u017E\u00EDvaj\u00ED jako synonyma, ale p\u0159esn\u011B \u0159e\u010Deno, sada protokol\u016F je definice protokol\u016F, zat\u00EDmco protokolov\u00FD z\u00E1sobn\u00EDk je jejich softwarov\u00E1 implementace.Jednotliv\u00E9 protokoly v sad\u011B b\u00FDvaj\u00ED navr\u017Eeny s ur\u010Ditou jednot\u00EDc\u00ED my\u0161lenkou, co\u017E usnad\u0148uje n\u00E1vrh a implementaci. Modularizace usnad\u0148uje n\u00E1vrh a implementaci. Proto\u017Ee protokolov\u00FD modul typicky komunikuje se dv\u011Bma dal\u0161\u00EDmi moduly, cel\u00E1 sada je obvykle strukturov\u00E1na do vrstev, odkud poch\u00E1z\u00ED n\u00E1zev z\u00E1sobn\u00EDk protokol\u016F. Nejni\u017E\u0161\u00ED protokol je v\u017Edy \u201En\u00EDzko\u00FArov\u0148ov\u00FD\u201C a pracuje s fyzick\u00FDm hardwarem. Ka\u017Ed\u00E1 vy\u0161\u0161\u00ED vrstva p\u0159id\u00E1v\u00E1 dal\u0161\u00ED vlastnosti. U\u017Eivatelsk\u00E9 aplikace obvykle pracuj\u00ED pouze s nejvy\u0161\u0161\u00ED vrstvou (viz tak\u00E9 Referen\u010Dn\u00ED model ISO/OSI).V praktick\u00E9 implementaci jsou protokolov\u00E9 z\u00E1sobn\u00EDky \u010Dasto rozd\u011Bleny na t\u0159i hlavn\u00ED \u010D\u00E1sti: \u010D\u00E1st pro p\u0159\u00EDstup k mediu, transportn\u00ED \u010D\u00E1st a aplika\u010Dn\u00ED \u010D\u00E1st. Ur\u010Dit\u00FD opera\u010Dn\u00ED syst\u00E9m nebo platforma m\u00E1 obvykle dv\u011B dob\u0159e definovan\u00E1 softwarov\u00E1 rozhran\u00ED: jedno mezi vrstvou pro p\u0159\u00EDstup k m\u00E9diu a transportn\u00ED vrstvou a druh\u00E9 mezi transportn\u00ED a aplika\u010Dn\u00ED vrstvou.Rozhran\u00ED mezi vrstvou pro p\u0159\u00EDstup k m\u00E9diu a transportn\u00ED vrstvou definuje, jak software transportn\u00EDho protokolu pou\u017E\u00EDv\u00E1 ur\u010Dit\u00E9 typy m\u00E9di\u00ED a hardwaru (\u201Eovlada\u010De karet\u201C). Tato \u00FArove\u0148 rozhran\u00ED nap\u0159\u00EDklad definuje, jak transportn\u00ED software TCP/IP vyu\u017E\u00EDv\u00E1 hardwarov\u00FDch slu\u017Eeb s\u00EDt\u011B Ethernet. V prost\u0159ed\u00ED Microsoft Windows a DOS pat\u0159\u00ED k t\u011Bmto rozhran\u00EDm ODI a NDIS.Rozhran\u00ED mezi aplika\u010Dn\u00ED a transportn\u00ED vrstvou definuje, jak aplika\u010Dn\u00ED programy vyu\u017E\u00EDvaj\u00ED transportn\u00ED vrstvu. Tato \u00FArove\u0148 rozhran\u00ED nap\u0159\u00EDklad definuje, jak WWW prohl\u00ED\u017Ee\u010D komunikuje s transportn\u00EDm softwarem TCP/IP. K t\u011Bmto rozhran\u00EDm pat\u0159\u00ED Berkeley sockets a Syst\u00E9m V STREAMS ve sv\u011Bt\u011B Unixu a Winsock v opera\u010Dn\u00EDch syst\u00E9mech firmy Microsoft."@cs . . "Protokolov\u00FD z\u00E1sobn\u00EDk"@cs . . . "protokolov\u00E9m z\u00E1sobn\u00EDku"@cs . . . . . . "sada komunika\u010Dn\u00EDch protokol\u016F"@cs . . "sad\u011B protokol\u016F"@cs . . . "rodinu protokol\u016F"@cs . "Protokolov\u00FD z\u00E1sobn\u00EDk je implementace sady protokol\u016F pro po\u010D\u00EDta\u010Dov\u00E9 s\u00EDt\u011B. Oba term\u00EDny se \u010Dasto pou\u017E\u00EDvaj\u00ED jako synonyma, ale p\u0159esn\u011B \u0159e\u010Deno, sada protokol\u016F je definice protokol\u016F, zat\u00EDmco protokolov\u00FD z\u00E1sobn\u00EDk je jejich softwarov\u00E1 implementace.Jednotliv\u00E9 protokoly v sad\u011B b\u00FDvaj\u00ED navr\u017Eeny s ur\u010Ditou jednot\u00EDc\u00ED my\u0161lenkou, co\u017E usnad\u0148uje n\u00E1vrh a implementaci. Modularizace usnad\u0148uje n\u00E1vrh a implementaci."@cs . . "sady protokol\u016F"@cs . "12390219"^^ . "39"^^ . "protokolov\u00E9mu z\u00E1sobn\u00EDku"@cs . "sady komunika\u010Dn\u00EDch protokol\u016F"@cs . . . . . . .