. . . . . . . "Protorenesance"@cs . . "Protorenesance (n\u011Bkdy t\u00E9\u017E p\u0159edrenesancece, \u010Di protorenaissance) je ozna\u010Den\u00ED pro um\u011Bleck\u00FD sm\u011Br v architektu\u0159e, mal\u00ED\u0159stv\u00ED a socha\u0159stv\u00ED 11. a 12. stolet\u00ED.\u00DAzem\u00ED, kde se protorenesance vyskytuje, je p\u0159edev\u0161\u00EDm Tosk\u00E1nsko a v men\u0161\u00EDm m\u011B\u0159\u00EDtku tak\u00E9 Provence a St\u0159edn\u00ED It\u00E1lie. V\u00FDraz protorenesance poch\u00E1z\u00ED od basilejsk\u00E9ho kunsthistorika Jacoba Burckhardta (1818\u20131897).Typick\u00FDm znakem protorenesance je v rom\u00E1nsk\u00E9 dob\u011B p\u0159\u00EDklon kantick\u00FDm vzor\u016Fm, v t\u00E9to intenzit\u011B jinde neobvykl\u00FD. To se projevuje mj. v prostorov\u00E9m vn\u00EDm\u00E1n\u00ED \u010Di mramorov\u00E9m oblo\u017Een\u00ED (Inkrustaci) budov, kter\u00E9 jsou n\u00E1podobou \u0159\u00EDmsk\u00FDch vzor\u016F.Tyto ideje se staly hlavn\u00EDm um\u011Bleck\u00FDm proudem teprve o 400 let pozd\u011Bji v renesanci. Byly to nap\u0159. protorenesan\u010Dn\u00ED stavby ve Florencii, kter\u00E9 inspirovaly Filippa Brunelleschiho \u2013 jednoho z \u201Eotc\u016F\u201C renesance \u2013 k nov\u00FDm n\u00E1pad\u016Fm.Um\u011Bleck\u00E9 formy protorenesance m\u011Bly tak\u00E9 zna\u010Dn\u00FD politick\u00FD v\u00FDznam. Jejich u\u017Eit\u00EDm byla nap\u0159\u00EDklad ve Florencii vyj\u00E1d\u0159ena z\u0159eteln\u00E1 opozice k c\u00EDsa\u0159stv\u00ED. Florencie bylo guelfsk\u00E9 m\u011Bsto stoj\u00EDc\u00ED na stran\u011B pape\u017Ee proti c\u00EDsa\u0159i, co\u017E se projevovalo i v architektu\u0159e. C\u00EDsa\u0159 byl N\u011Bmec a jeho architektura byla v rom\u00E1nsk\u00E9m stylu. A Florencie se v t\u00E9 dob\u011B, tedy v 11. a 12. stolet\u00ED, svou \u201Ep\u0159edrenesanc\u00ED\u201C postavila proti \u0159\u00ED\u0161sk\u00E9 architektu\u0159e n\u011Bmeck\u00E9ho c\u00EDsa\u0159e, p\u0159i\u010Dem\u017E se inspirovala v obdob\u00ED italsk\u00E9 antiky, tedy um\u011Bleck\u00FDmi formami vlastn\u00EDch d\u011Bjin.Zn\u00E1m\u00FDmi p\u0159\u00EDklady ve Florencii jsou kostel San Miniato al Monte (po roce 1013), Baptisterium San Giovanni (vysv\u011Bceno 1059) a kostel Santi Apostoli (prvn\u00ED sv\u011Bcen\u00ED v roce 1075) a v Pise souboru budov katedr\u00E1ly (po roce 1063), v\u010Detn\u011B slavn\u00E9 \u0160ikm\u00E9 v\u011B\u017Ee v Pise, Campanile, a v Lukce Sant'Alessandro Maggiore (poprv\u00E9 vysv\u011Bcen\u00E9ho v roce 893), p\u0159i\u010Dem\u017E zm\u00EDn\u011Bn\u00E9 budovy pat\u0159\u00ED mezi rom\u00E1nsk\u00E9."@cs . . "Protorenesance"@cs . "35"^^ . . . . . . . . . "protorenesance"@cs . "3781"^^ . . . "1230559"^^ . . . . . . . . . . "Protorenesance (n\u011Bkdy t\u00E9\u017E p\u0159edrenesancece, \u010Di protorenaissance) je ozna\u010Den\u00ED pro um\u011Bleck\u00FD sm\u011Br v architektu\u0159e, mal\u00ED\u0159stv\u00ED a socha\u0159stv\u00ED 11. a 12. stolet\u00ED.\u00DAzem\u00ED, kde se protorenesance vyskytuje, je p\u0159edev\u0161\u00EDm Tosk\u00E1nsko a v men\u0161\u00EDm m\u011B\u0159\u00EDtku tak\u00E9 Provence a St\u0159edn\u00ED It\u00E1lie. V\u00FDraz protorenesance poch\u00E1z\u00ED od basilejsk\u00E9ho kunsthistorika Jacoba Burckhardta (1818\u20131897).Typick\u00FDm znakem protorenesance je v rom\u00E1nsk\u00E9 dob\u011B p\u0159\u00EDklon kantick\u00FDm vzor\u016Fm, v t\u00E9to intenzit\u011B jinde neobvykl\u00FD. To se projevuje mj."@cs . . . . . . . . . "14123970"^^ . . . . . . . . . .