. . "246"^^ . . . "Maz\u00E1k"@cs . . "Ramapithecus (\u010Desky t\u00E9\u017E Ramapit\u00E9k) je neplatn\u00E9 taxonomick\u00E9 ozna\u010Den\u00ED, u\u017E\u00EDvan\u00E9 zhruba do 80. let 20. stolet\u00ED pro n\u011Bkolik druh\u016F vyhynul\u00FDch hominoid\u016F.Prvn\u00ED ostatky dnes zru\u0161en\u00E9ho rodu Ramapithecus byly nalezeny ji\u017E na po\u010D\u00E1tku 20. stolet\u00ED pobl\u00ED\u017E obce Chinji v poho\u0159\u00ED Siv\u00E1lik v severn\u00EDm P\u00E1kist\u00E1nu."@cs . "Gibbonsov\u00E1"@cs . "\u0160pinar"@cs . . . . . . . "15467432"^^ . "Academia"@cs . . . . . . . . . . . "Praha"@cs . "Artia"@cs . . . "Ramapithecus"@cs . . . . . "Ramapithecus"@cs . . . "2011"^^ . . "Pr\u00E1ce"@cs . . . . . . . "1986"^^ . . . "Z. V"@cs . . "69"^^ . . . . "A"@cs . . . . . . . "9014"^^ . . . . "307"^^ . "275836"^^ . . . "Jak vznikl \u010Dlov\u011Bk"@cs . . "1983"^^ . "V"@cs . . . . "424"^^ . . . . . . . "Ramapithecus (\u010Desky t\u00E9\u017E Ramapit\u00E9k) je neplatn\u00E9 taxonomick\u00E9 ozna\u010Den\u00ED, u\u017E\u00EDvan\u00E9 zhruba do 80. let 20. stolet\u00ED pro n\u011Bkolik druh\u016F vyhynul\u00FDch hominoid\u016F.Prvn\u00ED ostatky dnes zru\u0161en\u00E9ho rodu Ramapithecus byly nalezeny ji\u017E na po\u010D\u00E1tku 20. stolet\u00ED pobl\u00ED\u017E obce Chinji v poho\u0159\u00ED Siv\u00E1lik v severn\u00EDm P\u00E1kist\u00E1nu. Paleontolog Guy Ellock Pilgrim je ale p\u016Fvodn\u011B v roce 1910 popsal jako nov\u00FD druh ji\u017E zn\u00E1m\u00E9ho rodu Dryopithecus - Dryopithecus punjabicus.Nov\u00E9 rodov\u00E9 jm\u00E9no Ramapithecus bylo navr\u017Eeno a\u017E v roce 1934 na z\u00E1klad\u011B zlomk\u016F \u010Delist\u00ED, kter\u00E9 u obce Haritalyangar v indick\u00E9 \u010D\u00E1sti Sivalick\u00FDch hor nalezl v roce 1932 George Edward Lewis. Dochovan\u00E9 zuby se svou morfologi\u00ED podobaly chrupu vysp\u011Bl\u00FDch hominin\u016F. Lewis vyhynul\u00E9ho tvora nazval podle indick\u00E9ho boha R\u00E1my Ramapithecus brevirostris (\u010Desky \u201ER\u00E1mova opice s kr\u00E1tkou tv\u00E1\u0159\u00ED\u201C). Domn\u00EDval se, \u017Ee by se mohlo jednat o p\u0159\u00EDm\u00E9ho p\u0159edka modern\u00EDho \u010Dlov\u011Bka nebo o tvora velmi bl\u00EDzk\u00E9ho takov\u00E9mu p\u0159edku.Proti tomuto n\u00E1zoru vystoupil v roce 1935 antropolog Ale\u0161 Hrdli\u010Dka, kter\u00FD p\u0159edpokl\u00E1dal, \u017Ee se jedn\u00E1 o vyhynul\u00E9ho lidoopa, kter\u00FD nem\u00E1 s v\u00FDvojem \u010Dlov\u011Bka \u017E\u00E1dnou souvislost.V\u011Bt\u0161\u00ED pozornost tak byla n\u00E1lez\u016Fm rodu Ramapithecus v\u011Bnov\u00E1na a\u017E v roce 1961, kdy je Elwyn L. Simons po prostudov\u00E1n\u00ED za\u0159adil do lidsk\u00E9 evolu\u010Dn\u00ED linie jako kl\u00ED\u010Dov\u00FD p\u0159echodn\u00FD \u010Dl\u00E1nek mezi lidoopy a lidmi. Simonsovu studii podpo\u0159il i David Pilbeam a spole\u010Dn\u011B z\u00E1hy z\u00EDskali pro sv\u00E9 z\u00E1v\u011Bry v\u011Bt\u0161inu odborn\u00E9 ve\u0159ejnosti. V\u0161echny dosavadn\u00ED n\u00E1lezy z oblasti severn\u00ED Indie a P\u00E1kist\u00E1nu (v\u010Detn\u011B druhu Dryopithecus punjabicus) nav\u00EDc sjednotili pod ozna\u010Den\u00EDm Ramapithecus punjabicus. K rodu Ramapithecus byly kv\u016Fli ur\u010Dit\u00FDm shod\u00E1m v morfologii p\u0159i\u0159azeny tak\u00E9 ostatky z nalezi\u0161t\u011B Fort Ternan v Keni, kter\u00E9 Louis Leakey v roce 1961 popsal pod druhov\u00FDm n\u00E1zvem Kenyapithecus wickeri. Ve star\u0161\u00ED literatu\u0159e se proto objevuj\u00ED jako Ramapithecus wickeri. Podobn\u011B se o p\u0159\u00EDslu\u0161nosti k rodu Ramapithecus uva\u017Eovalo i u dal\u0161\u00EDch mioc\u00E9nn\u00EDch hominoid\u016F, jako jsou nap\u0159\u00EDklad n\u011Bkter\u00E9 druhy rodu Dryopithecus (Ramapithecus hungaricus), Lufengpithecus (Ramapithecus hudienensis) nebo Ankarapithecus.Ramapithecus byl zejm\u00E9na v 60. a 70. letech 20. stolet\u00ED pova\u017Eov\u00E1n za nejstar\u0161\u00EDho p\u0159edka modern\u00EDho \u010Dlov\u011Bka a p\u0159\u00EDm\u00E9ho p\u0159edch\u016Fdce rodu Australopithecus. St\u00E1\u0159\u00ED fosili\u00ED, ur\u010Den\u00E9 na 10 - 14 milion\u016F let, dob\u0159e odpov\u00EDdalo tehdy uva\u017Eovan\u00E9 dob\u011B odd\u011Blen\u00ED samostatn\u00E9 v\u00FDvojov\u00E9 linie rodu Homo. V t\u00E9 dob\u011B bylo toto odd\u011Blen\u00ED p\u0159edpokl\u00E1d\u00E1no asi p\u0159ed 15 miliony let, zat\u00EDmco v sou\u010Dasnosti se klade do doby asi p\u0159ed 6 - 8 miliony let. Kdy\u017E Clifford Jolly v roce 1970 publikoval svoji teorii o v\u00FDvoji \u010Dlov\u011Bka skrze stadium \u201Epo\u017E\u00EDra\u010D\u016F semen\u201C, vypadal Ramapithecus jako ide\u00E1ln\u00ED p\u0159edstavitel t\u00E9to v\u00FDvojov\u00E9 f\u00E1ze. I proto se p\u0159edpokl\u00E1dalo, \u017Ee \u017Eil v rodinn\u00FDch tlup\u00E1ch v otev\u0159en\u00E9 travnat\u00E9 krajin\u011B podobn\u011B jako pavi\u00E1ni d\u017Eelada. \u017Divit se m\u011Bl t\u00EDm, \u017Ee ve vzp\u0159\u00EDmen\u00E9m sedu sb\u00EDral semena trav. Sb\u011Brem drobn\u00FDch zrnek by tak jeho ruka mohla nab\u00FDvat na obratnosti. K uvoln\u011Bn\u00ED p\u0159edn\u00EDch kon\u010Detin pro pozd\u011Bj\u0161\u00ED pou\u017E\u00EDv\u00E1n\u00ED n\u00E1stroj\u016F mohla Ramapithecovi pomoci i domn\u011Bl\u00E1 schopnost p\u0159\u00EDle\u017Eitostn\u011B se pohybovat vzp\u0159\u00EDmen\u011B po zadn\u00EDch kon\u010Detin\u00E1ch. Ji\u017E v pr\u016Fb\u011Bhu 70. let 20. stolet\u00ED se objevovaly pochybnosti o v\u00FDznamu rodu Ramapithecus v lidsk\u00E9 evoluci. V roce 1976 David Pilbeam identifikoval v poho\u0159\u00ED Siv\u00E1lik (nedaleko m\u00EDsta p\u016Fvodn\u00EDho n\u00E1lezu z roku 1932) kompletn\u00ED \u010Delist rodu Sivapithecus. Ta se s dosavadn\u00EDmi n\u00E1lezy Ramapitheca shodovala ve v\u0161ech detailech, jen tvar zubn\u00EDho oblouku byl sev\u0159en\u00FD do tvaru p\u00EDsmene U jako u orangutan\u016F. Uk\u00E1zalo se, \u017Ee mnohem zlomkovit\u011Bj\u0161\u00ED ostatky rodu Ramapithecus byly chybn\u011B rekonstruov\u00E1ny a slepeny, tak\u017Ee zuby vytv\u00E1\u0159ely parabolick\u00FD oblouk, bl\u00EDzk\u00FD tvaru lidsk\u00E9 \u010Delisti.Na z\u00E1klad\u011B tohoto n\u00E1lezu byla teorie o p\u016Fvodu \u010Dlov\u011Bka z rodu Ramapithecus na po\u010D\u00E1tku 80. let 20. stolet\u00ED opu\u0161t\u011Bna. Napomohl tomu i rychl\u00FD rozvoj genetick\u00FDch studi\u00ED, zejm\u00E9na takzvan\u00E1 metoda molekul\u00E1rn\u00EDch hodin a s t\u00EDm souvisej\u00EDc\u00ED zp\u0159esn\u011Bn\u00ED doby vzniku jednotliv\u00FDch lini\u00ED hominid\u016F. Sou\u010Dasn\u011B byla rozezn\u00E1na zna\u010Dn\u00E1 podobnost ostatk\u016F Ramapitheca s n\u00E1lezy, \u0159azen\u00FDmi do rodu Sivapithecus.V sou\u010Dasn\u00E9 dob\u011B p\u0159evl\u00E1d\u00E1 n\u00E1zor, \u017Ee Ramapitek je toto\u017En\u00FD se Sivapitekem, respektive se jedn\u00E1 o samici a samce t\u00E9ho\u017E rodu. To jen potvrzuje p\u0159edpoklad, \u017Ee Ramapithecus nebyl p\u0159edkem modern\u00EDho \u010Dlov\u011Bka, nebo\u0165 rod Sivapithecus je p\u0159\u00EDbuzn\u00FD sp\u00ED\u0161e sou\u010Dasn\u00FDm orangutan\u016Fm."@cs . . "Prvn\u00ED lid\u00E9: z\u00E1vody v hled\u00E1n\u00ED nejstar\u0161\u00EDho p\u0159edka"@cs . "Velk\u00E1 kniha o prav\u011Bku"@cs . "Liberec"@cs . .