. . . . . . . "5465"^^ . . . "63"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Richard Hofstadter (6. srpna 1916 Buffalo \u2013 24. \u0159\u00EDjna 1970 New York) byl americk\u00FD historik a anga\u017Eovan\u00FD intelektu\u00E1l.Byl profesorem americk\u00E9 historie na Kolumbijsk\u00E9 univerzit\u011B v New Yorku. Jeho pr\u00E1ce popisuj\u00EDc\u00ED skryt\u00E9 motivy a zdroje americk\u00E9ho politick\u00E9ho a kulturn\u00EDho \u017Eivota se st\u00E1valy intelektu\u00E1ln\u00EDmi bestsellery, za dv\u011B z nich z\u00EDskal Pulitzerovu cenu: roku 1956 za knihu The Age of Reform, kter\u00E1 analyzuje populistick\u00E9 politick\u00E9 tendence na konci 19."@cs . . . . . . . . "Richard Hofstadter"@cs . . . "Richard Hofstadter (6. srpna 1916 Buffalo \u2013 24. \u0159\u00EDjna 1970 New York) byl americk\u00FD historik a anga\u017Eovan\u00FD intelektu\u00E1l.Byl profesorem americk\u00E9 historie na Kolumbijsk\u00E9 univerzit\u011B v New Yorku. Jeho pr\u00E1ce popisuj\u00EDc\u00ED skryt\u00E9 motivy a zdroje americk\u00E9ho politick\u00E9ho a kulturn\u00EDho \u017Eivota se st\u00E1valy intelektu\u00E1ln\u00EDmi bestsellery, za dv\u011B z nich z\u00EDskal Pulitzerovu cenu: roku 1956 za knihu The Age of Reform, kter\u00E1 analyzuje populistick\u00E9 politick\u00E9 tendence na konci 19. stolet\u00ED v USA, zejm\u00E9na specifick\u00E9 americk\u00E9 agr\u00E1rnictv\u00ED (\"farma jako podstata Ameriky\"), a roku 1964 za knihu Anti-intellectualism in American Life, kde za jeden z pil\u00ED\u0159\u016F americk\u00E9 kultury ozna\u010Duje antiintelektualismus a utilitarismus, kter\u00E9 pova\u017Euje za nutn\u00FD n\u00E1sledek demokratizace vzd\u011Bl\u00E1n\u00ED v USA, nicm\u00E9n\u011B zd\u016Fraz\u0148uje, \u017Ee jde o z\u00E1konit\u00FD rys USA, nikoli demokracie sam\u00E9, jak se Ameri\u010Dan\u00E9 \u010Dasto domn\u00EDvaj\u00ED. Podobn\u011B vlivn\u00E1 se stala pr\u00E1ce The Paranoid Style in American Politics z roku 1964, kde analyzuje, jakou roli hr\u00E1ly v americk\u00FDch politick\u00FDch d\u011Bjin\u00E1ch konspira\u010Dn\u00ED teorie (nap\u0159. teorie o ilumin\u00E1tech), zejm\u00E9na u konzervativn\u00ED pravice (Ku-klux-klan, mccarthysmus) - kniha vstoupila do politick\u00FDch debat 60. let, nebo\u0165 bezprost\u0159edn\u011B reagovala na n\u00E1stup extr\u00E9mn\u011B konzervativn\u00EDho arizonsk\u00E9ho sen\u00E1tora Barryho Goldwatera do \u010Dela Republik\u00E1nsk\u00E9 strany.Hofstadter se narodil v n\u011Bmecko-\u017Eidovsk\u00E9, luter\u00E1nsko-judaistick\u00E9 rodin\u011B. Jeho otec byl \u017Didem, zem\u0159el v\u0161ak v Richardov\u00FDch deseti letech. Matka ho pot\u00E9 vedla k episkopalismu, on se v\u0161ak pozd\u011Bji proti tomuto tlaku vzbou\u0159il a hl\u00E1sil se sp\u00ED\u0161e k \u017Eidovsk\u00FDm ko\u0159en\u016Fm, patrn\u011B p\u0159edev\u0161\u00EDm z protestu proti antisemitismu, s n\u00EDm\u017E se setkal v profesorsk\u00E9m sboru na Kolumbijsk\u00E9 univerzit\u011B, kam ve 30. letech nastoupil. Ve stejn\u00E9 dob\u011B byl \u010Dlenem Komunistick\u00E9 strany USA. Vystoupil z n\u00ED roku 1939 kv\u016Fli antiintelektualismu, s n\u00EDm\u017E se ve stran\u011B setkal (co\u017E ho inspirovalo pozd\u011Bji k jedn\u00E9 z jeho kl\u00ED\u010Dov\u00FDch knih), a tak\u00E9 na protest proti paktu Molotov-Ribbentrop. Roku 1944 obh\u00E1jil dizerta\u010Dn\u00ED pr\u00E1ci Social Darwinism in American Thought. Ji\u017E ta slavila mimo\u0159\u00E1dn\u00FD \u00FAsp\u011Bch i na trhu, nebo\u0165 se prodalo 200 000 jej\u00EDch v\u00FDtisk\u016F - pozd\u011Bji jeho knihy dosahovali milionov\u00FDch n\u00E1klad\u016F, \u010Dten\u00E1\u0159e velmi bavil jeho \u017Eiv\u00FD styl, pln\u00FD ironie a paradox\u016F. Pot\u00E9 nastoupil na univerzitu v Marylandu, kde se velmi sp\u0159\u00E1telil se slavn\u00FDm sociologem a soci\u00E1ln\u00EDm kritikem Charles Wright Millsem. Roz\u0161\u00ED\u0159il svou vzd\u011Blanostn\u00ED z\u00E1kladnu o psychologii a sociologii, velmi ho v t\u00E9 dob\u011B ovlivnily texty Maxe Webera, Karla Mannheima, Sigmunda Freuda a Theodora Adorna. Roku 1946 se vr\u00E1til na Kolumbijskou univerzitu. D\u016Fle\u017Eit\u00FDm se v t\u00E9 dob\u011B stal jeho spor s historikem Charlesem A. Beardem. Jeho koncepce d\u011Bjin st\u00E1la na konfliktu r\u016Fzn\u00FDch skupin a t\u0159\u00EDd, Hofstadter naopak oponoval, \u017Ee ka\u017Ed\u00E9 spole\u010Dnosti vl\u00E1dne skryt\u00FD konsensus - to indikovalo jeho postupn\u00FD p\u0159esun z levice do politick\u00E9ho st\u0159edu. Roku 1968 ji\u017E byl radik\u00E1ln\u00EDmi studenty pova\u017Eov\u00E1n za konzervativce, to kdy\u017E kritizoval jejich agresivn\u00ED metody protestu, moralistickou politickou r\u00E9toriku a iracion\u00E1ln\u00ED romantismus. P\u0159edv\u00EDdal p\u0159itom, \u017Ee takov\u00FDto druh politiky p\u0159inese jen alergickou protireakci konzervativismu. Napln\u011Bn\u00ED sv\u00E9ho proroctv\u00ED, vzniku reaganismu a neokonzervativismu, se v\u0161ak ji\u017E nedo\u010Dkal, zem\u0159el roku 1970 na leukemii."@cs . . . . . "16507739"^^ . . . . . . . . . . . . . . . "Richard Hofstadter"@cs . . "874483"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .