. . . "tepeln\u00E9ho s\u00E1l\u00E1n\u00ED"@cs . "s\u00E1l\u00E1n\u00EDm"@cs . . "z\u00E1\u0159en\u00EDm"@cs . . "27"^^ . . . "z\u00E1\u0159en\u00EDm (s\u00E1l\u00E1n\u00EDm)"@cs . "vyz\u00E1\u0159en\u00ED"@cs . . . . "tepeln\u00FDm z\u00E1\u0159en\u00EDm"@cs . . "16085260"^^ . . . "s\u00E1l\u00E1n\u00ED"@cs . . "Tepeln\u00E9 z\u00E1\u0159en\u00ED"@cs . . . "S\u00E1l\u00E1n\u00ED"@cs . . "S\u00E1l\u00E1n\u00ED"@cs . . . "tepeln\u00E9 z\u00E1\u0159en\u00ED"@cs . "vyza\u0159ov\u00E1n\u00ED"@cs . "S\u00E1l\u00E1n\u00ED (vyza\u0159ov\u00E1n\u00ED, radiace) je fyzik\u00E1ln\u00ED proces, p\u0159i kter\u00E9m l\u00E1tka emituje do prostoru energii ve form\u011B elektromagnetick\u00E9ho z\u00E1\u0159en\u00ED. Na rozd\u00EDl od p\u0159enosu tepla veden\u00EDm nebo proud\u011Bn\u00EDm se m\u016F\u017Ee prost\u0159ednictv\u00EDm s\u00E1l\u00E1n\u00ED teplo p\u0159en\u00E1\u0161et i ve vakuu, tzn. bez zprost\u0159edkov\u00E1n\u00ED p\u0159enosu l\u00E1tkov\u00FDm prost\u0159ed\u00EDm.Energie, kter\u00E1 je s\u00E1l\u00E1n\u00EDm vyza\u0159ov\u00E1na, z\u00E1vis\u00ED na n\u011Bkolika faktorech: teplota t\u011Blesa \u2013 mno\u017Estv\u00ED vyz\u00E1\u0159en\u00E9 energie je pops\u00E1no Planckov\u00FDm vyza\u0159ovac\u00EDm z\u00E1konem. barva povrchu \u2013 nejmen\u0161\u00ED mno\u017Estv\u00ED tepla je vyza\u0159ov\u00E1no st\u0159\u00EDb\u0159it\u011B leskl\u00FDmi povrchy, nejv\u011Bt\u0161\u00ED \u010Dern\u00FDmi. Toho se vyu\u017E\u00EDv\u00E1 nap\u0159\u00EDklad p\u0159i konstrukci termosek, kde jsou povrchy st\u0159\u00EDb\u0159it\u011B leskl\u00E9 pro minimalizaci p\u0159ed\u00E1v\u00E1n\u00ED tepla s\u00E1l\u00E1n\u00EDm. Jin\u00FDm p\u0159\u00EDkladem jsou naopak chladi\u010De kosmick\u00FDch lod\u00ED, kter\u00E9 jsou \u010Dern\u00E9 pro maximalizaci vyz\u00E1\u0159en\u00E9ho tepla. P\u0159i teplot\u00E1ch nad 1000 \u00B0C je ale pro v\u011Bt\u0161inu materi\u00E1l\u016F ji\u017E rozd\u00EDl zanedbateln\u00FD a s malou chybou lze po\u010D\u00EDtat s t\u00EDm, \u017Ee se prakticky v\u0161echna t\u011Blesa chovaj\u00ED jako absolutn\u011B \u010Dern\u00E9 t\u011Bleso. obsah plochy \u2013 energie vyza\u0159ovan\u00E1 s\u00E1l\u00E1n\u00EDm je p\u0159\u00EDmo \u00FAm\u011Brn\u00E1 obsahu povrchu vyza\u0159uj\u00EDc\u00EDho t\u011Blesa.Teoreticky se s\u00E1l\u00E1n\u00EDm zab\u00FDv\u00E1 termodynamika z\u00E1\u0159en\u00ED a statistick\u00E1 fyzika fotonov\u00E9ho plynu. D\u016Fle\u017Eit\u00FDmi z\u00E1kony jsou zejm\u00E9na: Planck\u016Fv vyza\u0159ovac\u00ED z\u00E1kon, Kirchhoff\u016Fv z\u00E1kon tepeln\u00E9ho vyza\u0159ov\u00E1n\u00ED, Wien\u016Fv posunovac\u00ED z\u00E1kon, Stefan\u016Fv-Boltzmann\u016Fv z\u00E1kon."@cs . "S\u00E1l\u00E1n\u00ED (vyza\u0159ov\u00E1n\u00ED, radiace) je fyzik\u00E1ln\u00ED proces, p\u0159i kter\u00E9m l\u00E1tka emituje do prostoru energii ve form\u011B elektromagnetick\u00E9ho z\u00E1\u0159en\u00ED. Na rozd\u00EDl od p\u0159enosu tepla veden\u00EDm nebo proud\u011Bn\u00EDm se m\u016F\u017Ee prost\u0159ednictv\u00EDm s\u00E1l\u00E1n\u00ED teplo p\u0159en\u00E1\u0161et i ve vakuu, tzn. bez zprost\u0159edkov\u00E1n\u00ED p\u0159enosu l\u00E1tkov\u00FDm prost\u0159ed\u00EDm.Energie, kter\u00E1 je s\u00E1l\u00E1n\u00EDm vyza\u0159ov\u00E1na, z\u00E1vis\u00ED na n\u011Bkolika faktorech: teplota t\u011Blesa \u2013 mno\u017Estv\u00ED vyz\u00E1\u0159en\u00E9 energie je pops\u00E1no Planckov\u00FDm vyza\u0159ovac\u00EDm z\u00E1konem."@cs . . . . "tepeln\u00E9ho z\u00E1\u0159en\u00ED"@cs . . . . . "tepeln\u00E9 vyza\u0159ov\u00E1n\u00ED"@cs . "s\u00E1l\u00E1n\u00EDm (radiac\u00ED)"@cs . . "2489"^^ . . . . . . "80094"^^ .