. . . . . . . "Swenson Jr."@cs . "anglicky"@cs . . . . . . . . . . . . . "The Apollo Program"@cs . . . "2010-02-25"^^ . . . . . . . "Program Apollo v Mal\u00E9 encyklopedii kosmonautiky"@cs . . . . "Kim"@cs . . . . . . . . "2009-07-02"^^ . "Apollo"@cs . . . "Cox"@cs . . . . . . . . "Chariots for Apollo: A History of Manned Lunar Spacecraft"@cs . . . . . "Grimwood"@cs . "Charles"@cs . "16286298"^^ . . "Holub"@cs . . . . . "Apollo by the Numbers: A Statistical Reference"@cs . . "NASA"@cs . "NASA History Program Office"@cs . . . "MEK. Mal\u00E1 encyklopedie kosmonautiky"@cs . "Richard W"@cs . . . "2012-04-15"^^ . . . . "Loyd S"@cs . . . . . . . . . . . . . . . . . "Murray"@cs . "Courtney G."@cs . . . "NASA, Scientific and Technical Information Branch"@cs . "James M."@cs . . . . "2004"^^ . . . "Seznam kosmick\u00FDch let\u016F programu Apollo zahrnuje pilotovan\u00E9 i bezpilotn\u00ED kosmick\u00E9 lety (tj. lety, p\u0159i kter\u00FDch bylo dosa\u017Eeno v\u00FD\u0161ky v\u00EDce ne\u017E 100 km nad zemsk\u00FDm povrchem) uskute\u010Dn\u011Bn\u00E9 v r\u00E1mci programu Apollo. C\u00EDlem americk\u00E9ho programu Apollo bylo uskute\u010Dnit p\u0159ist\u00E1n\u00ED lid\u00ED na M\u011Bs\u00EDci a bezpe\u010Dn\u00FD n\u00E1vrat na Zemi. Program realizoval N\u00E1rodn\u00ED \u00FA\u0159ad pro letectv\u00ED a kosmonautiku (NASA) v letech 1961\u20131972."@cs . "Simon and Schuster"@cs . "1989"^^ . "Garber"@cs . . "1979"^^ . . . . "New York"@cs . . . . . . "The Apollo program"@cs . . . "0"^^ . . . . "Washington, DC"@cs . . . . . . . . . "Catherine Bly"@cs . . "149"^^ . . . . "Revidovan\u00E9"@cs . "Orloff"@cs . . "750368"^^ . . . . . . "32691"^^ . "NASA History Division"@cs . . . . . . . . "Brooks"@cs . . . . . "506"^^ . . . . . "Apollo: The Race to the Moon"@cs . "Ale\u0161"@cs . . "Seznam kosmick\u00FDch let\u016F programu Apollo"@cs . "Dismukes"@cs . "Program Apollo na str\u00E1nk\u00E1ch NASA"@cs . "Stephen"@cs . "Seznam kosmick\u00FDch let\u016F programu Apollo zahrnuje pilotovan\u00E9 i bezpilotn\u00ED kosmick\u00E9 lety (tj. lety, p\u0159i kter\u00FDch bylo dosa\u017Eeno v\u00FD\u0161ky v\u00EDce ne\u017E 100 km nad zemsk\u00FDm povrchem) uskute\u010Dn\u011Bn\u00E9 v r\u00E1mci programu Apollo. C\u00EDlem americk\u00E9ho programu Apollo bylo uskute\u010Dnit p\u0159ist\u00E1n\u00ED lid\u00ED na M\u011Bs\u00EDci a bezpe\u010Dn\u00FD n\u00E1vrat na Zemi. Program realizoval N\u00E1rodn\u00ED \u00FA\u0159ad pro letectv\u00ED a kosmonautiku (NASA) v letech 1961\u20131972. P\u0159ed Apollem si v programu Gemini ameri\u010Dt\u00ED astronauti vyzkou\u0161eli spojov\u00E1n\u00ED kosmick\u00FDch lod\u00ED, v\u00FDstupy do vesm\u00EDru a dvout\u00FDdenn\u00ED pobyt ve vesm\u00EDru. Po Apollu Ameri\u010Dan\u00E9 vyu\u017Eili vyvinutou techniku v programech Skylab a Sojuz-Apollo.V letech 1961\u20131966 prob\u011Bhlo 13 bezpilotn\u00EDch let\u016F programu Apollo. Prvn\u00ED stupe\u0148 rakety Saturn I byl vyzkou\u0161en p\u0159i \u010Dty\u0159ech suborbit\u00E1ln\u00EDch mis\u00EDch od \u0159\u00EDjna 1961 do b\u0159ezna 1963. N\u00E1sledovalo \u0161est orbit\u00E1ln\u00EDch let\u016F kompletn\u00EDho Saturnu I, p\u011Bt z nich s maketami lodi Apollo, posledn\u00ED prob\u011Bhl v \u010Dervenci 1965. B\u011Bhem roku 1966 t\u0159ikr\u00E1t vzl\u00E9tla raketa Saturn IB, dvakr\u00E1t s velitelsk\u00FDm a servisn\u00EDm modulem lod\u011B Apollo.Na za\u010D\u00E1tek roku 1967 byla pl\u00E1nov\u00E1na prvn\u00ED pilotovan\u00E1 mise \u2013 Apollo 1 \u2013 ale m\u011Bs\u00EDc p\u0159ed startem pos\u00E1dka v lodi uho\u0159ela. P\u0159i cvi\u010Dn\u00E9m odpo\u010D\u00EDt\u00E1v\u00E1n\u00ED vznikl v po\u0161kozen\u00E9m kabelu elektrick\u00FD oblouk a v atmosf\u00E9\u0159e z \u010Dist\u00E9ho kysl\u00EDku a m\u00EDrn\u011B zv\u00FD\u0161en\u00E9m tlaku se ohe\u0148 roz\u0161\u00ED\u0159il rychleji, ne\u017E mohli astronauti otev\u0159\u00EDt lo\u010F. Po nezbytn\u00FDch \u00FAprav\u00E1ch lodi n\u00E1sledovaly v listopadu 1967 \u2013 dubnu 1968 je\u0161t\u011B t\u0159i bezpilotn\u00ED lety (Apollo 4 a\u017E 6) a pot\u00E9 v \u0159\u00EDjnu 1968 prvn\u00ED pilotovan\u00FD let \u2013 Apollo 7. T\u0159i dal\u0161\u00ED pilotovan\u00E9 mise, Apolo 8, 9 a 10, byly v\u011Bnov\u00E1ny ov\u011B\u0159en\u00ED funk\u010Dnosti lodi a vyzkou\u0161en\u00ED cesty k M\u011Bs\u00EDci. N\u00E1sleduj\u00EDc\u00ED let \u2013 Apollo 11 \u2013 byl vrcholem programu, kdy\u017E 20. \u010Dervence 1969 Neil Armstrong a Buzz Aldrin p\u0159ist\u00E1li na M\u011Bs\u00EDci a 21. \u010Dervence vystoupili na jeho povrch. P\u0159ist\u00E1n\u00ED na M\u011Bs\u00EDci Ameri\u010Dan\u00E9 je\u0161t\u011B p\u011Btkr\u00E1t zopakovali, pouze p\u0159i misi Apollo 13 vybuchla b\u011Bhem letu k M\u011Bs\u00EDci jedna z n\u00E1dr\u017E\u00ED s kysl\u00EDkem, nicm\u00E9n\u011B astronaut\u016Fm se poda\u0159ilo bezpe\u010Dn\u011B se vr\u00E1tit na Zemi. Program skon\u010Dil letem Apollo 17 v prosinci 1972.P\u016Fvodn\u011B byly pl\u00E1nov\u00E1ny je\u0161t\u011B t\u0159i lety, Apollo 18, 19 a 20, ale kv\u016Fli sn\u00ED\u017Een\u00ED rozpo\u010Dtu NASA se u\u017E neuskute\u010Dnily. Mise Apollo 20 byla zru\u0161ena v lednu 1970. V z\u00E1\u0159\u00ED 1970 byly zru\u0161eny dal\u0161\u00ED dva lety, a sice Apollo 15 a Apollo 19, p\u0159i\u010Dem\u017E zbyl\u00E9 (\u010D. 16 a 17) byly p\u0159e\u010D\u00EDslov\u00E1ny na \u010D. 15 a 16.Rakety Saturn a lod\u011B Apollo vyvinut\u00E9 pro lety na M\u011Bs\u00EDc v programu Apollo vyu\u017Eila NASA i ve dvou n\u00E1sledn\u00FDch programech \u2013 Skylab a Sojuz-Apollo. V prvn\u00EDm z nich v letech 1973\u20131974 ameri\u010Dt\u00ED astronauti v mis\u00EDch Skylab 2, 3 a 4 os\u00EDdlili vesm\u00EDrnou stanici Skylab. V druh\u00E9m se roku 1975 s lod\u00ED Apollo dopln\u011Bnou stykov\u00FDm modulem setkali a spojili se sov\u011Btsk\u00FDm Sojuzem 19."@cs . .