. . . . . . "Simulakrum (plur\u00E1l: simulakra), z latinsk\u00E9ho simulare, \u201Cnapodobovat, jevit se\u201C, je ch\u00E1p\u00E1no jako vypr\u00E1zdn\u011Bn\u00FD obraz, pouh\u00E1 forma bez obsahu, ikona, n\u00E1podoba. V kontextu tzv."@cs . "simulaker"@cs . . . . . "42"^^ . . . . . . . . . . "153336"^^ . . . "3741"^^ . . . . . "16486061"^^ . . "Simulakrum (plur\u00E1l: simulakra), z latinsk\u00E9ho simulare, \u201Cnapodobovat, jevit se\u201C, je ch\u00E1p\u00E1no jako vypr\u00E1zdn\u011Bn\u00FD obraz, pouh\u00E1 forma bez obsahu, ikona, n\u00E1podoba. V kontextu tzv. poststrukturalismu byl term\u00EDn simulakrum poprv\u00E9 pou\u017Eit v knize Diference a opakov\u00E1n\u00ED (1968, v origin\u00E1le Diff\u00E9rence et r\u00E9p\u00E9tition), ve kter\u00E9 Gilles Deleuze tvrd\u00ED, \u017Ee simulakra jsou obsahem doktr\u00EDny Friedricha Nietzscheho o v\u011B\u010Dn\u00E9m n\u00E1vratu.Problematika simulaker tvo\u0159\u00ED podstatnou \u010D\u00E1st d\u00EDla francouzsk\u00E9ho sociologa a filosofa Jeana Baudrillarda. V knize Simulakra a simulace (v origin\u00E1lu Simulacres et simulation) redefinuje term\u00EDn v kontextu s\u00E9miotiky, \u010D\u00EDm\u017E jeho v\u00FDznam podstatn\u011B roz\u0161\u00ED\u0159il a posunul. Simulakrum je virtu\u00E1ln\u00ED kopie neexistuj\u00EDc\u00EDho origin\u00E1lu, kter\u00E1 je re\u00E1ln\u011Bj\u0161\u00ED ne\u017E skute\u010Dnost. Nebo jednodu\u0161eji jako kopie prvn\u00EDho, ale skute\u010Dn\u011Bj\u0161\u00ED.Baudrillard mluv\u00ED o t\u0159ech \u0159\u00E1dech simulakra: V prvn\u00EDm \u0159\u00E1du, kter\u00E9 spojuje s p\u0159ed-modern\u00ED dobou, je obraz snadno rozeznateln\u00FD jako podvrh reality, je jasn\u011B ch\u00E1pan jako iluze. V druh\u00E9m \u0159\u00E1du, kter\u00E9 spojuje s modern\u00ED dobou \u2013 industri\u00E1ln\u00ED revoluc\u00ED, je v d\u016Fsledku obrovsk\u00E9 produkce kopi\u00ED u\u017E t\u00E9m\u011B\u0159 nemo\u017En\u00E9 rozli\u0161it mezi origin\u00E1lem a kopi\u00ED, mezi obrazem a reprezentac\u00ED. V t\u0159et\u00EDm \u0159\u00E1du, kter\u00E9 spojuje s postmodern\u00ED dobou, je rozd\u00EDl mezi origin\u00E1lem a kopi\u00ED smaz\u00E1n, existuje jen simulakrum. Nadprodukce znak\u016F zp\u016Fsobila jejich odtr\u017Een\u00ED od objektu reprezentace (jak byla klasicky ch\u00E1p\u00E1na reference) a sv\u00FDm zacyklen\u00EDm zp\u016Fsobila konec reality jako takov\u00E9. M\u00EDsto n\u00ED nastoupila hyperrealita. Simulakrum je implodovan\u00FD pojem. V \u00E9\u0159e reprezentace vznikaly v\u00FDznamy na z\u00E1klad\u011B uv\u011Bdom\u011Bn\u00ED si rozd\u00EDlu. Naopak simulakrum je spojen\u00ED obrazu, skute\u010Dnosti a ideologie. Nen\u00ED tedy ji\u017E kopi\u00ED, n\u00FDbr\u017E modelem, idealitou, kter\u00FD p\u0159edch\u00E1z\u00ED realit\u011B a determinuje ji.Fridrich Jameson pou\u017E\u00EDv\u00E1 p\u0159\u00EDkladu fotorealismu k popisu simulaker. Malba je kopi\u00ED fotografie, ne reality. I fotografie je pouhou kopi\u00ED. V um\u011Bn\u00ED lze na simulakra narazit nap\u0159\u00EDklad v Pop Artu, Trompe l'oeil, neorealismu nebo ve francouzsk\u00E9 Nov\u00E9 vln\u011B."@cs . . . . . . . . . "simulakra"@cs . . . . "Simulakrum"@cs . . . . . . . . . . . . . . . "simulakry"@cs . . "Simulakrum"@cs . "simulakrum"@cs . .