. . . . . "Slobodana Jovanovi\u0107e"@cs . . . . . . . . . . . . . "Slobodan Jovanovi\u0107 (v srbsk\u00E9 cyrilici \u0421\u043B\u043E\u0431\u043E\u0434\u0430\u043D \u0408\u043E\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u045B; 3. prosince 1869, Novi Sad, Rakousko-Uhersko \u2013 12. prosince 1958, Lond\u00FDn, Spojen\u00E9 kr\u00E1lovstv\u00ED) byl srbsk\u00FD pr\u00E1vn\u00EDk, historik a politik.Jovanovi\u0107 studoval v B\u011Blehrad\u011B, Mnichov\u011B a \u017Denev\u011B. Kr\u00E1tkou dobu pob\u00FDval tak\u00E9 v Curychu. Po ukon\u010Den\u00ED studia pr\u00E1v pokra\u010Doval v postgradu\u00E1ln\u00EDm studiu politick\u00E9 v\u011Bdy v Pa\u0159\u00ED\u017Ei. V roce 1893 za\u010Dal pracovat jako ata\u0161\u00E9 na srbsk\u00E9m zastoupen\u00ED v Istanbulu (v tehdej\u0161\u00ED Osmansk\u00E9 \u0159\u00ED\u0161i. Z\u016Fstal zde v\u0161ak pouh\u00E9 4 roky; pot\u00E9 se stal profesorem na pr\u00E1vnick\u00E9 fakult\u011B B\u011Blehradsk\u00E9 univerzity.B\u011Bhem prvn\u00ED a druh\u00E9 balk\u00E1nsk\u00E9 v\u00E1lky \u0159\u00EDdil tiskov\u00E9 odd\u011Blen\u00ED srbsk\u00E9 arm\u00E1dy. A\u017E do roku 1917 pak p\u016Fsobil ve stejn\u00E9 pozici i b\u011Bhem prvn\u00ED sv\u011Btov\u00E9 v\u00E1lky. V letech 1937\u20141941 byl p\u0159edsedou Srbsk\u00E9ho kulturn\u00EDho klubu. Spolu se Srbsk\u00FDm kulturn\u00EDm klubem vstoupil jako vlivn\u00FD a mezi vl\u00E1dnouc\u00ED elitou prominentn\u00ED intelektu\u00E1l do politiky.Od 27. b\u0159ezna 1941 a\u017E do 11. ledna 1942 byl m\u00EDstop\u0159edsedou Rady ministr\u016F exilov\u00E9 vl\u00E1dy v Lond\u00FDn\u011B a pozd\u011Bji i samotn\u00FDm premi\u00E9rem (a\u017E do 26. \u010Dervna 1943). Byl p\u0159edsedou Srbsk\u00E9 kr\u00E1lovsk\u00E9 akademie (dnes Srbsk\u00E1 akademie v\u011Bd a um\u011Bn\u00ED, rektor B\u011Blehradsk\u00E9 univerzity, profesor ve\u0159ejn\u00E9ho pr\u00E1va a d\u011Bkan Pr\u00E1vnick\u00E9 fakulty.Po druh\u00E9 sv\u011Btov\u00E9 v\u00E1lce, kdy\u017E se v Jugosl\u00E1vii chopili moci komunist\u00E9, ode\u0161el do exilu do Velk\u00E9 Brit\u00E1nie. V nep\u0159\u00EDtomnosti byl komunistickou vl\u00E1dou odsouzen jako exponent meziv\u00E1le\u010Dn\u00E9ho re\u017Eimu na trest odn\u011Bt\u00ED svobody v trv\u00E1n\u00ED 20 let. V roce 1951 zalo\u017Eil Jovanovi\u0107 Sdru\u017Een\u00ED srbsk\u00FDch spisovatel\u016F ve vyhnanstv\u00ED.Jeho d\u00EDla, kter\u00E1 byla pom\u011Brn\u011B obs\u00E1hl\u00E1, nesm\u011Bla v SFRJ vych\u00E1zet a\u017E do roku 1990. V kampani proti jejich vyd\u00E1v\u00E1n\u00ED se je\u0161t\u011B v 2. polovin\u011B 80. let 20. stolet\u00ED anga\u017Eoval i Slobodan Milo\u0161evi\u0107.V roce 2007 byl Jovanovi\u0107 rehabilitov\u00E1n rozhodnut\u00EDm Okru\u017En\u00EDho soudu v B\u011Blehrad\u011B."@cs . . . . . "1251485"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "15610425"^^ . . . "58"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Slobodanem Jovanovi\u0107em"@cs . . . . . . . . . . . "Slobodan Jovanovi\u0107"@cs . . . "3017"^^ . . . "Slobodan Jovanovi\u0107 (v srbsk\u00E9 cyrilici \u0421\u043B\u043E\u0431\u043E\u0434\u0430\u043D \u0408\u043E\u0432\u0430\u043D\u043E\u0432\u0438\u045B; 3. prosince 1869, Novi Sad, Rakousko-Uhersko \u2013 12. prosince 1958, Lond\u00FDn, Spojen\u00E9 kr\u00E1lovstv\u00ED) byl srbsk\u00FD pr\u00E1vn\u00EDk, historik a politik.Jovanovi\u0107 studoval v B\u011Blehrad\u011B, Mnichov\u011B a \u017Denev\u011B. Kr\u00E1tkou dobu pob\u00FDval tak\u00E9 v Curychu. Po ukon\u010Den\u00ED studia pr\u00E1v pokra\u010Doval v postgradu\u00E1ln\u00EDm studiu politick\u00E9 v\u011Bdy v Pa\u0159\u00ED\u017Ei. V roce 1893 za\u010Dal pracovat jako ata\u0161\u00E9 na srbsk\u00E9m zastoupen\u00ED v Istanbulu (v tehdej\u0161\u00ED Osmansk\u00E9 \u0159\u00ED\u0161i."@cs . . . . . "Slobodan Jovanovi\u0107"@cs .